Ředitel GIBS Michal Murín Foto: archiv

Pochybnosti okolo vyšetřování šéfa GIBS: Skonči Murín jako Martinec?

Okolnosti vyšetřování údajného úniku informací z případu, v němž byl podezřelý bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, a které bylo podkladem pro návrh na zahájení kárného řízení s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michalem Murínem, provází ostrý střet mezi Murínem a státními zástupci. Murín totiž považuje podle zjištění České justice postup státních zástupců při tomto vyšetřování za nezákonný, s cílem jej zdiskreditovat.

Fakt, že jej tehdejší adresát, premiér Bohuslav Sobotka, nevyhodnotil jako důvodný a řízení nezahájil, je dnes terčem kritiky premiéra v demisi Andreje Babiše.

V celé věci jde o to, že Michal Murín se měl dozvědět o utajeném vyšetřování Laubeho, které prováděli příslušníci GIBS, a při následném vyšetřování nesdělil orgánům činným v trestním řízení zdroj této informace.

Podle zjištění České justice považoval Murín zpočátku věc za možnou „cílenou provokaci“ a test osobní integrity, neboť se tak stalo krátce poté, co nastoupil do funkce ředitele GIBS. Proto o možném úniku sám telefonicky informoval náměstka vedoucí vrchní státní zástupkyně v Praze Adama Bašného.
Ten si jej obratem pozval k sobě do kanceláře, kde mu Murín popsal vše vlastními slovy, aniž by o věci byl sepsán záznam. Tedy spíše aniž by Murín o takovém záznamu věděl. Z tohoto setkání nabyl Murín dojmu, že je vše vyřešené.

Prohlášení Murína před Výborem pro bezpečnost najdete zde.

Za několik týdnů však k jeho překvapení do Prahy přijeli dva státní zástupci z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci a požádali Murína v téže věci o podání vysvětlení. Následně, na konci listopadu 2016, musel Murín opět jako svědek k výslechu na VSZ do Olomouce. Podle zjištění České justice byl však již od října téhož roku Murín ve stejné věci v postavení podezřelého a byly vůči němu také zahájeny úkony trestního řízení. Právě tento postup státních zástupců má být terčem Murínovy kritiky, neboť ten jej považuje za nezákonný a jeho cílem má být jej kriminalizovat, popřípadě zdiskreditovat. Vyšetřování bylo po více jak roce ukončeno s tím, že se trestný čin nestal, nicméně státní zástupce VSZ v Olomouci se následně obrátil na premiéra Sobotku s návrhem na zahájení kárného řízení. Do věci se minulý týden vložil i Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který „otevřel“ Murínovu bezpečnostní prověrku.

Murín má být ve čtvrtek na Úřadu vlády seznámen s dosavadními výsledky svého kárného řízení.

Situací okolo GIBS a postupem trestně stíhaného premiéra v demisi Andreje Babiše, který zahájil s Murínem kázeňské řízení, a to na základě informací, které mu k činnosti inspekce z pohledu státního zastupitelství poskytl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, se v úterý měla zabývat Poslanecká sněmovna, neschválila však ani program schůze.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) novinářům řekl, že Sněmovna se kárným řízením Murína vůbec nemá zabývat. „V této fázi tato věc nepatří na půdu Poslanecké sněmovny nebo jiného politického orgánu. Je vedeno řízení podle zákona. To řízení je pak přezkoumatelné soudem,“ uvedl. „Jsou to věci odborné a také osobní, které se týkají pana Murína. Absolutně nevidím důvod, proč by ta věc měla být řešena v Poslanecké sněmovně, kde je nutně řešena politicky,“ dodal.

(pd, hrb)