Ústavní soud rozhoduje, zda omezí shromažďování a využívání údajů o telekomunikačním provozu

Plenární jednání ÚS Foto: ČJ

Ústavní soud začal veřejně projednávat návrh skupiny padesáti osmi poslanců na zrušení právních předpisů, které operátorům ukládají shromažďovat provozní a lokalizační údaje z telekomunikačního provozu za posledních šest měsíců. Poslancům vadí, že v zákonech přetrvává úprava již zrušené evropské směrnice. Ústavní soud se touto problematikou zabýval již před sedmi lety, kdy ji zrušil. Ani nová úprava však podle skupiny poslanců neodpovídá aktuální evropské judikatuře. Je totiž plošná, a to je podle Soudního dvora EU nepřípustné.

Skupina poslanců podala k Ústavnímu soudu před rokem a půl návrh na zrušení těch ustanovení, která operátorům nařizují archivovat po dobu šesti měsíců provozní a lokalizační údaje (nikoli již jeho obsah) z telekomunikačního provozu. Konkrétně chtějí zrušit část zákona o elektronických komunikacích, o Policii České republiky, trestního řádu a provádějící vyhlášky k nim.

Ze všech těchto předpisů totiž operátorům vyplývá povinnost uchovávat údaje o provozu v telefonních, mobilních a internetových sítích a na požádání je bezodkladně poskytovat orgánům činným v trestním řízení, policii, zpravodajským službám a České národní bance. Ty je pak využívají při vyšetřování trestných činů, pátrání po pohřešovaných osobách, zjišťování jejich totožnosti a předcházení teroristickým hrozbám.

Podle poslanců je stávající právní úprava protiústavní, jelikož je plošná. Týká se totiž i osob, které nejsou nezvěstné, ani ze strany orgánů činných v trestním řízení či zpravodajskými službami jakkoli prověřované. Plošné uchovávání provozních a lokalizačních údajů přitom za vážný zásah do práva na ochranu soukromí označil i Soudní dvůr Evropské unie (SDEU). V dubnu 2014 uvedl, že tento způsob sledování vytváří v lidech oprávněný pocit, že jsou pod konstantním dohledem. Z provozních a lokalizačních údajů lze totiž o každém zjistit velmi podrobné informace o jeho soukromém životě, místech pobytu i sociálních vztazích. A protože míra využívání prostředků elektronické komunikace roste, zvyšuje se tím podle SDEU i dopad uchovávání provozních a lokalizačních do základních práv. SDEU navíc upozornil, že operátoři uchovávají i údaje o komunikaci (nikoli obsahu) osob, které mají ze zákona povinnost zachovávat profesní mlčenlivost (advokáti, poskytovatelé zdravotních nebo sociálních služeb apod).

Poslanci si slibují novou právní úpravu

SDEU proto z těchto důvodů směrnici o data retention, na jejímž základě český zákonodárce operátorům povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje uložil, k podnětu irského a rakouského ústavního soudu zrušil. Členské státy, včetně České republiky, ale podle skupiny poslanců odmítají od plošného sběru těchto údajů přesto upustit.

Nově tak činí na základě tzv. e-privacy směrnice, která státům osmadvacítky umožňuje přijmout úpravu omezující právo na důvěrnost komunikace mimo jiné z důvodu zajištění bezpečnosti a prevence či odhalování trestné činnosti.

To je ovšem podle poslanců možné, jen pokud je to v demokratické společnosti nezbytné, přiměřené a úměrné. SDEU totiž v prosinci 2016 konstatoval, že e-privacy směrnice musí být vykládána tak, že brání vnitrostátní právní úpravě zavést plošné a nijak nerozlišující uchovávání provozních a lokalizačních údajů všech účastníků bez rozdílu.

