Insolvenční kongres: Po oddlužení chudých přichází oddlužení podnikatelů, debata bude bouřlivá

Insolvenční kongres zahájil ministr Kněžínek Foto: ČAK

Novela insolvenčního zákona s možností širokého oddlužení chudých vstoupí v účinnost 1. června 2019. Obratem se však otevře, protože z EU přichází směrnice „druhá šance“ o oddlužení podnikatelů. Mezitím české soudy čekají zvýšení počtu návrhů podle české novely, avšak bez materiálního zázemí. Insolvenčním správcům a advokátům přibude práce, ale nikoli peníze. Končící ministr spravedlnosti Jan Kněžínek trvá na tom, že pokud by insolvenční novela nepřišla, došlo by k ohrožení státu. Uvedl to na Insolvenčním kongresu.

Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka je novela insolvenčního zákona nejzásadnějším zákonem v tomto roce a za celé volební období, protože jde o úpravu určenou lidem, kteří se dostali do situace, ze které neexistuje východisko, což má drastické dopady na ekonomiku a společnost. „Pokud by novela nepřišla, trváním této situace by došlo až k ohrožení státu,“ uvedl Jan Kněžínek ve svém podle svých slov posledním veřejném vystoupení před velkým fórem ve funkci ministra spravedlnosti.

Dluhy z podnikání jsou jiné, než z pouhé spotřeby

Kněžínek předmětné prohlášení učinil na úvod Insolvenčního kongresu 2019 ve čtvrtek 25. dubna 2019. Rozsáhlá a komplexní akce s mimořádně vysokou účastí se konala pod záštitou České advokátní komory. Ministr současně upozornil, že novela se bude muset obratem otevřít kvůli směrnici EU, která se týká dluhů z podnikatelské činnosti. „Dluhy z podnikání jsou jiné, než dluhy ze spotřeby. Podnikání je tvůrčí činnost, která zasluhuje ochranu,“ upozornil ministr spravedlnosti.

Podle jeho dalších slov je v souvislosti s novelou insolvenčního zákona znepokojující stanovisko České advokátní komory. „Jde proti smyslu právní úpravy,“ podotkl ministr Jan Kněžínek k nesouhlasném stanovisku advokátů s konceptem odměn za sepis návrhu. Na to v jednom z dalších bloků reagoval za Českou advokátní komoru člen představenstva a předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců Michal Žižlavský, který vysvětlil, že advokát podávající návrh nepřestává být advokátem – naopak jím musí být a poskytnout nikoli jen vyplnění formuláře, ale komplexní právní službu, protože insolvence má dopad do oblasti rodinné či trestní.

Platit jen správce a jinak nulu, je nemravné

Vývoj a prognózu fungování novely pak v prvním bloku rovněž zhodnotili někteří politici, vysocí státní úředníci a funkcionáři. Náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc připomněl, že jde o novelu, jejíž délka projednávání předčila mnoho zákonů. Do připomínkového řízení byla rozeslána 6. října 2016 a po třech letech dne 7. února 2019 vyšel zákon ve Sbírce. Mezitím byla šestkrát projednána výborem poslanecké sněmovny a bylo k ní navrženo 40 pozměňovacích návrhů.

Podle poslance Marka Bendy (ODS) byl původní návrh „dítko ministra Pelikána, který chtěl napravit svět s tím, že když nikdo nebude nic platit, bude na světě lépe“. Pokud by sněmovna přistoupila na verzi, kde se platili jen insolvenční správci, nikoli dluhy, „vytvořili bychom systém živící sám sebe“, uvedl poslanec Benda. „To je nemravné,“ zdůraznil.

Poslanec Jan Chvojka (ČSSD) uvedl, že považuje novelu insolvenčího zákona za jeden nejlepších zákonů, které byly schváleny. Do institutu oddlužení se podle něho dříve nedostaly matky samoživitelky nebo senioři, protože nesplňovali podmínky, což se od 1. června změní. Ale institut 1+1 (dlužník musí mít částku na správce a stejnou částku na věřitele), dveře přivírá, řekl s tím, že v Evropském parlamentu byla přijata směrnice, které šance na oddlužení dále rozšiřuje.

Právnické profese po pěti letech sjednoceny

Jako nesprávnou cestu kritizoval paušální platbu insolvenčnímu správci Michal Žižlavský. „Představme si, že bychom soudce odměňovali v trestním řízení podle výše uděleného trestu,“ řekl advokát. Podle jeho slov se ministr Pelikán advokáty a právními profesemi nebavil, což se změnilo s osobou Jana Kněžínka. Od roku 2008 rostou platy ve státní správě, odměny insolvenečních správců nikoli, ale práce dramaticky přibývá, uvedl. „Pokud insolvenční řízení neufinancujeme, nastane v praxi problém,“ upozornil s tím, že prostě řízení nebude mít kdo vést.

Na totožný problém v jednom z dalších bloků upozornil někdejší soudce Krajského soudu v Ostravě nyní dočasně přidělený k Nejvyššímu soudu Rostislav Krhut, podle jehož slov si zatím vůbec neuvědomujeme dynamiku nové úpravy. Co se týče nárůstu návrhů je podle něho „představitelný o další násobek současného nápadu“, což je 1000 měsíčně v Ostravě, 6000 měsíčně v ČR a 70 000 ročně v ČR. „Lze to zvládnout, pokud ministerstvo spravedlnosti navýší personální zdroje a materiální zabezpečení, jak slíbilo,“ uvedl soudce. Kritickou mez, kdy soudy nemusí nápor zvládnout, jsou statisíce insolvencí: „Za touto hranicí je chaos. To už je na samostatné insolvenční soudy,“ řekl soudce Krhut, který v této souvislosti uvedl, že insolvence se stávají královskou disciplínou, nikoli už disciplínou „toho soudce na konci chodby“.

Za pravdu mu dal místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad, který analyzoval veškeré dopady změn v zákoně na ekonomiku, společnost či média, občany i do justice. Dopad do justice, který uvedl, je překvapivý – jde o sjednocení právních profesí tímto zákonem: „Pořádáme společně kongres, to by nebylo před pěti lety myslitelné,“ řekl soudce Strnad.

Tříleté oddlužení podnikatelů a varování

Zatímco právní profesionálové diskutovali dopady české novely, jak je lze očekávat od letošního června, už nyní v květnu má Evropská Rada schválit směrnici „druhá šance“ o oddlužení podnikatelů, informoval v bloku politiků poslanec Evropského Parlamentu Stanislav Polčák (TOP09). Směrnice se podle jeho slov bez všech pochyb promítne do právního řádu ČR. Transpoziční lhůta jsou dva roky a směrnice je zavazující.

Podle jeho slov jde v EU do úpadku 200 000 firem ročně, což je 600 firem denně. Tyto firmy zaměstnávají více než milion zaměstnanců a každá čtvrtá firma z původní patnáctky států EU má přeshraniční charakter. „Budování společného trhu je o jistotě,“ uvedl Polčák. Podle obsahu směrnice je oddlužení pro podnikatele zaměřeno na ty, kteří jednali poctivě a nikoli ve zlém úmyslu, maximální lhůta ke zbavení se závazků jsou tři roky. „Směrnice ovšem umožňuje vztáhnout tato pravidla i na nepodnikatele. Před tím bych varoval,“ řekl poslanec Polčák. V každém případě debata bude opět bouřlivá, předpověděl reakce v českém parlamentu poslanec EP.

Mimořádná účast, mimořádný zájem

Kongresu Insolvence 2019 se podle jeho ředitele Radka Štefaniče zúčastnilo 400 lidí. Kromě insolvenčních správců bylo přítomno 50 advokátů, 40 insolvenčních soudců, ale také 30 bankéřů. Až do večera přednášelo ve dvou sálech na čtyřicet osobností práva a ekonomie, ale také lidí z tvrdé praxe, přičemž zájem byl mimořádný. Účastníci se museli například rozhodnout, zda ve stejnou dobu vyslechnout soudce Nejvyššího správního soudu Karla Šimku ve velkém sále nebo jít na téma Daňové povinnosti pro rok 2019 a žaloby proti správci daně od Heleny Horové a Terezy Smolové do sálu pro 50 lidí, kde pro velký zájem stáli lidé až mezi dveřmi.

Diskuse má pokračovat na on-line platformě, kterou organizátor Aret Praha s.r.o. připravuje, sborník by měl vyjít na podzim. Česká justice z události přinese další informace.

Irena Válová