Soudní znalci čelí kritice kvůli posudkům v mediálně známých kauzách Ilustrační foto

Senát odmítl znalecký zákon, vadil hlavně centrální dohled

Senát odmítl nová pravidla pro soudní znalce a v souvislosti s tím také návrh nového zákona, který má samostatně upravit činnost soudních tlumočníků a překladatelů. Současnou úpravu tlumočnické činnosti obsahuje zákon, který se věnuje hlavně znalcům.

Senátorům vadilo mimo jiné centralizované převedení navrhovaného dohledu nad znalci z předsedů krajských soudů na ministerstvo spravedlnosti. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila námitky za neadekvátní. Dnešní veta horní komory může přehlasovat Sněmovna.

„Jedná se o neadekvátní kritiku,“ komentovala výhrady Benešová, podle níž by soudci měli především soudit, a ne vykonávat správní činnosti. Předsedové krajských soudů dohledovou činnost nevykonávají, dělají to prý referenti na znaleckých odděleních. Pokud bude zákon přijat, znalci budou pod přísnějším dohledem. „Skutečně je to potřeba. Neděje se nic dramatického,“ uvedla ministryně.

Marie Benešová v Senátu Foto: Senát

Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (ČSSD) poukázal mimo jiné na to, že předsedové soudů se mění méně často než ministři spravedlnosti a že justice by měla být stabilní. Antlovi vadila také absence ministerských prováděcích předpisů nebo nejasně formulované poradní orgány.

Soudní znalci a soudní tlumočníci by se podle předloh museli řídit podle nových přísnějších pravidel, která by měla zkvalitnit jejich práci, od roku 2021. Sněmovna navzdory výtkám zachovala v zákoně až půlmilionovou sankci za pochybení znalců. Platný zákon je umožňuje potrestat za pochybení sankcí maximálně 400.000 korun. Poslanci v obou zákonech jen snížili horní hranici sankce za nejméně závažné přestupky ze 100.000 korun na 75.000 korun.

Sněmovna také odmítla požadavek na pravidelný zpětný přezkum znaleckých posudků ministerstvem spravedlnosti. Původní vládní návrh vyžadoval povinně hodnotit nejméně tři náhodně vybrané posudky znalce každých pět let.

Předlohy předpokládají, že jmenování nových znalců i tlumočníků už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud splní stanovené podmínky. Návrh zákona o tlumočnících a překladatelích rozlišují tyto činnosti, tedy ústní a písemný převod jazyka.

V doprovodné novele souvisejících zákonů poslanci mimo jiné zachovali model, podle něhož soudem nařízené pitvy provádějí dva patologové, nikoli jen jeden. Zrušili také změnu občanského soudního řádu, čímž zachovali právo účastníka civilního řízení předložit oponentní znalecký posudek.

Současný zákon o znalcích pochází z roku 1967, a je proto podle vlády značně zastaralý. Platná norma například neodráží to, že se po změně režimu staly hlavními zadavateli posudků soukromé subjekty, nikoli stát.

(čtk)