Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský na Olomouckých právnických dnech Foto: ČJ

Rychetský: Každý soudce hledá způsob, jak pokud možno nesoudit. To ale ústavní soudci nemohou

Na olomoucké právnické fakultě začal další – letos již třináctý – ročník mezinárodní vědecké konference Olomoucké právnické dny. Plenární sekce hodnotí třicetiletý vývoj československého a českého posttotalitního právního řádu. Právě tolik let letos uplyne od listopadových událostí 1989. Na úvod konference přednesl svůj příspěvek předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Děkanka fakulty Zdenka Papoušková v zahajovacím proslovu připomněla zajímavý paradox, a sice že se konference zaměřená na vývoj posttotalitního právního řádu koná v budově právnické fakulty, v níž samotné však před rokem 1989 sídlil Okresní výbor komunistické strany. Letošní konference se koná navzdory probíhající rekonstrukci fakulty.

Dopolední část konference zahájil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zastavil se u důležitých milníků, jimiž po roce 1989 prošel vývoj obnoveného demokratického československého a později i českého právního řádu – zvolení Václava Havla prezidentem a úpravy textu jeho slibu na poslední chvíli, přijímání rehabilitačních, restitučních a privatizačních zákonů na počátku devadesátých let, pomlčkové války (sporů o název společného federativního státu Čechů a Slováků – pozn. autora), harmonizace českého práva s tím evropským a vstupu České republiky do Evropské unie.

V diskusi, která po jeho příspěvku následovala, Rychetský zavzpomínal na „válku“ mezi Ústavním soudem a těmi obecnými, neboť obecné soudy, především ten nejvyšší v trestních věcech, zpočátku odmítaly nálezy Ústavního soudu respektovat. „Náš přístup bude vždycky jiný, víc kreativní, protože Ústavní soud na rozdíl od těch obecných není vázán zákony, ale jen Ústavou. Troufám si tvrdit, že všechny obecné soudy už ale nálezovou judikaturu našeho soudu respektují,“ řekl Rychetský.

Vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva zdejší fakulty Václav Stehlík hovoří o předběžných otázkách, pokládaných soudy členských států Soudnímu dvoru Evropské unie

Dotaz děkanky Papouškové směřoval i na očekávané rozhodování Ústavního soudu o zdanění církevních restitucí. „Neptám se, jak rozhodnete, ale zda se na takové rozhodování vůbec těšíte,“ uvedla Papoušková. „Při tak obrovském nápadu, jaký na Ústavním soudu máme, se na další napadlou věc netěšíme. Každý soudce hledá způsob, jak pokud možno nesoudit, jak tu věc postoupit jinému soudu. To my ale nemůžeme,“ odpověděl Rychetský.

Česko-polská sekce se věnovala otázce vývoje a postavení ústavního soudnictví. Kromě jiného diskutovali její účastníci o tom, jak judikaturu ústavních soudů použít při praktické výuce na právnických fakultách. Zatímco někteří upřednostňují vyučovat ústavní právo moderně skrz interpretaci nálezů ústavních soudů, jiní naopak kladou důraz na tradiční studium ústavy a zákonů a s rozhodovací činností ústavních soudů pracují jen jako s doplňkem výuky. Zajímavý byl příspěvek Karla Klímy, který poznamenal, že český ústavní soud do právního řádu nezasahuje jen rušením právních předpisů, čímž působí jako tak zvaný negativní zákonodárce, ale v posledních letech i určitou kreativní výkladovou činností. Otázkou podle Klímy je, zda kreativita českého ústavního soudu vede ke zdokonalení anebo k deformaci právního státu. Podle Klímy k obojímu.

Vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva na olomoucké právnické fakultě Václav Stehlík v sekci Europeizace a internacionalizace právního řádu hovořil o předběžných otázkách. Jde o speciální typ řízení, vedený Soudním dvorem Evropské unie na základě iniciativy soudů členských států, které si nejsou při aplikaci určitého ustanovení evropského předpisu v konkrétním právním případě jisté jeho výkladem. Podle Stehlíka položily české soudy Soudnímu dvoru Evropské unie prozatím jen jedenasedmdesát předběžných otázek, z toho Nejvyšší soud deset a Nejvyšší správní soud třiatřicet. Předběžnou otázku však může vznést každý soud, nejen ten, který ve věci rozhoduje jako poslední. Pokud však rozhoduje jako poslední, má povinnost ji vznést, a to tím spíše, pokud mu k tomu dal účastník řízení podnět.

Olomoucké právnické dny jsou tradiční a nejvýznamnější událostí v oblasti vědeckého života na půdě olomoucké právnické fakulty. Tato mezinárodní konference se koná každoročně, letos už po třinácté. V úvodní plenární sekci vystupují významní odborníci, druhá část konference probíhá prostřednictvím tematicky zaměřených sekcí.

Tomáš Nahodil