Obětavý státní zástupce, anebo vinklář? Kárný senát řeší spor na VSZ v Praze

Kárnou žalobkyní je vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová Foto: ČJ

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s Jiřím Pallou dnes projednával kárnou žalobu vedoucí Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze Lenky Bradáčové na státního zástupce VSZ Jana Karabce. Ten působil na tomto úřadě v minulosti jako náměstek, a to pod Vlastimilem Rampulou, který ho dnes u jednání zastupoval jako obhájce. Bradáčová navrhuje, aby kárný senát zbavil Karabce funkce státního zástupce.

Kárná žaloba vedoucí VSZ v Praze Lenky Bradáčové má dvě části. V té první se podle žalobkyně jedná o 15 dílčích útoků jednoho pokračujícího skutku. Ten má spočívat v tom, že Karabec poskytoval jako státní zástupce právní rady, popřípadě se měl podílet přímo na tvorbě podání k soudu, státnímu zastupitelství, policii, exekutorům a dalším institucím.
A to vše v pracovní době a za použití pracovního počítače, kdy se měl v několika případech navíc Karabec dopustit neoprávněné lustrace osob v interních systémech státního zastupitelství.
V druhé části kárné žaloby se Karabcovi klade za vinu, že měl v konkrétní trestní věci nepřípustně intervenovat u nižšího stupně státního zastupitelství, aniž by se ovšem jednalo o případ, v němž by byl jako státní zástupce VSZ činný.

Karabec ve své výpovědi nepopřel, že by právní rady či konzultace poskytoval. Činil tak však vždy podle svých slov nikoliv v pracovní době a na pracovišti, ale ve volném čase a doma. Část žalobou napadeného jednání se nadto týkala záležitostí jeho příbuzné, která je drogově závislá a soudem byla omezena na svých právech, kdy jí byla za opatrovníka určena pražská městská část. Karabec měl svému tchánovi před jeho smrtí slíbit, že se o dívku postará, a tak řešil její problémy s dluhy a exekutory.

V ostatních případech se jednalo o konzultace pro své dva známé advokáty, kteří se na něj obraceli s prosbou o radu v trestních věcech, neboť oba se specializují na jiná právní odvětví. Vždy tak činil bez nároku na honorář, a aniž by se podílel na tvorbě dokumentů.
Jako důkaz proti Karabcovi v této větvi kárné žaloby slouží především otisk hardisku jeho počítače se soubory od roku 2013, k jehož vyhodnocení byl v kárném řízení přizván Kriminalistický ústav v Praze. Jak bylo při jednání vysvětleno kárnou žalobkyní, počítač byl zajištěn v rámci vyšetřování bezpečnostního incidentu na VSZ v Praze, který měl spočívat v tom, že Karabec si počítač přenesl při stěhování do jiné kanceláře. Reagovala tím na námitku obhajoby, která zpochybňovala proces opatření důkazu a jeho případnou autentičnost.

Nepříjemný pocit z telefonátů

V druhé části kárné žaloby pak proti Karabcovi svědčili dva státní zástupci z Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ), konkrétně bývalá Karabcova kolegyně z VSZ a dnes náměstkyně MSZ Daniela Smetanová a státní zástupce Michal Hanych.

Hanych vypověděl, že jej měl Karabec opakovaně kontaktovat ohledně trestního oznámení, které on postoupil policii k posouzení. Žalobkyně se také v rámci jednání snažila potvrdit domněnku, že trestní oznámení vypracoval a na státní zastupitelství osobně donesl sám Karabec. Pro takovou domněnku měly sloužit i pochybnosti policie o rozdílných podpisech podavatele i to, že Karabec měl disponovat blíže neurčenou listinou, o které se uvažovalo, že mohla být vyrozuměním podavateli o postoupení věci policejnímu orgánu.

Hanych popsal soudu, že se Karabec o věc zajímal na osobní schůzce, po níž jej Hanych o svém postupu ve věci informoval telefonicky, když si informace opatřil. Pak následovaly další telefonáty, z nichž měl Hanych „nepříjemný pocit“, že mu je doporučován postup zahájit ve věci úkony.
Proto když k němu neohlášeně dorazil Karabec na návštěvu, pozval si náměstkyni Smetanovou, aby pod záminkou schůzku přerušila. Na této schůzce měl nabýt dojmu, že mu Karabec vyhrožuje dohledem nad jeho postupem. Takovou interpretaci však Karabec odmítl s tím, že věc nebyla ve fázi, kdy by dohled mohl být vůbec proveden. S Hanychem řešil v dané věci pouze věcnou a místní příslušnost.

Kárný senát také přečetl hodnocení Karbce ze strany jeho nadřízených, kdy jej hodnotí jako průměr či lepší průměr. Někdy má ovšem problémy akceptovat jejich názory, ovšem vždy na ně reaguje v mezích slušnosti. V minulosti s ním byly opakovaně řešeny neoprávněné vstupy do informačních systémů státního zastupitelství a lustrace osob, avšak nikdy nebylo prokázáno, že by s informacemi dále nakládal. Proto byla věc řešena tak, že mu byla „důrazně vytknuta“.

Na závěr dnešního jednání pak byly předloženy další návrhy na důkazy a výslechy svědků. Kárná žalobkyně například předložila kupní smlouvu na nemovitost, kterou měl Karabec uzavřít s drogově závislou příbuznou v době omezení na jejích právech, přičemž zmínila, že VSZ v této věci smlouvu napadlo u soudu. Senát se bude také zabývat tím, zda byla splněna objektivní a subjektivní lhůta, neboť například velká část jednání se měla odehrát v období starším než dva roky. Senát také přizve jako svědky znalce, kteří vypracovali posudky pro obě strany ohledně souborů na Karabcově počítači a zváží návrh na výslech zaměstnanců IT VSZ.

Petr Dimun