Nový trestní řád by podle Púryho měl posílit prvky oportunity v trestním řízení

Předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry Foto: Jiří Reichl

Nový trestní řád nebude dokonalý a zákony vše nevyřeší. Na procesním předpisu se ale intenzivně pracuje. A měla by v něm být novinka, která by měla pomoci situacím, kdy státní zástupci i v pochybnostech o vinně podávají obžalobu. Půjde o posílení prvku oportunity, tedy o možnost zastavit trestní stíhání, když nebude mít státní zástupce dostatek důkazů, aby obžalobu ustál. „Jinými slovy, i když bude mít vnitřní přesvědčení o tom, že trestný čin byl spáchán a obviněný je důvodně podezřelý, tak nebude muset žalovat,“ uvedl předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry na kulatém stolu „Individuální trestní odpovědnost a výkon funkce“, který pořádala Česká justice a Ekonomický deník.

Nasazovat při posuzování stíhání volených zástupců nebo statutárních zástupců pouze na státní zástupce, je podle Púryho příliš černobílým viděním. „Také to nemají jednoduché, včetně uplatňování případné faktické oportunity v trestním řádu, protože víme, že tam existuje určitý prostor i za stávající úpravy a že to není jednoduché rozhodnout o tom, co pustit a nepustit před soud,“ uvedl předseda trestního kolegia, který se na přípravě nového trestního řádu podílí. Zároveň dodal, že chápe, že stav, kdy je někdo po letech zproštěn obžaloby a nikdo si toho „ani nevšimne“, jistě není ideální.

Exministryně a poslankyně Helena Válková Foto: Jiří Reichl

Právě společenskou a psychickou újmou nejen obžalovaných, ale i jejich rodin během trestního řízení, v diskuzi nejvíce argumentoval člen prezídia Unie obhájců (UO) Lukáš Trojan nebo výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. „Kvalitní a odpovědní zastupitelé již nechtějí kandidovat, obávají se ostrakizace a vláčení médii. Svaz měst a obcí má zájem, aby byli veřejné funkce obsazovány kvalitními lidmi, kteří se nebudou bát rozhodovat. I dobrý manažer dvě z deseti věcí rozhodne špatně,“ uvedla Vladyková s tím, že největším problémem je masivní medializace případů ještě před tím, než se věc vůbec dostane před soud a také průsaky ze spisů často již v přípravném řízení. Účastníci kulatého stolu se shodli, že u stíhaných zastupitelů a dalších veřejných činovníků bude zproštění obžaloby u soudu procentuálně vždy zastoupeno více, než u běžných kriminálních případů.

Poslankyně a exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) ve svém příspěvku uvedla, že velkým problémem při stíhání za rozhodování ve veřejné funkci je kvalita znaleckých posudků. Zdaleka ne na všechny znalce je totiž v tomto ohledu spolehnutí. A u soudu pak zaštítění se znaleckým posudkem nemusí obstát. Situaci by podle Válkové mohl zlepšit zcela nový znalecký zákon, který se nyní nachází v parlamentu.

Advokát Lukáš Trojan a ředitel odboru ministerstva Martin Richter Foto: Jiří Reichl

O spolehnutí se na odbornou radu při rozhodování veřejných funkcionářů napsal s Františkem Púrym významný článek ředitel insolvenčního odboru Martin Richter. Ten z něj v diskuzi hojně citoval.  Existence právní rady, ať už v podobě stanoviska externího odborníka nebo příslušného zaměstnance, může sehrát významnou roli při posuzování zavinění ve vztahu k dalším znakům trestného činu. Nejde však o univerzální postup, který by automaticky znamenal vyvinění. „Každý den mám strach, že orgány činné v trestním řízení nebudou chtít kontext mého jednání vidět. Nevidím dostatečný prostor pro výkon funkce. Aby mohla být vykonávána, musí zde být určitá volnost,“ uvedl Richter s tím, že sám cítí vrchnostenskou převahu, která může být velmi lehce zneužitelná. „Současný systém selhává v tom, že zde není dostatečná informovanost vůči osobám, kteří funkci vykonávají,“ dodal.

Vydavatel Ivo Hartmann a František Púry Foto: Jiří Reichl

Například volení funkcionáři často postrádají potřebné znalosti a odbornost a na rady odborníků se tak spolehnout musí. „U obchodních společností lze předpokládat jistou míru odbornosti, u volených zastupitelů nikoliv. Můžeme si zvolit samé lékaře a po nich pak nemůžeme chtít odborný pohled například na ekonomiku,“ připomenul advokát Lukáš Trojan.

Krize důvěry v instituce a stát

Na situaci se stíháním volených zástupců se podle předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry výrazně odráží společenská atmosféra. „Je zde absolutní krize důvěry v instituce a ve stát. Logicky nastává krize odpovědnosti – jsou li odpovědní kritizováni, nechtějí do funkce jít. Jsou od začátku konfrontování s tím, že slušní lidé se takových funkcí neujímají,“ uvedl Vávra. Každý dnes podle něj raději podá trestní oznámení, než aby věc řešil politickou diskuzí. „Můžeme se bavit o tom, zda je rozumná hranice principu legality a zda přidávat oportunní prvky, stane se jediná věc. Přenese se odpovědnost ze soudců na státní zástupce, takže to také asi není řešení,“ dodal.

Účastníci kulatého stolu České justice a Ekonomického deníku Foto: Jiří Reichl

Vávra také kritizoval způsob, kterým se na veřejnosti prezentuje vedoucí státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ivo Ištvan. „Pokud by se vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová chovala jako vrchní státní zástupce v Olomouci, tak by celá scéna vypadala jinak a mnohem více věcí by bylo zpolitizovaných. Chybí zde jednotný přístup a politika komunikace státních zástupců.“

Akce se konala v pražském Mánesu v pátek 12. dubna a moderoval ji vydavatel České justice a Ekonomického deníku Ivo Hartmann.

Eva Paseková