O dnešní seminář k exekučnímu řízení v Poslanecké sněmovně je enormní zájem. Zúčastní se poslanci, exekutoři i odborná veřejnost. Foto: Tomáš Nahodil

Poslanci jednali o vymáhání dluhů, Benda se od vzniku soukromých exekutorů distancoval

V kuloárech Poslanecké sněmovny dnes poslanci, senátoři a exekutoři diskutují za velkého zájmu odborné veřejnosti o změně exekucí. Marek Benda (ODS) se od vzniku soukromých exekutorů distancoval, Jeroným Tejc představil ministerský návrh a poslanec Pirátské strany poslanecký návrh.

Seminář o novele exekučního řádu a občanského soudního řádu se koná pod záštitou sněmovního i senátního ústavně-právního výboru.

Předseda sněmovního ústavně-právního Marek Benda zahájil seminář konstatováním, že pro vznik soukromých exekutorů nehlasoval. Ve své úvodní řeči upozornil, že mají-li se v exekučním řízení posilovat práva dlužníků, měla by se úměrně tomu posilovat též práva věřitelů. Podle Bendy by mělo být věřitelům garantováno, že pokud se po důkladném zvážení rozhodnou pohledávky za svými dlužníky nevymáhat, nevystaví se tím postihu orgánů činných v trestním řízení za to, že svým rozhodnutím upustit od vymáhání pohledávek nedostáli péče řádného hospodáře.

Nejočekávanější příspěvek přednesl náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc, když představil zamýšlenou změnu právní úpravy exekucí. Ta je prozatím ve své pracovní verzi diskutována teprve na úrovni pracovních komisí Legislativní rady vlády. Legislativní rada vlády by ji měla definitivně posoudit 7. února 2019 a poté ji v ideálním případě postoupit k projednání vládě.

Další řízení má vést územně nejbližší exekutor

Nová právní úprava řeší především otázku vícečetných exekucí, tj. případů, kdy povinný čelí souběžně několika exekucím, které na jeho majetek vede více exekutorů z různých koutů republiky. Podle Tejce je takový stav neudržitelný, nesprávný a zamýšlená právní úprava ho řeší zavedením koncentrace řízení. Ta by spočívala v tom, že exekuční řízení by vůči povinnému vedl jeden exekutor, a pokud by bylo proti povinnému v průběhu tohoto exekučního řízení zahájeno jiným exekutorem další exekuční řízení, pak by i toto další exekuční řízení vedl původní exekutor. Prakticky by tedy každý exekutor musel před zahájením exekuce ověřit, zda vůči témuž povinnému nevede exekuci již nějaký jiný exekutor, a pokud ano, exekuci by mu postoupil.

Podle Tejce by i po zavedení koncentrace – dotkla by se jen exekucí zahájených po účinnosti nové právní úpravy – byla zachována možnost věřiteli, aby si zvolil exekutora, který vůči dlužníku jako povinnému exekuci povede. To by však nebylo možné, pokud by již dlužník nějakému aktuálně vedenému exekučnímu řízení čelil. V takovém případě by totiž podle návrhu každé další exekuční řízení vedl vždy územně nejbližší exekutor.

Zastavení exekuce po dvou neúspěšných letech

Návrh by má rovněž nově upravil institut záloh na exekuci. Ty by byly povinné, přičemž jejich výše by měla zohledňovat budoucí náklady exekučního řízení. Pokud by oprávněný zálohu na exekuci nesložil, exekutor by ji, s výjimkou sociálně citlivých případů (vymáhání výživného apod.), zastavil.

K zastavení exekuce by mělo podle návrhu dojít i z toho důvodu, že od jejího zahájení uplynuly již dva roky. Oprávněný by mohl zastavení exekuce odvrátit složením další zálohy. Takové řešení podle Tejce odpovídá tomu, že pokud ani v průběhu dvou let nebude exekuce vůči povinnému úspěšná, měl by, jakmile o tom exekutor oprávněného vyrozumí, a ten na jejím vedení přesto trvá, nést další náklady exekuce povinný.

Od zavedení všech těchto změn si Tejc slibuje větší efektivitu exekučního řízení i snížení jeho nákladů.

Pirátská strana má jiný návrh

Poslanec Pirátů Lukáš Kolařík prezentoval poslanecký návrh novely exekučního řádu, který se momentálně v Poslanecké sněmovně nachází v prvním čtení. Navrhovaná úprava by zrušila možnost, aby si oprávněný vybral exekutora, který by exekuci provedl. Nově by exekutora obdobně jako insolvenčního správce provedením exekuce pověřoval soud, a to postupně podle pořadníku. Návrh řeší též slučování exekucí – pokud by vůči povinnému bylo již nějaké exekuční řízení vedeno, pověřil by soud provedením dalších následných exekucí toho exekutora, který by už vůči povinnému exekuční řízení vedl. Tento systém by podle Kolaříka přispěl k větší přehlednosti exekuční agendy.

Tomáš Nahodil