Insolvenční sekce ČAK má výkladové stanovisko k odměnám advokátů za sepis návrhů oddlužení

Michal Žižlavský na Konferenci insolvence 2018 Foto: archiv

Na situaci, kdy není jasné, jaké konkrétní úkony a za jaké odměny může advokát poskytovat služby spojené s oddlužením, reaguje výkladové stanovisko, které přijala odborná sekce České advokátní komory pro insolvenční právo. „V době, kdy danou problematiku nepokrývá sjednocená soudní judikatura, nelze vyloučit, že soudy postupem času zaujmou jiná výkladová stanoviska, například k otázce způsobu uplatnění regulované odměny,“ vysvětluje předseda sekce a člen představenstva ČAK Michal Žižlavský.

Jak úvodem stanovisko konstatuje, dlužník má jako účastník insolvenčního řízení právo na právní pomoc advokáta v řízeních před soudy. Toto jeho základní právo je odvozeno z čl. 37 odst. 3 zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, v platném znění a čl. 6 odst. I Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. „Advokáti naplňují v praxi veřejný zájem na ochraně lidských práv a základních svobod. Nejsou (až na výjimky) placeni ze státního rozpočtu a nesou sami náklady své činnosti. Pokud stát jejich odměnu reguluje, nese odpovědnost za správné nastavení regulace. Právo dlužníka, které není materiálně zajištěno, reálně žádným právem není.“

Advokát je alter ego dlužníka

Advokát má podle stanoviska při poskytování právních služeb dlužníkovi v soudním řízení zvláštní a nezastupitelné poslání, které odpovídá jeho specifické roli v právním systému. To platí i v případě insolvenčního řízení, které je jen jedním z typů soudního řízení. Postavení advokáta je jiné než postavení dalších osob, oprávněných sepisovat a podávat návrhy na povolení oddlužení. Pokud si dlužník vybere k sepisu návrhu advokáta, právem očekává, že mu budou poskytnuty advokátní služby. Na advokáta dopadají speciální normy, které upravují výkon advokacie.

„Advokát je kvalifikovaným alter egem svého klienta, v daném případě dlužníka. Vnímá a vyhodnocuje situaci optikou jeho zájmu a je vždy ,na jeho straně´. Jeho postavení je jiné než kupříkladu postavení notáře, který plní tradičně roli ,mezi stranami´ a naprosto jiné než postavení akreditované osoby, oprávněné jen k poskytnutí jednotlivé služby. Advokát není a nemůže být jen pečlivým, ,vyplňovatelem formulářů´. Musí vnímat a komplexně vyhodnocovat veškeré souvislosti situace, ve které se nachází jeho klient, a to nejen z pohledu teorie, ale zejména svých praktických zkušeností,“ uvádí dále stanovisko.

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Dušan Šrámek