Advokátní komora se připojí k ústavní stížnosti v kauze Zadeh

Zadeh, íránský podnikatel s českým občanstvím Reprofoto ČT

Česká advokátní komora (ČAK) se připojí jako vedlejší účastník k ústavní stížnosti, kterou podal za Sharama Abdullaha Zadeha advokát Zdeněk Koudelka. Ústavní stížnost se týká postupu soudce Městského soudu v Brně Michala Kabelíka, který zpřístupnil, a nechal zařadit do spisu obsah Zadehových mobilních zařízení, na nichž byla mimo jiné zařazena i jeho komunikace s obhájci.

Rozhodlo o tom představenstvo ČAK, které se zároveň odmítlo opětovně zabývat stížností, kterou na Zadehovy obhájce podal náměstek nejvyššího státního zástupce Jiří Pavlík. Zadeh byl nedávno nepravomocně odsouzen ke třem a půl roku nepodmíněně za křivou výpověď. Vedle toho s ním probíhá u Krajského soudu v Brně ještě řízení kvůli údajným daňovým únikům.

„Těch stížností je tam několik. Ta, o níž bylo vedení ČAK informováno, se týká porušení práv obhajoby ze strany soudce,“ sdělil České justici Koudelka. Rozhodnutí představenstva je, aby v předmětné věci vystupovala ČAK jako vedlejší účastník. Věci se osobně ujal místopředseda ČAK a předseda její trestní sekce Tomáš Sokol. ČAK se v předmětné věci hodlá obrátit na Radu evropských advokátních komor (CCBE), a rovněž na Agenturu pro základní práva při Evropské unii (FRA).

„Jedná se o první případ v naší historii, kdy se ČAK obrací na evropské struktury,“ říká předseda výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů (VOPOZA) Marek Nespala. „Jde o varovný případ, protože takové porušení práv na obhajobu a advokátní mlčenlivost, pokud by se ujalo, by zcela narušilo základní principy chráněné komunikace mezi obhájci a jejich klienty“, doplnil Nespala. „Počkáme na analýzu VOPOZA, nicméně vidím zde okolnosti, o které by se měla zajímat i evropská advokacie,“ doplňuje člen představenstva ČAK a prezident CCBE Antonín Mokrý.

Nabouraná obhajoba

Dokumenty, o něž se v ústavní stížnosti jedná, předložil Kabelík při hlavním líčení konaném u Městského soudu v Brně dne 28. 2. 2018. Jednalo se o kompletní obsahy iPhonu i iPadu na nosičích Blu-ray. Vedle souborů soukromé povahy byly zpřístupněny i soubory obsahující komunikaci Zadeha s jeho obhájci, strategie obhajoby, připravovaná právní podání, otázky na svědky či znalce apod. Podle vyjádření bývalé Zadehovy obhájkyně Aleny Kojzarové, komunikace nejen že obsahuje množství právních podání mezi ním a jeho obhájci, ale rovněž řadu verzí těchto podání, komentáře o tom, které argumenty použít, které ne a proč, komunikaci o tom, jaké argumenty nechat na později, komentáře a hodnocení svědeckých či účastnických výpovědí v přípravném řízení i řízení před soudem, různé návrhy otázek pro svědky a znalce do další fáze řízení a stovky dalších podnětů. Rozsah materiálů obhajoby, ke kterým státní zastupitelství a soud takto získal přístup, přesahuje 20 tisíc stran.

Kabelík nicméně jakékoli pochybení odmítá. „Samozřejmě, že ten postup byl v pořádku, jinak bych to nedělal,“ řekl soudce ČRo-Radiožurnálu. Vytřídění komunikace s obhájci nebo intimních materiálů podle něj nebylo technicky možné, a navíc by podle něj ani nemělo oporu v zákoně. „Vydaná věc slouží jako důkaz, a tudíž mají všechny strany řízení právo se s ní seznámit. A pokud je tam nějaká komunikace, soukromá nebo s obhájci, tak je to úplně jedno, to není žádný odposlech,“ uvedl soudce s odkazem na nepřípustnost odposlouchávání hovorů klienta s obhájcem.

Orgány ČAK se Kabelíkovým postupem zabývaly již v minulosti.  „Mohu říci, že jde zjevně o zcela výjimečný případ, ať již rozsahem zásahů do základních práv obžalovaného, tak intenzitou flagrantního a s největší pravděpodobností vědomého porušení důvěrnosti vztahu mezi obhájcem a klientem, to vše navíc za situace, kdy je nejvyššími evropskými soudními autoritami aktuálně a opakovaně zdůrazňována nedotknutelnost uvedeného vztahu,“ sdělil České justici předseda Jirousek, který loni 31. května podal na Kabelíka podnět k zahájení kárného řízení. Ten nicméně ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) zamítl, a kárnou žalobu nepodal.

Zamítnutá stížnost

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) podalo opakovanou stížnost na pět Zadehových advokátů. Ve stížnosti, kterou se NSZ domáhalo přezkumu původního rozhodnutí, náměstek nejvyššího státního zástupce Jiří Pavlík konstatoval, že skutková zjištění při vyřízení původní stížnosti „jsou na hranici a některá až za hranicí určitosti a přezkoumatelnosti“ a že prošetření daného podnětu nebylo provedeno řádně a úplně a nevypořádalo se s individuální odpovědností každého jednotlivého advokáta, který vykonával obhajobu předmětného obviněného.

I tuto stížnost však ČAK v odpovědi Pavlíkovi odmítla. Kontrolní rada především konstatovala, že se jedná o stížnost protistrany na kvalitu právních služeb poskytovaných advokátem v procesním postavení obhájce svému klientovi, který sám si na kvalitu poskytnutých právních služeb ze strany svých obhájců nestěžoval.  Kontrolní rada neshledala v jednání advokátů žádné pochybení a nenalezla žádný důvod k tomu, aby přehodnotila své původní stanovisko. Dopis náměstkovi NSZ rovněž konstatuje, že opakovaná stížnost neobsahuje žádné nové skutečnosti v porovnání s původní stížností ze dne 6. 10. 2017 a již sama tato skutečnost by stačila k tomu, aby kontrolní rada takovou stížnost odložila, neboť z příslušného ustanovení zákona o advokacii vyplývá, že žaloba musí být podána do šesti měsíců od doby, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl.

Závěrem se v dopise konstatuje, že jak kontrolní rada, tak ČAK nejsou ve vztahu k NSZ ve vztahu subordinace, a že tudíž není jeho úlohou kontrolovat výkon kárné pravomoci vůči jednotlivým advokátům.

Dušan Šrámek