Marie Benešová s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Co obsahuje klíčová novela zákona o státním zastupitelství? Nástupce Pavla Zemana vybere nová vláda

Ministerstvo spravedlnosti (MSp) již dokončilo novelu zákona o státním zastupitelství a do konce června ji pošle do připomínkového řízení. Česká justice měla možnost se s návrhem seznámit. Vedoucí státní zástupci by měli být podle návrhu vybíráni ve výběrovém řízení na sedm let a bude je možné odvolávat pouze v kárném řízení.

Návrh tak vychází vstříc všem požadavkům, které aktuálně vznášejí různé nátlakové skupiny, občanská sdružení a organizátoři srocení lidu okolo spolku „Miliony chvilek pro demokracii“.

Jmenovat vedoucí státní zástupce bude nadále ministr spravedlnosti, a to vždy na návrh vedoucího o stupeň vyššího státního zastupitelství. Kandidát má vzejít z výběrových řízení před pětičlennou komisí, kde bude mít dva členy soustava (jeden člen jmenovaný nejvyšším státním zástupcem, jeden člen vedoucím státním zástupcem, který je oprávněn podat návrh), dva členy bude jmenovat ministr spravedlnosti a jeden člen bude z řad soudců. Ministr bude sice moci navrženého kandidáta odmítnout, zákon po něm však vyžaduje zdůvodnění takového kroku. Dá se tak očekávat, že by ve většině těchto hypotetických případů docházelo k soudnímu přezkumu uvedených důvodů a při nedostatečném či nepravdivém zdůvodnění by takový krok ministra neobstál, nehledě na kritiku veřejnosti.

Pro výběr nejvyššího státního zástupce zákon výběrové řízení nepředpokládá, stanovuje pro něj nicméně podmínku minimálně 15 let výkonu právnické praxe, minimálně deset let ve funkci státního zástupce či soudce.
Oproti „Kněžínkovu“ návrhu tak funkci nejvyššího státního zástupce otevírá i uchazečům z řad soudců podobně, jako tomu bylo například u funkce evropského generálního žalobce. Návrh vládě na jeho jmenování ponechává novela v kompetenci ministra spravedlnosti. Odvolat jej bude moci vláda pouze prostřednictvím kárného řízení. U vedoucích vrchních státních zástupců stanovuje zákon podmínku nejméně osmi let ve funkci státního zástupce, u krajských šest a okresních čtyři roky.

Funkční období všech vedoucích státních zástupců je stanoveno na sedm let, bez možnosti mandát bezprostředně opakovat. Na rozdíl od soudců není ovšem vyloučena možnost ucházet se o vedoucí funkci státního zástupce na stejném stupni. Teoreticky by tak po uplynutí přechodných ustanovení mohl v roce 2024 přejít Ivo Ištvan do Prahy a Lenka Bradáčová do Olomouce, což by jistě náležitě rozhýbalo prostředí i soustavu. Podle posledních informací z jednání mezi předsedy soudů a vedením ministerstva spravedlnosti možná dojde ke změně původního návrhu novely zákona o soudech a soudcích a bude taktéž otevřena možnost pro „létající předsedy“ soudů.

Více o návrhu čtěte v rámci placené sekce Česká justice plus:

Vedoucímu státnímu zástupci může funkce také zaniknout ztrátou způsobilosti k jejímu výkonu, pokud ji nebude pro „nepřítomnost“ nebo „nepříznivý zdravotní stav“ moci vykonávat po dobu jednoho roku. Otázkou je, jak by se posuzovaly podle tohoto zákona případy, kdy by takový vedoucí státní zástupce lhůtu jednoho roku přerušil. Kárný senát by v případě podání kárné žaloby na výkon vedoucí funkce státního zástupce měl možnost volby uložení kárného opatření, kdy odvolání z funkce je až ta poslední. Je tedy otázkou, jak by v soustavě takový „chromý“ vedoucí státní zástupce působil a zda by nebyl ovlivnitelný skrze hrozbu další kárné žaloby, která by už mohla vést k jeho…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun