Nejvyšší soud navštívili senátoři, se soudci uspořádají konferenci ke stavu soudnictví

Senátoři navštívili Nejvyšší soud Foto: NS

Vedení Nejvyššího soudu se v úterý 28. května sešlo v sídle Nejvyššího soudu k jednání se senátory z Ústavně právního výboru Senátu. O akci Českou justici informoval mluvčí soudu Petr Tomíček.

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a předseda trestního kolegia František Púry seznámili členy senátního výboru s aktuálním stavem příprav nového trestního řádu, na kterých se snaží Nejvyšší soud spolupodílet některými vlastními legislativními návrhy, místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala a předseda občanskoprávního a obchodního kolegia Jan Eliáš  následně  hovořili o možné budoucnosti civilního procesu v České republice a vývoji agendy dovolání v civilních věcech za uplynulé období.

S představiteli Nejvyššího soudu Foto: NS

Obě strany, jak soudci, tak senátoři, se shodly na tom, že ačkoli má česká justice své problémy, veřejnosti jsou podle nich často prezentována jen negativa, přičemž dochází ke zkreslování skutečnosti. I proto je důvěra občanů  v  justici  jen  o  něco  větší,  než padesátiprocentní a v posledních letech vzrůstá jen velmi pomalu. To odpovídá evropskému průměru, přestože z nedávné zprávy Evropské komise Scoreboard naopak vyplývá, že naše justice patří k těm nejvýkonnějším v Evropské unii. Obdobně hovoří o stavu lidských práv v České republice také nejvyšší zástupci Evropského soudu pro lidská práva. „Co se týče tolik kritizovaných délek soudního řízení, pak například v občanskoprávních a obchodních sporech jsme na sedmém místě z evropské osmadvacítky, přičemž v žebříčku sestaveném jak podle délek řízení na prvním stupni, tak i podle celkových délek civilního procesu na všech stupních soudní soustavy, jsme na tom lépe než Německo, Francie a další země vyspělé západní Evropy,“ uvedl Tomíček.

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal v té souvislosti zmínil, že v rámci obecné justice samozřejmě existují některá zdlouhavá soudní řízení, která „pomyslně kazí celkový dojem“, a ta jsou veřejností oprávněně vnímána negativně, avšak patří mezi ně často věci, jejichž počátek se nachází v tzv. divokých devadesátých letech, a my se s důsledky potýkáme dodnes.

Výdaje na soudnictví patří v přepočtu na HDP v České republice k nejnižším v Evropě, což podle Nejvyššího soudu znamená, že soudy pracují efektivně, přestože ve srovnání z řadou jiných zemí Evropské unie nedisponují takovými rozpočty. „Češi se soudí častěji, než jiné národy, na 100 obyvatel připadne v České republice 3,3 soudních řízení, přitom například v Německu je to jen 1,5. Z toho hlediska je pak třeba také srovnávat počty soudců na 1000  obyvatel  v  jednotlivých zemích a další obdobné statistiky. Takové zprávy je třeba předkládat veřejnosti samozřejmě i ve spojení s analýzou negativ, jakými jsou pomalá elektronizace soudnictví anebo narůstající délka soudních řízení ve správním soudnictví,“ dodal mluvčí Petr Tomíček.

(red)