Hromadné žaloby podnikatelů? Ministerstvo čerpalo inspiraci v Rakousku

Hromadná řízení jsou ve spotřebitelských sporech zcela nezbytná a tento nástroj by bylo vhodné rozšířit i na vztahy mezi podnikateli. Hromadné řízení by mohli zahájit i samotní spotřebitelé, zaznělo mimo jiné na mezinárodní konferenci o kolektivní ochraně spotřebitelských práv v soudním řízení minulý týden ve Vídni.

Konference s názvem „Překážky při kolektivním prosazování spotřebitelského práva“ se za Českou republiku zúčastnila zástupkyně legislativního odboru ministerstva spravedlnosti Anežka Janoušková. „Závěry této konference ukazují, že při přípravě návrhu zákona o hromadných žalobách se ministerstvo vydalo správným směrem,“ komentuje vídeňskou konferenci mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Podle jeho vyjádření v příspěvcích na konferenci zaznělo, že hromadná řízení jsou ve spotřebitelských sporech zcela nezbytná a na tomto závěru mezi zúčastněnými panovala  jednoznačná shoda. „Potvrzuje se, že němečtí i rakouští spotřebitelé jsou v tomto směru o krok napřed. Z obsahu diskuze bylo zřejmé, že ačkoliv jsou Německo a Rakousko v pojetí hromadné procesní ochrany spotřebitele dál, nejsou jejich systémy bezchybné. Zejména německý model založený na vzorových určovacích žalobách čelil kritice,“ upozorňuje mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Obvykle je systém nefunkční kvůli důkazní nouzi

Jak vyplývá z jeho zprávy, ve Vídni byla představena mnohá inspirativní legislativní vylepšení současných úprav: „V oblasti dalšího směřování legislativních úprav v jednotlivých členských státech Evropské unie a jejího možného zlepšení upozorňovali vystupující na to, že by bylo vhodné ochranu rozšířit i na vztahy mezi podnikateli (vztahy b2b) a upravit zvláštní proces pro hromadné uplatňování nízkých nároků, pro který se spíše hodí tzv. opt-out. Zaznělo i doporučení, aby vedle reprezentativních žalob mohly hromadná řízení zahájit i samotní spotřebitelé,“ popisuje návrhy mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Z hlediska praktického uplatňování pak bylo zmíněno, že negativní vliv na funkčnost systémů v praxi má obvyklá důkazní nouze žalobce či že alfou a omegou dobře fungujícího systému je zajištění odpovídajícího financování hromadného řízení, vypočítává Vladimír Řepka.

Podle jeho slov se Česká republika se pohybuje ve stejném legislativním rámci jako Rakousko či Německo, a proto nepřekvapí, že „všechny výše uvedené překážky byly identifikovány i při přípravě českého návrhu zákona o hromadných žalobách. Tuzemský návrh se nicméně snaží na tyto problémy pamatovat a hned od počátku jim předejít“.

Celodenní mezinárodní konference s názvem „Překážky při kolektivním prosazování spotřebitelského práva“ se konala 17. května 2019 ve Vídni. Konference pořádané pod záštitou rakouského Ministerstva práce, sociálních věcí, zdravotnictví a ochrany spotřebitele se zúčastnilo přes 100 hostů reprezentujících ministerstva, advokacii, justici či podnikatelský a neziskový sektor především z Rakouska, Německa a Švýcarska.

Proti předložené koncepci hromadných žalob se nedávno postavili například odborníci na civilní proces. Návrh zákona označili za složitý, nesrozumitelný a nepřehledný. 

(ire)