Druhý nejvyšší soud EU ve svém rozhodnutí uvedl, že pouze členské státy mají pravomoc určit, zda je na zasedáních Evropské rady bude zastupovat hlava státu, nebo předseda vlády. Pouze státy také mohou podle soudu stanovit důvody, proč by je některý z vrcholných činitelů nemohl na zasedáních zastupovat.

Jmenovité hlasování ministrů v jednacím řádu vlády zůstane, Babiš posílí

Novelou jednacího řádu vlády, která vyvolala na přelomu roku kontroverze kvůli záměru nezaznamenávat, jak o návrzích hlasovali jednotliví ministři, se bude příští týden zabývat kabinet Andreje Babiše (ANO). Ustanovení kvůli připomínkám parlamentních stran i některých resortů z materiálu zmizelo, dokument však dál počítá s posílením role premiéra například při odstraňování rozporů ministrů či při zvaní hostů na jednání vlády.

Podle ministerstva spravedlnosti je hlavním účelem změn zefektivnění a zrychlení projednávání materiálů předložených vládě.

Plánované odstranění ustanovení o tom, že se zaznamenává, jak jednotliví ministři hlasovali, kritizovali například Piráti či Starostové a nezávislí. Piráti tvrdili, že anonymizací rozhodnutí by nebylo možné určit odpovědné osoby a kabinet by rozhodoval bez politické i právní odpovědnosti. Podle Starostů by to znamenalo v podstatě imunitu ministrů. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nakonec návrh, který kritizovalo například i ministerstvo obrany, odvolal a zachovává v jednacím řádu původní úpravu.

Vrací se šéf ČSÚ a státní tajemník pro EU

Proti původnímu Pelikánovu návrhu vypadla kvůli námitkám Úřadu vlády či Českého statistického úřadu (ČSÚ) také úprava, která rušila účast státního tajemníka pro evropské záležitosti a šéfa ČSÚ na vládě. Zmizet má naopak současné ustanovení o účasti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo spravedlnosti to zdůvodňuje tím, že úprava je duplicitní, protože šéf NKÚ má zaručen přístup v přímo v zákoně.

Některé strany kritizovaly i záměr, aby premiér byl poslední instancí sporů ministrů u jednotlivých materiálů s tím, že předseda má ostatní členy koordinovat, nikoliv direktivně řídit. Podle ministerstva má úprava, kdy po postupném jednání náměstků a ministrů má rozpor vyřešit schůzka ministrů s premiérem, zefektivnit jednání vlády a předejít situacím, kdy jde materiál na jednání kabinetu s rozpory.

Materiály především nelegislativního charakteru mají podle návrhu projít připomínkovým řízením na menším počtu úřadů. „Není nutné, aby materiály pouze technického nebo organizačního charakteru s minimálním dopadem z hlediska ekonomického, politického a sociálního byly posuzovány v meziresortním připomínkovém řízení všemi povinnými připomínkovými místy,“ stojí v návrhu. Podle materiálu nicméně změny nebrání tomu, aby se úřady vyjádřily, i když v připomínkovém řízení zahrnuty nebudou. „Účelem není zakázat se vyjádřit, ale spíš připomínkové řízení učinit více pružným,“ uvádí dokument.

Omezit jednání bez usnesení

Ambicí změn je také omezit projednávání materiálů, o kterých se vláda neusnáší. „Pro informaci by měl být napříště vládě předložen pouze materiál charakteru podstatného, který obsahuje informace o politicky, ekonomicky nebo sociálně závažné problematice, jejíž řešení se dotýká působnosti ostatních členů vlády, a o němž by tedy vláda měla být zpravena jako celek,“ uvádí dokument.

Zrušit se má také povinnost zařazovat do materiálů tiskovou zprávu. Pelikánův úřad ji označuje za nadbytečnou. Mezi vypracováním tiskové zprávy a schválením materiálu uplynou často i víc než dva měsíce, takže tisková zpráva je často neaktuální či matoucí, protože materiály doznají podstatných změn, tvrdí resort. Nová úprava také preferuje elektronickou distribuci materiálů proti listinné.

Změny navazují na předchozí prohlášení ministrů Babišovy vlády. O omezení připomínkových míst či snížení počtu dokumentů pro informaci hovořila po první neformální poradě ministrů ještě před jejich jmenováním současná ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO).

O změnách jednacího řádu vlády Česká justice již dříve informovala.

(čtk, ire)