Komunisté, ministerstvo vnitra a spravedlnosti chtějí odklonem motivovat oznamování úplatků na požádání

Reprofoto: ČT

Změnu trestního řádu, podle které by byl uplácející po neprodleném nahlášení korupčníka – žadatele o úplatek – řešen dočasným odložením trestního stíhání, navrhují poslanci KSČM Zdeněk Ondráček a Stanislav Grospič. Podle poslanců „takových případů není v běžném životě málo“. Jde o ochranu čistoty veřejného životy před korupčníky, uvádějí. Ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo vnitra k návrhu vyslovila souhlasné stanovisko s tím, že podobný návrh už je v poslanecké sněmovně jako návrh schválený vládou 31. ledna 2018.

Ke komunistickému návrhu má proto vláda na svém středečním zasedání přijmout neutrální stanovisko, doporučují navrhující poslanci.

Podle obou komunistických poslanců je cílem návrhu zákona „zvýšit motivaci subjektů k oznamování případů korupce; podle navrhované úpravy by se zvláštní ustanovení o dočasném odložení trestního stíhání (§ 159c trestního řádu) vztahovalo též na osoby, které poskytly úplatek, majetkový nebo jiný prospěch jen proto, že o to byly požádány, a které o tom dobrovolně a bez zbytečného odkladu učinily oznámení a dále spolupracovaly s orgány činnými v trestním řízení,“ uvádí se v krátké předkládací zprávě pro vládu.

Minulá sněmovna nebyla vstřícná

Zpráva rovněž cituje stanovisko ministerstva spravedlnosti, které k návrhu komunistů vydalo souhlasné stanovisko a upozornilo, že totožný návrh už byl za vlády ČSSD, ANO11 a KDU-ČSL minulou sněmovnou projednáván, ale nakonec v této verzi neprošel:  „Vládou bylo navrhováno zakotvení zvláštního ustanovení o dočasném odložení trestního stíhání (§ 159c trestního řádu); toto ustanovení mělo za cíl motivovat osoby, které úplatek poskytly nebo slíbily jen proto, že o  to byly požádány, k oznamování případů korupce a k další spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. Při projednávání uvedeného sněmovního tisku v Poslanecké sněmovně byl však rozsah zmíněného ustanovení omezen pouze na osoby, které úplatek přislíbily,“ uvádějí poslanci v předkládací zprávě.

Úplatek poskytl jen proto, že byl požádán…

Podle návrhu by policejní orgán rozhodl o dočasném odložení trestního stíhání podezřelého z konkrétních zločinů, pokud podezřelý předal nebo slíbil úplatek na požádání, ale ihned to sám nahlásil. Nový § 159 c Trestního řádu by měl podle návrhu vypadat takto:

Zvláštní ustanovení o dočasném odložení trestního stíhání

(1) Policejní orgán rozhodne o dočasném odložení trestního stíhání podezřelého z trestného činu pletich v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 2, 4 nebo 5 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e), odst. 3 nebo 4 trestního zákoníku, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b), odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku, pletich při veřejné dražbě podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku, podplacení podle § 332 trestního zákoníku nebo nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2 trestního zákoníku, pokud podezřelý poskytl nebo slíbil úplatek, majetkový nebo jiný prospěch jen proto, že byl o to požádán, učinil o tom dobrovolně a bez zbytečného odkladu oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, oznámí policejnímu orgánu skutečnosti, které jsou mu známy o trestné činnosti toho, kdo o tento úplatek, majetkový nebo jiný prospěch požádal, a zaváže se podat v přípravném řízení i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech.

(2) Rozhodnout o dočasném odložení trestního stíhání podle odstavce 1 nelze, byl-li úplatek, majetkový nebo jiný prospěch poskytnut nebo slíben v souvislosti s výkonem pravomoci úřední osoby uvedené v § 334 odst. 2 písm. a) až c) trestního zákoníku nebo úřední osoby uvedené v § 334 odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, jde-li o úřední osobu zastávající funkci v podnikající právnické osobě, v níž má rozhodující vliv cizí stát.

O zaplacených žádostech o úplatek se policie nedozvídá

Oba poslanci za KSČM si od novely slibují, že se orgány budou dozvídat o poskytnutých úplatcích na požádání a korupčníky pak stihne trest: „Podle současné úpravy jsou případy pasivní i aktivní korupce trestné. V minulém volebním období bylo přijatou novelou trestního řádu do trestního řádu nově vložen § 159c Zvláštní ustanovení o dočasném odložení trestního stíhání, který je před možným trestním stíháním vstřícný pro toho, kdo přislíbí úplatek pouze proto, že o něj byl druhou osobou požádán. Nikoli však už u osob, které při požádání o úplatek druhou osobou byly v časovém presu a úplatek poskytly a bezprostředně poté učinily o tomto oznámení. A i takové případy existují a v běžném životě jich není málo. O těchto trestných činech se tak orgány činné v trestním řízení vůbec nedozví a korupční trestná činnost tím zůstává nepotrestána,“ uvádějí poslanci pro změnu v důvodové zprávě.