Skupina poslanců si proto od zrušení účinné právní úpravy Ústavním soudem slibuje, že by to zákonodárce konečně přimělo přijmout novou právní úpravu data retention, která by již respektovala výše zmíněnou judikaturu SDEU. Ta totiž v době, kdy Ústavní soud svými dvěma nálezy (v březnu a prosinci 2011, viz níže) povinnost operátorů uchovávat provozní a lokalizační údaje zrušil vůbec poprvé, ještě neexistovala.

Zástupkyně operátora: Pro naše vlastní účely nám stačí data uchovávat dva měsíce

Před plénem Ústavního soudu, které jediné může rušit právní předpisy, dnes jako tzv. zúčastněné osoby vystupují zástupci operátorů, odborníci z praxe, advokáti i státní zástupci. Podle soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy se totiž plénum soudců (po rezignaci soudce Jana Musila a zamítnutí nominace Aleše Gerlocha Senátem tvořené čtrnácti soudci namísto patnácti – pozn. autora) chce bezprostředně seznámit s tím, jak a proč operátoři k uchovávání provozních a lokalizačních údajů přistupují, zda by tak činili i bez zákonné povinnosti pro svou vlastní potřebu, a nakolik se to dotýká práce policie, státních zástupců i obhájců.

Jako první vypovídala před Ústavním soudem pověřenkyně pro ochranu osobních údajů operátora T-Mobile Czech Republic Vanda Kellerová. „Nám jako operátorovi by pro účely reklamace našich služeb plně postačilo uchovávat provozní a lokalizační údaje dva měsíce,“ uvedla Kellerová na Jirsův dotaz, zda a proč vůbec potřebují sami operátoři tyto údaje archivovat. Stávající právní úprava přitom po nich požaduje, aby tak pro potřeby policie, zpravodajských služeb a České národní banky činili třikrát déle – šest měsíců.

I když je tato právní úprava v různých státech jiná, považuje šestiměsíční dobu pro uchovávání provozních a lokalizačních údajů i tak za zbytečně dlouhou vedoucí Ústavu a práva technologií brněnské Masarykovy univerzity Radim Polčák, jehož si jako odborníka na právo technologií ústavní soudci rovněž předvolali.

Ústavní soud se touto problematikou zabýval už dvakrát a vždy ji zrušil

Ústavní soud se agendou uchovávání provozních a lokalizačních údajů nezabývá poprvé. Tu úplně první úpravu data retention zrušil už v březnu 2011, protože podle něj představovala zásah do práva na soukromí jedince. Archivovaná data totiž umožňovala navzájem propojovat a vytvářet z nich profily a charakteristiky osob.

Podruhé se Ústavní soud touto agendou zabýval v prosinci 2011, kdy rozhodl o zrušení této úpravy i pro účely trestního řízení. Zákonodárce totiž znění trestního řádu nijak nepřizpůsobil předchozímu nálezu, konkrétně nepromítl požadavek omezit využití těchto provozních a lokalizačních údajů v rámci trestních řízení na nezbytné případy.

Na základě obou těchto nálezů pak zákonodárce přijal současnou právní úpravu data retention, kterou v prosinci 2017 napadla skupina osmapadesáti poslanců.


Uchovávané provozní a lokalizační údaje:

  • telefonní číslo volajícího a volaného,
  • telefonní čísla, která se zúčastnila konferenčního volání,
  • identifikátor telefonní karty použité ve veřejném telefonním automatu,
  • datum a čas zahájení komunikace,
  • délka komunikace,
  • datum a čas odeslání textové zprávy SMS,
  • datum a čas zahájení a ukončení připojení k internetu,
  • označení přístupového bodu u bezdrátového připojení k internetu,
  • adresa IP a číslo portu, ze kterých bylo připojení uskutečněno,
  • datum a čas zahájení a ukončení připojení ke schránce elektronické pošty,
  • datum a čas odeslání zprávy,
  • adresa elektronické pošty odesílatele,
  • adresy elektronické pošty příjemců

Tomáš Nahodil