ÚS rozhodne o podjatosti soudkyně, která měla na nahrávce nazvat obžalované a obhájce odpadem

V trestním řízení, kde firma namítá podjatost soudkyně, šlo o nelegální výrobnu cigaret na Zlínsku, kterou odhalili celníci. Foto: Celní správa

O stížnosti na soudkyni Krajského soudu v Brně  – pobočka Zlín Ivanu Šperlichovou pro podjatost, kterou usnesením zamítl Vrchní soud v Olomouci, rozhodne veřejným vyhlášením nálezu ve středu 29. srpna  2018 Ústavní soud. Firma Vltava Holding žádala vyloučení soudkyně z jednání ve věci proto, že soudkyně měla na poradě senátu krajského soudu označit členy představenstva obžalované z nelegální výroby cigaret a jejich obhájce za společenský odpad.

Ústavní soud stejnou stížnost v dané věci letos v červnu nepřipustil, a to z důvodu porušení zásady subsidiarity, tedy nevyčerpání všech procesních možností před podáním stížnosti u Ústavního soudu.

Podle obsahu dřívějšího usnesení Ústavního soudu o nepřípustnosti stížnosti z 19. června 2018 se stěžovatelka obchodní společnost Vltava Holding domáhá zrušení rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, který nevyloučil z projednávání věci stěžovatelky soudkyni Ivetu Šperlichovou a stížnost obchodní společnosti zamítl: „Z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí se podává, že usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně  ze dne 24. 7. 2017 bylo rozhodnuto o tom, že soudkyně tohoto soudu JUDr. Iveta Šperlichová  není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. 53 T 11/2015. Stěžovatelka uvedené usnesení napadla stížností, kterou Vrchní soud v Olomouci  usnesením ze dne 21. 9. 2017 č. j. 4 To 59/2017-3962 jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl,“ uvádí se v zamítnuté stížnosti v dané věci.

Podle informací z médií jde o stížnost v trestním řízení proti členům představenstva firmy Vltava Holding a.s. bratrům Janovi a Ladislavovi Lebánkovým, kteří měli spolu s dalšími osobami ve Zlíně nelegálně vyrobit nejméně 1, 38 milionu kusů cigaret. Předsedkyně senátu soudkyně Iveta Šperlichová letos v červnu v řízení před krajským soudem ve Zlíně pro tisk uvedla, že o jejich vině není pochyb. Oba členové představenstva firmy Vltava Holding byli odsouzeni k 5,5 letům vězení.

Obžalovaní se již dříve u Ústavního soudu domáhali také změny místní příslušnosti soudu v samotné trestní věci. Nejvyšší soud rozhodl o příslušnosti Krajského soudu v Brně v předmětné trestní věci a Ústavní soud to potvrdil. Celníci podle obrazového záznamu Celní správy odhalili výrobnu cigaret na Zlínsku v listopadu 2012.

Cigaretáři mají tajnou nahrávku soudkyně

Jak dále vyplývá z dřívějšího usnesení Ústavního soudu, Vltava Holding disponuje nahrávkou porady senátu krajského soudu, kde se má předmětná soudkyně o obžalovaných a jejich obhájcích vyjadřovat sprostě a předsudečně: „Stěžovatelka namítá, že soudkyně rozhodující v její trestní věci je podjatá, a tento názor opírá o zvukovou nahrávku z porady senátu krajského soudu. Na ní má soudkyně pronášet výroky, které stěžovatelka cituje a z nichž vyplývá (zkráceně vyjádřeno), že soudkyně považuje obžalované za společenský odpad a nectí zásadu presumpce neviny a že je její uvažování zatíženo předsudkem. Soudkyně se má v nahrávce bezdůvodně hanlivě vyjadřovat o některých obhájcích vystupujících v dané trestní věci a projevovat záměr odebrat obžalovaným možnost se vyjadřovat,“ uvádí se v předchozím usnesení Ústavního soudu.

Vrchní soud v Olomouci podle obsahu usnesení Ústavního soudu argumentaci neuznává s tím, že jde o nezákonně pořízenou nahrávku, o jejíž autentičnosti jsou pochybnosti. Jenže Vltava Holding předkládá posudek, který autentičnost potvrzuje: „Stěžovatelka odmítá závěry vrchního soudu, že uvedená nahrávka byla pořízena nezákonně, neboť porada senátu je ze zákona tajná a hlasový projev je projevem osobní povahy, jehož záznam byl pořízen bez příslušného zákonného povolení, a to soukromou osobou bez svolení a vědomí nahrávaných osob, a že existují pochybnosti o autenticitě nahrávky a o tom, že jde o skutečný slovní projev soudkyně. V doplnění ústavní stížnosti stěžovatelka předkládá znalecký posudek, který má věrohodnost nahrávky potvrzovat. Odmítá postoj vrchního soudu, který akcentoval právo na nedotknutelnost soukromí před právem na soudní ochranu a na nestranného soudce. Obsah zvukové nahrávky podle stěžovatelky vyvolává pochybnosti o její objektivní nestrannosti, a zakládá proto důvod pro vyloučení soudkyně z rozhodování její věci,“ uvádí se v předchozím usnesení Ústavního soudu.

Firma se domáhá soudní ochrany

Vltava Holding se stížností domáhá zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

V projednávané věci dosud nebylo meritorně rozhodnuto, neboť vydáním napadeného usnesení o nevyloučení soudkyně řízení nekončí a stěžovatelce jsou nadále k dispozici prostředky podle trestního řádu v rámci trestního řízení, zejména odvolání a dovolání. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se stěžovatelka nadále domnívat, že jejich prostřednictvím tvrzený stav protiústavnosti nebyl napraven, se může obrátit na Ústavní soud (obdobně usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2815/09, I. ÚS 2222/09, II. ÚS 839/09, IV. ÚS 237/09, I. ÚS 2617/08, IV. ÚS 1643/08, II. ÚS 520/07, II. ÚS 515/07, II. ÚS 57/07, II. ÚS 558/07, II. ÚS 565/06, II. ÚS 644/12, II. ÚS 2663/12 či IV. ÚS 2114/13, dostupná v databázi NALUS na: http://www.nalus.usoud.cz), napsal v usnesení ještě letos v červnu Ústavní soud, který proto stížnost tehdy shledal nepřípustnou.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekZemřel bývalý předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Milan Kohoutek
Další článekÚS: Soud se znovu musí zabývat soudkyní Šperlichovou a použít tajnou nahrávku
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.