Při projednávání případu Kydalka u NSS zazněly podrobnosti o hlasování senátu MS v Praze

Soudce Kamil Kydalka Reprofoto: Seznamzprávy

Nejen samotným sporem o to, zda soudce Městského soudu v Praze (MS) Kamil Kydalka porušil zákon o soudech a soudcích, když se vyjadřoval pro média o údajných okolnostech amnestie prezidenta Václava Klause z roku 2013, ale také včasností podání kárné žaloby se včera zabýval kárný senát Nejvyššího správního soudu Brně. Česká justice nyní přináší z jednání podrobnou reportáž.

Pořad portálu Seznam Zprávy „Zvláštní vyšetřování“, v němž reportéři Sabina Slonková a Jiří Kubík se soudcem Kydalkou o amnestii mluvili, byl totiž odvysílán 16. listopadu 2016. Kárná žaloba byla ovšem podána až na konci července 2017, přičemž podnět k jejímu podání přišel předsedovi MS Liborovi Vávrovi 30. května 2017. Podnět podal Jan Chudomel, který pracuje pro Pavla Tykače, o jehož jméno mělo v reportáži jít (bylo technicky zastřeno), jako tiskový mluvčí.
Obhajoba zpochybnila, že by se předseda Vávra coby kárný navrhovatel o reportáži dozvěděl až z návrhu, který podal Chudomel. Naopak se snažila dokázat, že již v den zveřejnění reportáže se o věci předseda Vávra dozvěděl, a dokonce že o vystupování v ní se soudcem Kydalkou mluvil. Pokud by tomu tak bylo, uplynula by šestiměsíční subjektivní lhůta pro podání kárné žaloby.

Více čtěte zde: Soudce Kydalka o Klausově amnestii řekl obecně známé věci, míní jeho advokát

V této věci svědčil přísedící z trestního senátu soudce Kydalky, který uvedl, že se měl v den zveřejnění reportáže Kydalka zpozdit s příchodem na jednání, které bylo od 10 hodin, protože měl o ní mít pohovor s předsedou Vávrou. Následně z dokazování ovšem vyplynulo, že s ním o tomto soudce Kydalka před jednáním  kárného senátu mluvil telefonicky a měl mu tuto událost s přesným datem připomenout. „Proč říkám toho šestnáctého, já to nevím. Ale v okamžiku, kdy mi přišlo toto předvolání, tak jsem se ptal Kamila, o co se jako jedná a on mi řekl o tohle a kdy to bylo. Vycházím z informací, které mi pan Kydalka poskytnul, říkal mi ‚to bylo na S., šestnáctého‘,“ uvedl svědek. Nicméně svědek trval na tom, že se soudcem Kydalkou o reportáži určitě mluvil před líčením, protože se soudce zpozdil s příchodem. Camrda namítl, že v protokolu o hlavním líčení není zpoždění zaznamenáno, pro což neměl svědek vysvětlení. Předseda Vávra pak ovšem při předkládání evidencí o účasti přísedících konstatoval, že se na někdy na přesnost nedbá podobně, jako o protokolů z hlavního líčení.

Zajímavé bylo, že v rámci této výpovědi zazněly i podrobnosti o poměru hlasování členů senátu a návrzích přísedících na trest v případu, který se měl ten den projednávat, aniž by přímo s kárným jednáním případ souvisel.

Vávra také namítl, že soudce Kydalka tehdy vystupoval v médiích k amnestii často, Vávra jej za to opakovaně kritizoval, a proto se zeptal svědka, jak si může být jistý tím, že případný jeho rozhovor s Kydalkou se netýkal jiného jeho mediálního vystoupení.
Svědek uvedl, že si jistý být nemůže a opět se odkázal na rozhovor, který měl po obdržení předvolání k svědectví před kárným senátem se soudcem Kydalkou.

