V druhé větvi kauzy Rath vznesli obhájci námitku proti manipulaci s přísedícími

Exhejtman David Rath Foto: Facebook

Dnešní jednání senátu Krajského soudu v Praze (KS), který projednává obžalobu na několik osob a firem v dalším případu, spojených s bývalým hejtmanem Davidem Rathem, bylo přerušeno. Obhájci totiž vznesli námitku proti dvěma přísedícím a jejich náhradnici, kteří podle jejich názoru byli vybráni v rozporu se zákonem.

Obžaloba byla podána na devět fyzických (David Rath, Kateřina Pancová, Petr Kott, Martin Houdek, Martin Jireš, Pavel Pilát, Jiří Anděl, Lucia Novanská a Pavel Drážďanský) a osm právnických osob, včetně firmy Metrostav. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Jiří Pražák obžalované viní z přijetí úplatku, podílnictví, sjednání výhody při veřejné zakázce či poškození finančních zájmů Evropské unie.

Námitku proti způsobu výběru a ustanovení přísedících vznesl obhájce firmy Metrostav Ondřej Blaha z advokátní kanceláře Benešová, Beránek, Blaha a připojili se k ní i ostatní obhájci. Byl učiněn také návrh na provedení výslechu přísedících, aby vysvětlili, za jakých okolností se k účasti na jednání senátu dostali.

Podle podrobného odůvodnění námitky mělo dojít k nezákonnému výběru přísedících Gabriely Nardelli a Zdeňka Morávka a náhradnice Anny Kristlové, kteří byli určeni přísedícími senátu předsedkyně Ivy Říhové rozvrhem práce k 8. lednu letošního roku. V době, kdy žaloba napadla k soudu, tedy 12. července 2018, byl přitom přísedícím u KS v Praze pouze Zdeněk Morávek, avšak v jiném oddělení.

V námitce se obhájci opírají o ustanovení zákona o soudech a soudcích, podle něhož má být dopředu známé, jaké je složení senátů a změny v rozvrhu práce nemají zasáhnout do věcí, v nichž byl učiněn úkon. V tomto případě však k datu podání obžaloby žádný z přísedících nebyl zařazen do příslušného oddělení, z nichž bylo možné přísedící a jejich náhradníky vybrat. Přísedící Morávek se stal členem tohoto oddělení až změnou rozvrhu práce 1. prosince 2018. Gabriella Nardelli a Anna Kristlová dokonce až 8. ledna 2019, tedy pouhý týden před prvním dnem hlavního líčení. A až poté, co 10. a 11. října 2018 učinila předsedkyně senátu Říhové ve věci úkony.

Změny mohly být dle obhajoby účelové

V námitce je také vznesena pochybnost nad tím, zde některé změny v soudních odděleních a ve složení přísedících nebyly učiněny účelově. Jedná se především o to, že dva přísedící ze senátu soudce Iva Zelinky, který v roce 2016 rozhodl ve stejné věci o jejím vrácení státnímu zástupci k dopracování s tím, že mají vyloučeny a zničeny z důvodu údajné nezákonnosti pořízené odposlechy a záznamy, byli změnou rozvrhu práce převedeni do nového oddělení. Soudce Zelinka však posléze odešel do penze a věc převzal senát soudkyně Říhové. „Paní Pašková a Ing. Petíř byli totiž s účinností k 1. 8. 2018 (v souvislosti se zrušením soudního oddělení č. 4) přiděleni jakožto přísedící k soudnímu oddělení č. 1, kterému nově v projednávané věci obžaloba napadla. Z tohoto oddělení č. 1 pak však byli k datu 1. 10. 2018, tj. pouhých 10 dnů předtím než Mgr. Iva Říhová musela v souladu s § 181 odst. 3 trestního řádu učinit první úkon ve věci – tj. buď nařídit hlavní líčení či například předběžné projednání obžaloby, přísedící paní Pašková a Ing. Petíř opětovně vyjmuti a přiděleni k nově zřízenému soudnímu oddělení č. 3. Pokud by se tak nestalo (a k přidělení právě paní Paškové a Ing. Petíře k oddělení č. 3 neexistuje žádný zjevný relevantní důvod), byli by přísedící se znalostí spisu, tj. paní Pašková a Ing. Petíř, zjevně povoláni k rozhodování v této věci (nemusel by být ani účelově k soudnímu oddělení č. 1 k datu 1. 12. 2018 přidělen JUDr. Morávek)“, konstatuje se v námitce, kterou má Česká justice k dispozici.

V ní se také obhájci pozastavují nad tím, že zatímco oba zmínění přísedící disponují znalostí rozsáhlého spisového materiálu, byli místo nich údajně nedostatečně odůvodněnými změnami rozvrhu práce a reorganizací oddělení povoláni pouhý týden před prvním dnem hlavního líčení přísedící noví. Ti navíc měli ke studiu dostat spisový materiál už 3. ledna 2019, tedy ještě předtím, než vstoupila příslušná změna rozvrhu práce o týden později v platnost.

V neposlední řadě je také vznesena pochybnost nad uvedeným důvodem pro tyto změny, kdy se mělo jednat o vyjádření neochoty všech oslovených přísedících v senátu zasednout, přičemž to není nikde písemně zaneseno a není tak možné věc přezkoumat.

Soudkyně Říhová dnešní jednání přerušila s tím, že o námitce rozhodne v neveřejném zasedání. Další jednání soudu má proběhnout příští týden ve středu.

(pd)