Jednání kárného senátu NSS Foto: ČJ

Kárný senát řešil další „káravou žalobu“, potrestal soudce, který měl „simulovat činnost“

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s Radovanem Havelcem v úterý potrestal soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 (OS) Michala Průžka za průtahy srážkou platu na půl roku. Vyhověl tak kárné žalobě, kterou na něj podala předsedkyně soudu Ilona Benešová.

Průtahy zjistila prověrka vedení soudu v senátu soudce, přičemž v kárné žalobě jich bylo namítáno 31. Byly rozděleny do tří kategorií: prodlení, absolutní nečinnost a neefektivní činnost. Právě poslední kategorie, tedy kárnou žalobkyní tvrzená neefektivní činnost, kdy soudce měl činit zbytečné úkony, které nesměřovaly k rozhodnutí ve věci samé, byly žalobkyní hodnoceny jako nejzávažnější. Podle jejího popisu před kárným senátem se mělo jednat o „simulovanou činnost, kdy je kvantita zaměňována za kvalitu“. „Jsou to opakovaná vyjádření bez toho, aniž by bylo účastníkům sděleno, z jakého důvodu je to vyjádření žádáno, jsou to taková vyjádření, kde se bez dalšího zašle vyjádření k vyjádření, aniž by se řeklo, jaké nové, konkrétní skutečnosti nastaly, ke kterým by se měl účastník vyjádřit a následovalo jednání, které skončilo opět další výzvou k doplnění skutkových okolností“, popsala kárnému senátu zástupkyně kárné žalobkyně.

Vedle toho měl soudce Průžek mechanicky uplatňovat tříměsíční lhůty mezi jednotlivými úkony, aniž by zkoumal, v jaké věci tak činí, tedy zda se nejedná o věci straší. „Ten spis je tři měsíce na lhůtě poté, co je předložen, za tři měsíce je nařízeno jednání, které je často nařizováno ve lhůtě, která se blíží k těm třem měsícům, takže potom ta prodleva mezi předložením spisu a tím skutečným jednáním je skutečně velká“, uvedla zástupkyně kárné žalobkyně. U některých věcí se podle ní dají navíc očekávat žaloby na náhradu škody za průtahy v řízení.

Soudce Průžek ve vyjádření ke kárné žalobě, které zčásti opakoval i při jednání kárného senátu, odmítl nařčení z neefektivní činnosti. Podle něj činil kroky, které byly v souladu se zákonem s ohledem na průběh a stav řízení. Upozornil, že kárné řízení nemá nahrazovat odvolací soud, který jediný má napravovat případné chyby a postup při vedení řízení spadá do rozhodovací činnosti soudce, která opět nemůže být hodnocena v kárném řízení. Kárný žalobce by měl podle soudce Průžka jasně popsat, co je přesně vytýkáno v konkrétní věci ohledně údajné neefektivní činnosti a on je vždy připraven dokázat, že postupoval adekvátně k situaci. Namítl také nezákonné rozdělování věcí na OS, kdy mu měly být přidělovány věci složitější, u nichž postupem podatelny nebyl ustaven jako zákonný soudce. Zmínil také problémy ve spolupráci s asistentem, který mu byl přidělen.

Soudci Průžkovi dala zčásti zapravdu soudcovská rada soudu, jejíž stanovisko si opatřil kárný senát. Jakkoliv rada odmítla hodnotit práci soudce, zmínila problémy s asistentem i to, že mu měly napadat složitější věci. V obecném hodnocení je Průžek podle rady soudcem nekonfliktním, pracovitým a erudovaným.

Zástupkyně kárného žalobce odmítla, že by Průžek byl v některých případech nezákonným soudcem, navíc nikdy tuto námitku od roku 2013, kdy se tak mělo dít poprvé, nevznesl. Stejně tak odmítla přetíženost soudce či problémy s asistenty. Podle jejího názoru je spíše problém s manažerským schopnostmi soudce.
Připomněla, že již jednou byl kárně stíhán za prakticky stejné důvody a se stejným způsobem obhajoby (soudce Průžek byl v roce 2013 potrestán za průtahy v 93 věcech snížením platu o 10% na 3 měsíce). Ze strany vedení soudu byla se soudcem vedena neformální debata o možnosti uzavřít dohodu o vině a trestu, ale bez úspěchu. Pokud by podle ní následoval vstřícný přístup ze strany soudce po provedení kontroly, ke kárnému řízení by nemuselo dojít.

Kárný senát zamítl nově navržené důkazy a před soudem se nevedla ani debata nad jednotlivými případy, jak požadoval soudce Průžek. Ten si jako soudce civilista svoji pozici možná zkomplikoval tím, že odmítl na začátku vypovídat a nebyl zastoupen obhájcem, přičemž kárné řízení se přiměřeně řídí trestním řádem.

Kárný senát shledal kárnou žalobu jako důvodnou a akceptoval kárnou žalobkyní navržený trest snížení platu o 10% na půl roku.

Petr Dimun