Kolegium předsedů krajských soudů kritizuje nález ÚS ohledně nepřiměřenosti exekucí

Slovensko v minulosti zavedlo několik opatření na pomoc dlužníkům. Patrně nejvýraznějším bylo citelné zjednodušení osobních bankrotů, které umožňují silně zadluženým obyvatelům Slovenska zbavit se až na výjimky všech dluhů Foto: IG

Kolegium předsedů krajských soudů kritizuje nález Ústavního soudu, podle něhož byla zrušena exekuce kvůli nepřiměřenosti příslušenství. Podle předsedů princip důvěry v právo vyžaduje, aby soudní rozhodnutí, která nebyla zákonem stanoveným způsobem zrušena nebo změněna a která nebyla splněna dobrovolně, byla exekučně vykonána.

„Kolegium předsedů krajských soudů zdůrazňuje, že k definičním znakům právního státu patří princip právní jistoty a ochrany důvěry účastníků právních vztahů v právo. Součástí první jistoty je rovněž závaznost pravomocných soudních rozhodnutí a jejich nezměnitelnost; k jejich zrušení nebo změně lze přistoupit pouze způsobem stanoveným zákonem, tedy zásadně prostřednictvím opravných prostředků,“ konstatuje prohlášení s tím, že princip důvěry účastníků právních vztahů v právo též vyžaduje, aby pravomocná soudní rozhodnutí, která nebyla zákonem stanoveným způsobem zrušena nebo změněna a která nebyla splněna dobrovolně, byla exekučně vykonána.

Jak dále stanovisko uvádí, kolegium předsedů krajských soudů zaznamenalo nález Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2019 sp. zn. II ÚS 3194/18, podle něhož není vykonatelné a tedy ani závazné pravomocné soudní rozhodnutí „také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu“, aniž by takové soudní rozhodnutí bylo zákonem předepsaným způsobem zrušeno nebo změněno. Vzhledem k závažnosti tohoto nálezu a jeho důsledkům pro vymezení České republiky jako právního státu kolegium předsedů krajského soudu vyzývá širokou právní veřejnost (teorii a praxi, včetně justičních pracovišť) k diskusi o této otázce.

„V nálezu Ústavní soud vyložil, že v exekučním řízení obecným soudům přísluší se zabývat zásadními vadami exekučního titulu a že jsou povinny výkon rozhodnutí zastavit podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu,“ vysvětluje místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Tomáš Zadražil s tím, že přiznání úroků z prodlení v neústavní výši přitom podle nálezu představuje takovou zásadní vadu exekučního titulu, jelikož jde o přiznání plnění, které je v rozporu s ústavním pořádkem, a jelikož uplatnění práva na úroky z prodlení v této výši představuje zneužití práva.

Důsledky nelze dohlédnout

„Myslím, že důsledky nálezu nedokážeme nyní ani dohlédnout. Jednoznačně jde o další rozhodnutí, které se dotýká samotné definice právního státu a principu právní jistoty. Nenávratně tím byla opuštěna základní zásada exekučního procesu, že soud v exekuci nepřezkoumává vykonatelné soudní rozhodnutí. Ta vychází z premisy, že soudní ochrana z pohledu hmotného práva byla již poskytnuta při samotném nalézání práva a k revizi postupu soudu poskytuje náš právní řád účastníkovi dostatečné procesní prostředky,“ komentuje nález soudkyně Martina Kasíková z Krajského soudu v Praze.

Podle jejího názoru je nyní jediným východiskem, jak nerozkolísat principy, na kterých je náš právní řád založen, a nevyvolat tak vlnu exekučních sporů, jasná deklarace, že tento přístup může být exekučními soudy akceptován jen tam, kde došlo v nalézacím řízení ke zcela extrémnímu ojedinělému vybočení ze standardu ochrany práv účastníků řízení. „Nerada bych se totiž dočkala stavu, že v důsledku této judikatury, budou exekuční soudci zajišťovat běžnou spotřebitelskou ochranu, protože do té doby nečinný spotřebitel se s aktivitou na ochranou svých nároků „probudí“ až v exekuci.

 Dušan Šrámek