Úterý, 27. července, 2021

Nejvyšší soud: I dary do 300 korun úředníkům mohou být trestným činem

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Když se přijímal zákon o státní službě, vedla se debata o hranici hodnoty daru, jehož přijetí úředníkem bude akceptovatelné. Hranice byla stanovena na ekvivalentu 300 Kč, což mělo „legalizovat“ obvyklou praxi drobných dárků na úřadech, tzv. v rámci slušnosti. Podle aktuálního stanoviska Nejvyššího soudu ČR (NS) je však i poskytnutí a přijetí takového daru možné posuzovat jako trestný čin korupce.

Vyplývá to z připomínek NS k materiálu Ministerstva spravedlnosti (MSp) „Akční plán boje s korupcí na rok 2019“, které má Česká justice k dispozici. Nejvyšší soudní instance tak reaguje na část materiálu, kde se píše o tom, že mají být precizována pravidla pro přijímání nebo odmítání darů či pro nakládání s dary ze strany státních zaměstnanců.

Čtěte také: Kraje, města a obce se bouří proti snížení hodnoty pro povinné přiznání daru

Příslušné znění zákona o státní službě zní tak, že „státní zaměstnanec je povinen v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody v hodnotě přesahující částku 300 Kč, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním orgánem“. Z tohoto znění je podle názoru NS možné dovodit, že dary a jiné hodnoty do výše 300 Kč lze přijímat, a to v souvislosti s výkonem služby. Jak však ve svém stanovisku jeho autoři upozorňují, ustanovení § 331 tr. zákoníku (trestný čin přijetí úplatku) považuje za trestné, pokud někdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek. A výkon služby podle služebního zákona je evidentně obstaráním věci obecného zájmu podle trestního zákoníku, upozorňují autoři připomínek NS.

Ti dále uvádí, že uvedené ustanovení zákona o státní službě je také v rozporu se současnou rozhodovací praxí soudů, a to i samotného NS. Ve stanovisku citují ze dvou rozhodnutí NS z poslední doby.  Tak například usnesení NS, sp. zn. 5 Tdo 1127/2014: „K tomu považuje Nejvyšší soud za nutné zdůraznit, že trestní zákoník neuvádí v ustanovení § 332 odst. 1 tr. zákoníku výši úplatku, přitom úplatkem se podle § 334 odst. 1 tr. zákoníku rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

(pd)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit