Lobbistická stopa: Zahltí nový zákon soudy?

Regulace lobbingu počítá se zavedením veřejného registru, do nějž by se musel lobbista nebo jeho zaměstnavatel povinně zaregistrovat Foto: archiv

Nepravdivý údaj v zápisu lobbisty nebo lobovaného o jejich jednání o některém ze zákonů povede k zásahu do osobnostních práv dotčených a k žalobám na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku. Zákonodárce by proto měl do zákona vtělit mechanismus zajišťující, že údaje o legislativní stopě právního předpisu budou komplexní a pravdivé. Domnívá se to pracovní komise Legislativní rady vlády pro veřejné právo. Sbírka zákonů by se měla vždy „aktualizovat“ o námitky a soudní rozhodnutí o tom, že lobbistická stopa je lživá.

Pracovní komise respektive Legislativní rady stanovisko publikovala v souvislosti s doprovodnými zákony respektive novelami zákonů, které musí kvůli novému zákonu o lobbingu parlament a Senát schválit. Jednou z takových novel je změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Nový zákon o lobbingu předpokládá, že spolu s každým novým zákonem bude vždy ve Sbírce publikovaná jeho legislativní stopa. Sbírku zákonů vydává ministerstvo vnitra.

Sbírka se má dodatečně aktualizovat o kvartální zprávy

Legislativní stopa právního předpisů bude zřejmě podle poslední verze návrhu zákona obsahovat zápis o údajích získaných ze zpráv lobbistů a lobbovaných. V těchto povinně čtvrtletně odevzdávaných zprávách budou muset lobbisté i lobbovaní uvést: Jméno, popřípadě jména, a příjmení lobbovaného, u kterého lobboval,  orgán veřejné moci nebo organizační složku státu, ve které lobbovaný působí, a funkci nebo zařazení lobbovaného,  jméno lobbujícího prostředníka, prostřednictvím kterého lobboval,  obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, v jejímž zájmu lobbista lobboval, vymezení, kterých věcí v  předpisu nebo  koncepčním dokumentu nebo v jejich návrhu se lobbování týkalo, a datum, kdy k lobbování došlo, uvádí se v poslední verzi návrhu. Ani tento poslední návrh však nedefinuje, co je lobbistická stopa, tedy kdo navrhl a proč konkrétní zákony nebo změny.

S lobbistickou právní stopou se nakonec pokouší vypořádat právě pracovní komise Legislativní rady vlády pro veřejné právo ve stanovisku ke změn zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, kde má být legislativní stopa zaznamenávána: „Lobbistická stopa, má-li mít výpovědní hodnotu ve vztahu k průběhu legislativního procesu, by měla obsahovat komplexní a pravdivou informaci o lobbování a neměla by zachytávat jen údaje, které jsou součástí návrhu zákona či pozměňovacích návrhů k němu. Za účelem naplnění svého účelu by měla zahrnovat i údaje plynoucí ze zpráv lobbistů a lobbovaných, byť by o ně byla aktualizována až dodatečně,“ uvádí se ve stanovisku Legislativní rady. Z tohoto stanoviska plyne, že lobbistický stopa by mohla být ve Sbírce publikována až nejdříve po čtyřech  měsících od vydání zákona. Lobbisté i lobovaní totiž budou mít povinnost odevzdat zprávu do 30 dní po uplynutí kvartálu.

Správce by měl ve stopě zaznamenat námitky proti lži

Za další se komise vypořádává s nepravdivými zprávami. Teprve nejdříve po čtyřech měsících si lobbisté i lobovaní budou moci přečíst, co o nich jejich „partneři“ ve zprávě vlastně sepsali a zprávu toho druhého namítnout.: „Aktualizace by měly zahrnovat i námitky nepravdivosti těchto zpráv či případné rozhodnutí soudu, jímž by byla stanovena povinnost smazat či opravit údaje obsažené v lobbistické stopě právního předpisu. Takovéto rozhodnutí soudu nelze vyloučit, neboť nesprávný údaj obsažený v lobbistické stopě by mohl vést k zásahu do osobnostních práv osoby, jíž se týká, ať už půjde o její profesní, společenský či rodinný život, osobní pověst, čest. Není tudíž vyloučena možnost domáhat se ochrany osobnosti podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku,“ upozorňuje pracovní komise Legislativní rady vlády.

„V této souvislosti pracovní komise doporučuje, aby byl předmětem zákonné úpravy alespoň rámcový mechanizmus zajišťující komplexnost a pravdivost lobbistické stopy právního předpisu. Přepracované znění této části by mělo obsahovat povinnost správce elektronického systému tvorby právních předpisů promítnout do lobbistické stopy právního předpisu nejen údaje uvedené předkladatelem společně s návrhem zákona či pozměňovacím návrhem, ale též ve zprávách lobbistů a lobbovaných, námitkách pro nepravdivost údajů obsažených v těchto zprávách a případných soudních rozhodnutích vztahující se k těmto údajům,“ pokračuje ve stanovisku pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády.

Není však zřejmé, čeho lze námitkou lži dosáhnout

Jak vyplývá z návrhu zákona, stále není definitivně stanoveno, kdo povede tzv. registr transparentnosti, kam budou muset lobbisté i lobovaní zprávy vkládat. Úřad pro kontrolu financování politických stran a hnutí je v návrhu přeškrtnut na pouhý „Úřad“.

Ze závěru stanoviska k vedení a k obsahu lobbistické právní stopy pak vyplývá, že ani pracovní komise pro veřejné právo si s tímto institutem, jak ho zákonodárce navrhuje, neví rady: „Doporučuje se zvážit, zda by v souvislosti s obsahem lobbistické stopy právního předpisu neměl existovat právní prostředek, na jehož základě by bylo lze dosáhnout opravy nesprávného údaje. Takovýmto prostředkem by mohly být i námitky podle § 13 odst. 7 a § 15 odst. 7 navrhovaného zákona o lobbování, u nichž však z navrhovaného znění těchto ustanovení není zřejmé, čeho lze jejich uplatněním dosáhnout. Nebude-li takovýto mechanizmus zaveden, osoby dotčené uvedením údajů v lobbistické stopě právního předpisu se budou moci bránit žalobou na ochranu osobnosti podle  § 82 odst. 1 občanského zákoníku. Možnost využití tohoto institutu by měla být reflektována i v důvodové zprávě,“ uvádí ve stanovisku komise Legislativní rady.

Právo podat námitku by měla mít podle poslední verze i třetí  osoba. Namítaný údaj bude muset „Úřad“ odstranit. Návrh však neříká nic o tom, jak a kdo má naložit s údaji lživými nebo nesprávnými. Návrh tedy rozhodnutí ponechává na soudech.

Příslušné ustanovení vypadá nyní takto:

(5) Lobbovaný je po dobu své evidence v registru oprávněn podat v elektronické podobě do registru námitku
a) pro nepravdivost údaje obsaženého ve zprávě lobbisty, pokud se tento údaj lobbovaného týká, nebo

  1. b) proti zprávě lobbisty, ve které lobbista neuvedl lobbování, které vůči němu tento lobbista v období, za které je zpráva podávána, uskutečnil.

(6) Úřad je oprávněn na základě podnětu třetí osoby odstranit z textu zprávy lobbisty nebo námitky podle odstavce 5 údaje o této třetí osobě.

Obdobně platí výše uvedené pro lobbistu.

Irena Válová