Ištvan s Bradáčovou jdou po únicích, novináři protestují

V posledních měsících chodí čeští novináři na výslechy častěji, než bývalo doposud zvykem. Investigativní žurnalisté musí chodit podávat vysvětlení především kvůli článkům, které mají silný přesah do politiky. Vyslýchaní novináři chystají společné prohlášení.

Co mají společného úniky informací z policejních případů Krakatice, Beretta, Čapí hnízdo nebo aktivity twitterového účtu Julius Šuman? Na první pohled  nic. Ale něco přesto: v posledních měsících kvůli těmto záležitostem chodí častěji, než dříve, podávat vysvětlení čeští investigativní novináři. Zmiňované případy vyšetřuje severočeská kriminální policie a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Dozorují je pak Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci a v Praze.

Na výslechu na GIBS tak byl před dvěma týdny například Jaroslav Kmenta, bývalý redaktor Mladé fronty Dnes, autor několika knih a filmových scénářů o hlavách českého podsvětí. Inspektor liberecké GIBS Jan Večerník se ho ptal na úniky v letitém případu protikorupční policie pod krycím názvem Krakatice. V rámci vyšetřování Krakatice byl v tomto spisu před drahnými lety detailně zmapován průnik bossů českého podsvětí do politiky.

Kvůli stejné věci jako Kmenta byl vyslýchán i někdejší operativec protikorupční policie Karel Tichý, který na Krakatici pracoval. „GIBS, pracoviště Liberec, vede v daném případu prověřování, ale konkrétní úkony trestního řízení nebudeme komentovat,“ potvrdil informace České justice mluvčí GIBS Ivo Mitáček.

Oba vyslýchané, Kmentu i bývalého detektiva Tichého, na výslechu zarazilo nejen to, že jde o starou a podle všeho už promlčenou záležitost, ale především to, že vedení otázek při podání vysvětlení mělo směřovat k záležitostem kolem premiéra Andreje Babiše. „Já jsem byl na GIBS v této souvislosti dvakrát. Poprvé v září 2017, podruhé v březnu 2018,“ potvrdil České justici Jaroslav Kmenta. „Mě se ptali na spisy Krakatice a Kmotr. Zabývali se úniky informací z těchto spisů,“ podotkl.

Novinář Jaroslav Kmenta Foto: Twitter

Zarážející na celé věci přitom je, že výslechy GIBS v kauze Krakatice dozoruje VSZ v Praze, které se má ze svého titulu věnovat zcela jiným, mnohem závažnějším věcem. První položená otázka České justice na VSZ proto zněla: Můžete potvrdit, že GIBS Liberec vede prověřování či vyšetřování úniku tzv. Krakatice a objektem zájmu, vyslechnutí či podali vysvětlení, byli novinář Jaroslav Kmenta a ex-policista Karel Tichý?  „O přidělování věcí příslušníkům GIBS rozhoduje vedení GIBS a nikoli státní zástupce, stejně tak o zahájení úkonů trestního řízení, tedy se obraťte na tento státní orgán,“ zareagovalo pražské VSZ.

Kdo bude stíhaný?

Před Jaroslavem Kmentou absolvovali v posledních měsících výslech, přesněji podání vysvětlení, novináři Sabina Slonková ze serveru Neovlivní.cz, Janek Kroupa z Českého rozhlasu. Jaroslav Spurný z Respektu a Jiří Hynek z České televize. Téměř všechny výslechové aktivity se měly točit kolem aktivit twitterového účtu pod názvem Julius Šuman.

To bylo krycí jméno řídícího důstojníka Státní bezpečnosti (StB), který měl za socialismu naverbovat ke spolupráci tehdejšího pracovníka podniku zahraničního obchodu Andreje Babiše.
Babiš ovšem spolupráci s StB razantně odmítá a ohledně své evidence ve svazcích StB se soudí. Mimo jiné se na účtu objevily dokumenty z banky HSBC, které mají dokládat přímou účast holdingu Agrofert na výstavbě Čapího hnízda. Dodnes ale není známo, kdo za zmiňovaným twitterovým účtem stál. Redaktor Respektu Jaroslav Spurný přitom vloni na podzim oznámil, že  identitu tvůrce Julia Šumana zveřejní. To se však nestalo a Spurný pak na sociálních sítích musel vysvětlovat, proč nedostál svému slovu. Nejspíš i kvůli tomu pak musel na výslech.

Toto vyšetřování podle informací vede ústecká kriminálka a dozoruje ho VSZ v Olomouci. „Již z povahy prověřování a vyšetřování trestných činů jako neveřejné části trestního řízení vyplývá, že se nevyjadřujeme  ke konkrétní kauzám, které jsou prověřovány, případně vyšetřovány na zdejším, nebo  jiném útvaru policie. Stejně tak policie, v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů, neposkytuje žádné informace ke konkrétním osobám,“ odpověděla na otázky České justice Jana Slámová z krajského ředitelství policie Ústeckého kraje. VSZ v Olomouci do dnešního dne na otázky České justice nezareagovalo.

Další, už třetí kolo výslechů, pak pokračovalo opět na GIBS. Tentokrát jde o případ úniků z vyšetřování možného zneužití dotací na výstavbu farmy Čapí hnízdo. Výslechy podle zjištění České justice vede  Michal Turnhöfer ze středočeské expozitury generální inspekce. „Minulý týden jsem absolvovala výslech na GIBS. Otázka byla jediná: V kolik hodin přesně jste se 10. srpna 2017 dozvěděla, kdo další kromě Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka bude stíhaný v kauze Čapí hnízdo. Takovou věc už si samozřejmě po osmi měsících nemůžu pamatovat, což muselo být jasné i vyšetřovatelům,” sdělila České justici Sabina Slonková.

Kvůli únikům informací z vyšetřování Čapího hnízda podal Babiš trestní oznámení a inspekce únik skutečně vyšetřuje. Na údajnou nevěrohodnost hlavního vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila poukazuje Andrej Babiš od samotného začátku celého případu. Obvinil Nevtípila, že jedná v režii mafie a z napojení na nevěrohodné lidi.

Vyslýchaní žurnalisté chystají podle informací České justice společné prohlášení. Počet výslechů, i jejich styl vedení, nejsou prvním impulsem o tom, že se orgány činné v trestním řízení v poslední době soustředí mimořádně intenzivně na kontakty a zdroje novinářů. Podle informací z justičních kruhů není vyloučeno ani sledování provozu telefonů, počítačů, ba dokonce ani odposlechy. „Na mě to dělá dojem, že sekundárním cílem této aktivity je nás zastrašit. Chceme upozornit na to, že se tu děje něco velmi nestandardního,“ vysvětlil Jaroslav Kmenta.

Prohlášení zveřejněné ve čtvrtek 5. dubna 2018

Jan Hrbáček