Ve zprávě citují poslanci z analýzy účinné lítosti v korupčních kauzách, kdy mezinárodní smlouvy v souvislosti s korupcí tento institut neznají: „Naopak běžně využívaným způsobem řešení úlev pro oznamovatele korupční kauzy, který je zároveň spolupachatelem, je využití tzv. prokurátorského uvážení,“ uvádějí z analýzy.

Chránit čistý veřejný život prokurátorským uvážením

Podle poslanců nově rozhodne, jak naložit s plátcem úplatku, státní zástupce: „Po přijetí § 159c tr. řádu má státní zástupce možnost rozhodnout o tom, že upřednostní veřejný zájem na zjištění osoby vyžadující úplatek, a nebude osobu, která úplatek přislíbila, stíhat. Takovou možnost už nemá u osoby , které úplatek poskytla, avšak pouze proto, že o něj byla požádána. Proto se navrhuje právní úprava, která státnímu zástupci takovou možnost (za splnění podmínek) poskytne,“ vysvětlují návrh.

„Obecně lze konstatovat, že cílem právních úprav postihujících korupční jednání je chránit čistotu veřejného života, nestranné a objektivní obstarávání věcí obecného zájmu osobami, které věci obecného zájmu obstarávají, před různými formami korupce (úplatkářstvím). Jednou z cest, jak dosáhnout tohoto cíle, je navrhovaná změna právního řádu spočívající v možnosti motivovat příslibem beztrestnosti uplácejícího, aby oznámil orgánům činným v trestním řízení protiprávní jednání upláceného a dále spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení,“ popisují poslanci Ondráček a Grospič v důvodové zprávě.

Také podle ministerstva vnitra návrh „usnadní řešení případů, kdy je úplatek za specifických okolností poskytnut, zároveň však osoba, která úplatek poskytla, neprodleně činí kroky k odstranění škodlivých následků skutku“. „Riziko zneužívání daného procesního institutu nehrozí, neboť podezřelý musí oznámení učinit bez zbytečného odkladu. Zákonnost předmětného postupu policejního orgánu v přípravném řízení je nadto zabezpečena dozorem příslušného státního zástupce,“ uvádějí komunističtí poslanci v předkládací zprávě pro vládu.

Nově přijetí úplatku sám nebo prostřednictvím jiného

Vládě poté předkládací zpráva doporučuje zaujmout neutrální stanovisko, a to zejména s ohledem na skutečnost, že podle obou ministerstev je totožná úprava obsažena ve vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který vláda schválila dne 31. ledna 2018 a následně již byl Poslanecké sněmovně k projednání.

Jde o změnu trestního zákoníku, která je na pořadu nadcházející schůze poslanecké sněmovny. O této rozsáhlé novele Česká justice opakovaně informovala. Co se týče korupce, zavádí naopak předmětná novela trestný čin přijetí úplatku „prostřednictvím jiného“ „V současné době jsou tato jednání postihována trestným činem podplacení podle § 332 tr. zák. (neobsahuje výslovně „nebo prostřednictvím jiného“) a trestným činem přijetí úplatku podle § 331 tr. zák. (obsahuje výslovně „nebo prostřednictvím jiného“). K odstranění tohoto těžko odůvodnitelného rozdílu mezi těmito ustanoveními trestního zákoníku se proto navrhuje doplnit znak „sám nebo prostřednictvím jiného“ rovněž do ustanovení § 332 a 333 tr. zák., což vyloučí interpretační problémy u těchto spolu souvisejících korupčních trestných činů. Výslovné uvedení tohoto znaku sice představuje určitou duplicitu k formám účastenství v širším smyslu (je-li taková jiná osoba trestně odpovědná jako spolupachatel nebo jako účastník) a nepřímého pachatelství (je-li taková osoba trestně neodpovědná, neboť je pouze „živým nástrojem“ v rukou nepřímého pachatele) upraveným v obecné části, nelze však tuto duplicitu vykládat tak, že tam, kde není výslovně tento znak uveden, se obecná část neaplikuje, ostatně na podmínkách trestnosti jednotlivých osob se nic nemění,“ uvádí k tomu důvodová zpráva k novele trestního zákoníku, která má být v prvním čtená projednána na schůzi sněmovny od 27. února 2018.

Irena Válová