ESLP o odstranění Berlusconiho z křesla senátora nerozhodl, řízení ukončil

Foto: it.wikipedia

Může stát vydat zákon nebo pouhý dekret, kterým osobám odsouzeným trestním soudem znemožní kandidovat ve volbách? Může takový dekret působit dokonce retroaktivně? A pokud trestně stíhaný politik vyhraje volby, mohou poslanci po jeho odsouzení rozhodnout, že se výsledek voleb ruší a křeslo poslance se odnímá? Na tyto otázky měl Evropský soud pro lidská práva odpovědět v úterý 27. listopadu 2018, kdy měl být vyhlášen rozsudek ve věci Berlusconi v. Itálie. Jde o vážné otázky bez ohledu na osobu italského podnikatele.

Na otázky Evropský soud pro lidská práva nakonec neodpoví: Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v úterý 27. listopadu 20218 oznámil, že ukončil řízení o stížnosti bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho, který se na něj obrátil kvůli odebrání mandátu senátora. Soud rozhodl, že se tímto případem už nebude dále zabývat, protože Berlusconi díky letošnímu verdiktu italského soudu opět smí vykonávat veřejné funkce. Po tomto květnovém rozsudku expremiér štrasburský soud požádal, aby řízení o jeho loňské stížnosti zastavil.

ESLP měl řešit důsledek verdiktu z roku 2013, kterým byl Berlusconi v Itálii pravomocně odsouzen na čtyři roky vězení za daňové úniky ve společnosti Mediaset. Součástí rozsudku byl i zákaz vykonávání veřejných funkcí na šest let. Kvůli němu nemohl Berlusconi dál vykonávat mandát senátora, ani kandidovat ve volbách. Šestileté moratorium letos v květnu ukončil soud v Miláně, ten zákaz vykonávat veřejné funkce o rok zkrátil s ohledem na Berlusconiho „dobré chování“.

Dvaaosmdesátiletý Berlusconi nemohl za svou stranu Vzhůru, Itálie kandidovat ani v letošních parlamentních volbách, které se konaly v březnu. Expremiér tvrdí, že tento fakt stranu znevýhodnil. Vzhůru, Itálie byla součástí vítězné středopravé volební koalice, její partner, protiimigrančí strana Liga, však nakonec vytvořila vládu bez Berlusconiho formace. Dohodla se s euroskeptickým Hnutím pěti hvězd (M5S).

Stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva podal v roce 2013 někdejší ministerský předseda Itálie a podnikatel v médiích Silvio Berlusconi. Křeslo senátora mu odňal Senát po jeho odsouzení za daňový únik v roce 2013. Silvio Berlusconi viní Itálii z trojnásobného porušení Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách: Z porušení Článku 7 – není trestu bez zákona, z Článku 4 – právo na svobodné volby a z Článku 13 – právo na účinnou nápravu.

Deset let boje proti podnikateli nestačilo, vždy vyhrál volby

Případ se netýká tzv. Lex Berlusconi, kterých bylo proti podnikateli, mediálnímu magnátovi a politikovi přijato od roku 1994 několik v reakci na jeho působení v politice. V roce 1994 byl přijat v Itálii zákon o „blind trust“, svěřenství naslepo, kterým se měla osob s funkcí ve vládě zříci správy svých firem a svěřit je správci. V roce 2004 byl schválen zákon o střetu zájmů, podle kterého mohl Berlusconi dále vlastnit média a finanční instituce pod podmínkou, že je nebude řídit.

Přesto zůstal Silvio Berlusconi přes deset let předsedou italské vlády a stal se nejdéle sloužícím poválečným premiérem Itálie. Z politiky byl definitivně odstraněn až v roce 2013 po odsouzení za daňový únik, což je předmětem stížnosti u Evropského soudu pro lidská práva.

Vláda dekretem zakázala kandidovat ve volbách odsouzeným

Příběh odstranění Berlusconiho z funkce začal už v listopadu 2012, kdy byl v Itálii schválen zákona, kterým měl být založen protikorupční úřad a schválen národní akční plán boje proti korupci, jenž měl „sledovat, bránit a bojovat proti korupčním a nezákonným činnostem veřejných autorit“. Tímto zákonem bylo na italskou vládu delegováno právo vydat dekretem jednoduchý nástroj s opatřením, které by některým znemožnilo kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu, do poslanecké sněmovny a do Senátu jakožto i setrvat ve volené nebo vládní funkci.

Takové nařízení 6. prosince 2012 vydala Montiho vláda jako vládní dekret 235/2012. Stanoví se v něm, že každý, kdo byl pravomocně odsouzen na více než dva roky vězení za úmyslný trestný čin se sazbou více než čtyři roky vězení, je vyloučen z kandidatury ve volbách nebo z možnosti sloužit jako senátor nebo poslanec.

Už 22. října 2012 ovšem v případu „Mediaset“ odsoudil rozsudkem Krajský soud v Milánu Silvia Berlusconiho a další tři osoby z krácení daní v letech 2002 – 3 ke čtyřem letem ve vězení, následným rozsudkem soud trest znovu změnil na jeden rok se zákazem zastávat veřejnou funkci na pět let. Rozsudek byl potvrzen odvolacím a posléze i kasačním soudem.
V říjnu 2013 zamítl odvolací soud Berlusconiho žádost o přezkum před Ústavním soudem pro údajnou neslučitelnost vládního dekretu s Ústavou, která zakazuje aplikaci retroaktivity na trestní právo.

Jenže Silvio Berlusconi mezitím opět vyhrál volby

Jenže mezitím se 24. února 2013 v Itálii konaly volby do Senátu, Silvio Berlusconi kandidoval a byl zvolen. Na základě vládního nařízení 235/2012 byl Berlusconi vyloučen z kandidatury ve volbách s účinnosti od 1. srpna 2013, kdy se jeho odsouzení stalo pravomocným.. Prokurátor podle předmětného vládního nařízení rozsudek obratem postoupil předsedovi Senátu, který ho týž den předal senátnímu výboru pro volby a poslaneckou imunitu.

Dne 4. října 2013 rozhodl senátní výbor na neveřejném jednání většinou hlasů doporučení Senátu zneplatnit Berlusconiho zvolení. Měsíc poté 27. listopadu Senát zneplatnil volbu Berlusconiho a prohlásil, že Silvio Berlusconi o křeslo senátora přišel.

Dne 10. dubna 2014 změnil milánský soud v rámci přezkumu věci trest vězení pro Berlusconiho na alternativní trest. Tento soud současně v rozhodnutí konstatoval, že trest zákazu zastávat veřejnou funkci po dobu pěti let vypršel. Berlusconi musel na místo vězení vykonat rok veřejně prospěšných prací a docházel do ústavu pečovat o lidi s Alzheimerovou chorobou.

V květnu 2018 požádal Silvio Berlusconi o rehabilitaci a milánský soud žádost přijal. V rozhodnutí pak soud konstatoval, že Silvio Berlusconi si už trest odsloužil a že od té doby proti němu nebyla vznesena žádná další obvinění. V červnu 2018 Berlusconi soudu oznámil, že v řízení dále nechce pokračovat.

Stížnost pro trojnásobné porušení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách podal Silvio Berlusconi 19. září 2013. V červnu 2017 byla stížnost postoupena Velkému senátu a v listopadu 2017 se konalo v dané věci před Velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva veřejné slyšení, jehož záznam je na webu Soudu.
Irena Válová, čtk