Organizovaný zločin se v Česku v posledních letech zásadně změnil a policie na to musí zareagovat. V rozhovoru pro ČTK a Právo to uvedl nový šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. Dlouholetý vyšetřovatel hospodářské kriminality vidí velké riziko v působení zahraničních skupin, které v ČR chtějí prát špinavé peníze a vytvářet si tu zázemí. Zdůraznil také, že všichni policisté se musí naučit zajišťovat důkazy v kyberprostoru a pracovat s nimi.
„Mám pocit, že útvar (NCOZ) přestal řešit to, kam se vlastně organizovaný zločin vyvíjí a jak ho má postihovat. To je výzva do příštího období a jedna z věcí, které chci změnit,“ podotkl dvaačtyřicetiletý muž, který ve funkci od letošního srpna nahradil svého jmenovce Michala Mazánka.
Ačkoliv nový ředitel přiznal, že sám zpočátku nebyl příznivcem sloučení „svého“ protikorupčního útvaru s Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu do jediné centrály, nyní vnímá úzké propojení obou sekcí jako nezbytné. „Za posledních pět šest let se organizovaný zločin vyvinul úplně jinam, než kde byl, takže logika toho sloučení je jednoznačná,“ řekl.
„Česká republika je velmi bezpečnou a klidnou zemí. Jsme proto výhodní jako zázemí pro operace v celé Evropě,“ popsal Mazánek ČR z pohledu pachatelů. Upozornil na to, že se Česko možná stává tranzitní zemí pro „praní“ velkých objemů peněz.
Ohledně terorismu Mazánek uvedl, že nepochybně nastane problém s radikalizací některých Čechů. „Žijeme v globálním světě a svět se stává nebezpečnějším. Otázka teroristických útoků nás velmi trápí a ta možnost tady do budoucna je,“ varoval.
Dalším rizikem jsou podle něj velké hackerské útoky na státní instituce a na data, které schraňují. S kyberprostorem pak souvisí i jiné velké téma: zajišťování důkazů v internetovém prostředí. „Musíme na to připravit všechny policisty. Bude to velký psychický zlom, podobně jako když policie kdysi přešla na elektronické trestní řízení. Nebude to samozřejmě jednoduché – například pro některé starší policisty, kteří na to nejsou zvyklí,“ připustil Mazánek.
Následné vyhodnocování zajištěných dat vidí ředitel jako prozatímní slabinu, kde stále existuje prostor pro zkrácení doby trestního řízení. „Před pěti lety jsme přišli do firmy a zajistili jsme 30 šanonů, ty jsme si prozkoumali a měli jsme důkazy. Dneska přijdeme do firmy a zajišťujeme tera dat. Musíme s nimi pracovat, a to rychle. Není možné udělat realizaci a dva roky ta data vyhodnocovat a nepoužívat je u výslechů,“ poznamenal.
K problematice veřejných zakázek a korupce Mazánek podotkl, že stát by se měl v první řadě sám zamyslet nad tím, jak situaci zlepšit. „Já bych byl pro to, aby si státní správa našla na zadávání zakázek kvalitní lidi. Aby to nedělali tak, jako to velmi často dělají doteď. Setkávali jsme se s tím, že se nerespektují nebo obcházejí vnitřní procesy zadávání, zákon o veřejných zakázkách a zákon o majetku státu,“ popsal své zkušenosti z praxe.
Lepší fungování a provázanost
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se podle Mazánka také musí naučit fungovat lépe a provázaněji než doposud – především zlepšit koordinaci práce ústředí s jednotlivými expoziturami v krajích. Doplnil, že od listopadu hodlá zvýšit počet tzv. náměstků pro výkon na dva a rozdělit mezi ně řízení pěti centrálních sekcí a sedmi expozitur.
NCOZ má přes osm stovek policistů a vedle Prahy působí také na dislokovaných pracovištích v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně, Olomouci a Ostravě. „Jsme velký útvar a musíme být koordinovanější. Jeden náměstek nemůže uřídit 12 podřízených článků. To nelze a to se podle mě projevovalo v určité nekoordinaci činností,“ řekl dvaačtyřicetiletý Mazánek, který v centrále dříve řídil sekci závažné hospodářské trestné činnosti a korupce.
Změnu systemizace chce Mazánek předložit v nejbližších dnech. Oba nové náměstky si vyhlédl uvnitř NCOZ, jeden z nich nahradí odcházejícího Petra Vopršala. Jejich jména zatím nový šéf prozradit nechtěl. Doplnil, že ve funkci třetího náměstka i nadále zůstane Milan Komárek – Mazánkův někdejší nadřízený z protikorupční policie a zároveň jediný konkurent v letním nabídkovém řízení na ředitele centrály. Jejich vztahy zůstaly podle Mazánka korektní.
„Měl jsem pocit, že se příliš soustředíme sami na sebe, a ne na ty kauzy, které máme dělat,“ popsal Mazánek motivaci, proč se o funkci ředitele ucházel. Navíc ho k tomu prý vyzval jeho předchůdce a jmenovec Michal Mazánek.
Zatímco v řízení expozitur vnímá nový šéf „určitý problém“ a chce kvůli tomu posílit roli ředitelů ústředních sekcí, s činností expozitur je spokojený. Po svém nástupu všechny pobočky navštívil. „Pro mě je zásadní věc, že ti lidi chtějí pracovat, nikde jsem neviděl nevůli nebo zašívání. Útvar je z tohoto hlediska funkční,“ podotkl.
NCOZ nyní řeší zhruba čtyři stovky kauz. „Je to určitě hodně a měli bychom jít nějakou cestou snižování. Není to jednoduché, a i proto je třeba posílit tu řídící strukturu,“ nastínil Mazánek. Centrálu pochválil za to, že letos zatím podala 55 návrhů na podání obžaloby. „To považuji za slušný výsledek. Řada dalších kauz je navíc ve velmi slušném stupni operativního rozpracování,“ řekl.
Z pozice ředitele NCOZ nechce Mazánek vstupovat do jednotlivých kauz, přestože připustil, že mu práce vyšetřovatele – zejména vedení výslechů – chybí. „To není moje role. Nechci, aby ze mě byli kolegové nervózní, a já vím, že by nervózní byli. Ve své policisty mám důvěru,“ prohlásil.
Při práci vyšetřovatele pro něj bylo pokaždé zadostiučiněním, když soud jeho názor potvrdil pravomocným rozsudkem. „V ‚hospodařině‘ rozkrýváte velmi sofistikovanou, náročnou trestnou činnost, která má obrovský potenciál zasáhnout stát. Vždycky jsem se snažil za stát bojovat, přece si ho nenecháme rozebrat na veřejných zakázkách, ošidit ho na daních,“ přiblížil, co ho na hospodářské kriminalitě přitahovalo.
Mazánek slouží u policie přes 20 let, začínal na Obvodním úřadu vyšetřování pro Prahu 3. Za rok 2013 získal ocenění Policista roku. Ve volném čase se věnuje rodině, četbě nebo sportu – konkrétně jízdě na kole nebo posilování na veslovacím trenažéru.
(čtk)
