Soudní tlumočníci se budou řídit samostatným zákonem, odměny se zvýší

Soudní tlumočníci a překladatelé se zřejmě budou řídit samostatným zákonem, který upraví jejich činnost. Vládní předlohu dnes doporučil Sněmovně schválit s některými změnami ústavně-právní výbor. Zákon stanoví jasné a přísnější podmínky pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění a umožní vyšší odměny za odvedenou práci. Účinný by měl být od roku 2021.

Právní výbor chce dát překladatelům možnost odmítnout úřadům překlad odborných textů z oborů, kterým nerozumí. Zkrátí se také z deseti na tři roky doba, po kterou musejí překlady uchovávat. Tlumočníci budou mít po čtyřech hodinách práce nárok na hodinovou přestávku, pro nepřetržitou službu si budou muset úřady najmout tlumočníky dva.

Podobně jako v případě návrhu zákona o znalcích výbor doporučil nižší horní hranici postihu za nejméně závažné prohřešky. Klesne z navrhovaných 100.000 korun na 75.000 korun. Celá agenda tlumočníků a předkladatelů bude pod ministerstvem spravedlnosti, nikoli na krajských soudech.

Současnou úpravu tlumočnické činnosti obsahuje zákon, který se věnuje hlavně znalcům. Návrh nového zákona rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. Předloha také zavede právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky. Nebude tak již záležet na vůli předsedů krajských soudů, kteří nyní žadatele nejmenují například tehdy, když se domnívají, že pro daný jazyk je již tlumočníků dostatek.

Návrh dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi. Dosavadní tlumočníci, kteří je nesplňují, budou mít pětiletou lhůtu na to, aby si vzdělání či praxi doplnili. Každý tlumočník a překladatel navíc bude muset složit vstupní zkoušku zaměřenou na právní aspekty této činnosti, poplatek za ni bude 3000 korun.

Překlady si objednávají úřady i soukromé osoby. Velmi často se překládají plné moci, rodné, úmrtní a oddací listy, vysvědčení, kupní smlouvy a výpisy z obchodního rejstříku. Tlumočníky často využívá třeba odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, soudy, policie, notáři a advokáti.

(čtk)