Předseda senátu hrozil pokutou

Pochybnost o tom, kdy se o reportáži dozvěděl, však vzbudil i předseda Vávra, když jej předseda kárného senátu Jakub Camrda upozornil na to, že jeho místopředseda ve vyjádření pro soud napsal, že tomu tak bylo po podání podnětu Chudomelem, zatímco před senátem uvedl, že to mělo být ještě před tím. Obhajoba také namítla, že je zvláštní, že by se o této reportáži předseda soudu dozvěděl až více jak půl roku po jejím uveřejnění, a to i s ohledem na odběr pravidelného monitoringu médií.

Kárný senát pak po krátkém přerušení rozhodl, že bude v jednání pokračovat a otázka včasnosti návrhu bude předmětem dalšího dokazování.

V rámci výpovědí novinářů Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka pak kárný senát zjišťoval, kdy přesně byla 16. listopadu reportáž zveřejněna, neboť se mu nepodařilo přesný čas zjistit. Oba svědci si však v podstatě nic nepamatovali (a to ani to, zda padlo při natáčení jméno Pavla Tykače) a odkazovali se na velký objem práce, a především časový odstup.
To u výpovědi svědka Kubíka vedlo předsedu senátu Jakuba Camrdu k opakovanému upozornění na povinnost vypovídat pravdivě, k hrozbě uložení pokuty, a dokonce ke konstatování, že svědek se pravděpodobně dopustil nepravdivé výpovědi. Vyhledává-li dnes však čtenář danou reportáž přes vyhledávač Seznam Zprávy, je u ní čas zveřejnění uveden, a to 8:00 16.11. 2016. V rámci výpovědí novinářů pak kárný senát neúspěšně zjišťoval, jak probíhala příprava, zda bylo s Kamilem Kydalkou téma probíráno předem, kdo rozhodoval, co v reportáži zazní, popřípadě to, zda části reportáže nebyly dodatečně „namluveny“ znovu, což oba svědci odmítli.

Vypovídal i policista

Jan Chudomel uvedl před kárným senátem, že návrh na zahájení kárného řízení podal s více jak šestiměsíčním odstupem pravděpodobně proto, neboť Pavel Tykač vede s vydavatelstvím Seznam Zprávy civilní spor a v rámci jeho přípravy se rozhodli iniciovat i kárnou žalobu na soudce Kydalku. Jak vyplynulo z výpovědi, tento soud řízení přerušil do doby rozhodnutí kárného senátu.

V rámci dotazů obhajoby padly otázky na příbuzenství Jana Chudomela s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, zda provozuje či provozoval Pavel Tykač závodně nějaký sport, s jakými novináři Chudomel o reportáži Seznamu mluvil, jak byla vybrána odbornice na odezírání ze rtů či zda není za iniciováním kárné žaloby motiv jiný než veřejného zájmu. Soudce Kydalka totiž měl iniciovat obnovu řízení v trestním případu, v němž Pavel Tykač figuruje.

Před kárným senátem vypovídal i policista Národní centrály pro odhalování organizovaného zločinu (NCOZ), který vyšetřoval okolnosti udělení amnestie prezidentem Václavem Klausem. Z jeho vyjádření vyplynulo, že aktuálně police stále vede vyšetřování se zahraničním prvkem, v němž není podezřelá konkrétní osoba, ale je zde podezření z legalizace prostředků z trestné činnosti a některých daňových trestných činů. Vyšetřování má souviset s úmrtím Petera Kovarčíka.

Na konci jednání předseda Camrda oznámil, že řízení bude odročeno na 31. října, neboť v tento den má čas i jeden ze svědků, který byl navržen obhajobou (patrně Petr Soukenka, někdejší šéf Národního fondu proti korupci) a také členové kárného senátu. To vyvolalo roztržku Camrdy jak s Liborem Vávrou, tak soudcem Kydalkou. Oba totiž v daný den soudí a podle Vávry není možné upřednostňovat kárné řízení před řízením trestním. Kydalka se ohradil jak proti termínu, v němž má nařízené jednání, tak proti tomu, že byl krácen na svých právech, neboť mu nebylo umožněno se vyjádřit k výpovědím svědků.

Petr Dimun