Advokát Žižlavský: Oddlužení podnikatelů podle pravidel EU upravme v insolvenčním zákoně

Semináře se zúčastnila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová Foto: MSP

Oddlužovací novela insolvenčního zákona je účinná dva týdny a ministerstvo spravedlnosti zahajuje odbornou diskusi k transpozici eurounijní směrnice o restrukturalizaci, insolvenci a oddlužení do českého právního řádu. O tom, zda a jakým způsobem dojde ke změně nově nastavených podmínek oddlužení, odborníci s politiky diskutovali na půdě Poslanecké sněmovny.

Do poloviny roku 2021 musí Česká republika převést do svého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o rámcích pro preventivní restrukturalizaci a druhé šanci pro podnikatele. Ministerstvo spravedlnosti bude hledat co nejvyváženější řešení transpozice v úzké spolupráci s experty, a to ještě před tím, než příslušný legislativní návrh doputuje ke schválení našim zákonodárcům. Potvrdili to ministryně spravedlnosti Marie Benešová a její náměstek Jaromír Tejc na semináři k oddlužovací novele insolvenčního zákona a jejího vztahu ke zmíněné unijní směrnici, který se uskutečnil v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Konečnou podobu transpozice sice nelze podle nich zatím odhadnout, nicméně v průběhu roku 2020 budou probíhat odborné diskuse, které budou pro ministerstvo klíčové.

Jeroným Tejc dále uvedl, že některým konkrétním řešením se již věnují. Jako příklad uvedl otázku vhodného nástroje pro včasné varování před rizikem úpadku. V úvahu podle Tejce přicházejí např. zabezpečené webové stránky s údaji o společnosti, zasílání automatizovaného oznámení o neprovedení plateb orgánům státní správy (což Tejc preferuje) či odborné konzultace. Ministerstvo v tomto bodě využije výsledky projektu ministerstva a VŠE na toto téma. Předmětem odborné diskuse bude také konsolidace dluhů z podnikatelského a osobního života či výjimky z rozsahu směrnice. „Příprava transpozičního předpisu však nebude použita k prosazení věcí, o které ministerstvo neúspěšně usilovalo v minulosti,“ ujistil Tejc.

Podle člena představenstva České advokátní komory a člena Legislativní rady vlády ČR Michala Žižlavského postačí pro účely transpozice směrnice upravit parametry oddlužení podnikatelů a dopracovat stávající insolvenční zákon, s nímž má ČR již deset let zkušeností. Rozhodně nedoporučuje vytvářet nový legislativní předpis: „Zcela nový zákon by byl krokem do tmy,“ prohlásil. Charakter dluhů vzniklých ze spotřeby je zcela jiný než dluhů z neúspěchu v podnikání, k němuž určitá míra rizika patří. Navíc debata o oddlužení spotřebitelů se v souvislosti s oddlužovací novelou vedla přes rok a nebylo by vhodné ji znovu otvírat. S nepřímým odkazem na rozhovor České justice s advokátem Tomášem Richterem varoval Žižlavský před transpozicí způsobem, kdy by ocas vrtěl psem – objem podnikatelských dluhů představuje pouze zlomek objemu dluhů spotřebitelských a jejich režim by měl zůstat oddělen.

Účastníci semináře Foto: ČJ

Jednou ze zásadních novinek unijní směrnice je podle Bohumila Havla, člena Legislativní rady vlády ČR a autora zákona o obchodních korporacích, institut preventivní restrukturalizace ve spojení s již zmíněnými včasnými nástroji pro detekci rizika. Cílem je podnítit včas diskusi mezi dlužníkem a věřitelem a zamezit tomu, aby situace dospěla k insolvenčnímu řízení. „Stát má vlastně nabídnout nástroj pro soukromoprávní vztahy,“ řekl Havel. Touto restrukturalizací může být cokoli, co umožňují národní právní řády. Dlužník předloží restrukturalizační plán, který schválí maximálně 75% dotčených věřitelů. Ten posléze potvrdí soud a může jej tak vnutit i těm věřitelům, kteří s ním nesouhlasí. Jeho rozhodnutí je tedy účinné vůči všem i bez insolvenčního řízení.

Pro účely takové preventivní restrukturalizace navrhuje Michal Žižlavský v podmínkách ČR využít stávající funkční rámec soudní reorganizace. „Hlavním problémem je, že dlužníci se dostávají do insolvenčního řízení o dva až tři roky později, než by měli. Pokud budou díky nástrojům včasného varování upozorněni na riziko úpadku včas, šance na nápravu se zvýší a není třeba uplatňovat sanační mechanismy,“ uvedl. Podle vlastních analýz jeho kanceláře je současný institut předpřipravené reorganizace, kdy se dlužník (tedy OSVČ s obratem pod 50 mil. Kč nebo pod 50 zaměstnanců) dohodne s věřiteli ještě před samotným insolvenčním řízením, poměrně efektivní řešení s úspěšností přes 70% (na rozdíl od standardní reorganizace, kde se úspěšnost pohybuje kolem 29%).

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Helena Sedláčková, Ekonomický deník