Právní expert Trikolóry Grygar: Vyšetřující soudce by měl dozorovat trestné činy státních zástupců

Tomáš Grygar kritizuje množství předpisů v EU Foto: archiv

Nový zákon o státním zastupitelství by měl jednoznačně posílit odpovědnost státních zástupců, říká v rozhovoru pro Českou justici člen přípravného výboru Trikolóry, advokátní koncipient Tomáš Grygar. Měl by být rovněž zaveden institut tzv. vyšetřujícího soudce, který by dozoroval vyšetřování nad trestnými činy státních zástupců. Problém je podle Grygara absence nových procesních kodexů, které by vyhovovaly požadavkům dnešní doby.

Jak vnímá Trikolóra současnou legislativu, a právní rámec, v němž se pohybuje ČR?
Úroveň kvality právních předpisů je po mém soudu v různých odvětvích práva dost odlišná. Co je však společným problém je absence nových procesních kodexů, které by vyhovovaly požadavkům dnešní doby. Situace je již relativně vyřešena v oblasti správního práva, nicméně zásadní procesní kodexy jako trestní řád či občanský soudní řád pocházejí ještě stále z dob komunistického režimu. Byť byly mnohokrát novelizovány, je legislativně velmi obtížné z nich novelizacemi vytvořit kvalitní procesní kodexy. Mnohdy tyto pokusy spíše připomínají snahu udělat z rybí polévky rybu. Například občanský soudní řád byl přímo či nepřímo novelizován více než 140x a s nadsázkou říkám, že připomíná spíše takový samorost.
Naprosto katastrofickou úroveň mají mnohé předpisy kupříkladu z oblasti stavebního práva – nemůžeme se divit tomu, že stavební správa je oprávněně považována za snad nejhůře fungující součást veřejné správy, pokud právní rámec vypadá jako nyní. Trikolóra se jistě bude mnoha pozměňujícími návrhy podílet na tvorbě nového stavebního zákona, jehož věcný záměr již byl zveřejněn, a který pokládám v mnoha ohledech za špatný.

Současně je česká legislativa v mnohém negativně ovlivňována unijním právem. Proti EU se Trikolóra dost vymezuje. I v této oblasti?
Unijní acquis zahrnuje v současné době zhruba 2000 směrnic a téměř 10 000 nařízení. S vypůjčením slov Tomáše Břicháčka, odborníka na evropské právo, bych řekl, že zažíváme centralizační Černobyl. Dostát všem požadavkům unijního práva je velmi nákladné a někdy takřka nemožné. Nařízení EU přitom následně mají aplikační přednost před našim vnitrostátním právem. Na druhou stranu, čeští legislativci občas vyhovují unijním regulacím i tam, kde to není potřeba. U směrnic se to odborně nazývá jako přesahující transpozice – vztahujeme unijní právo i na ty právní vztahy, na které vůbec nemusíme. Příkladem z poslední doby je třeba zákon o spotřebitelském úvěru.

Podle samotné Evropské komise nás unijní regulace stojí zhruba 3,5 % HDP ročně, což je velké číslo. Pracoval jsem v minulosti jako asistent europoslance a vidět tvorbu unijních právních aktů je šokující. Kupříkladu, když jeden zahraniční europoslanec napsal pozměňující návrh ve svém rodném jazyce, do angličtiny ho přeložil v Google Translate, nedávalo to hlavu ani patu, a dokonce to myslím bylo i schváleno. To poté ovlivňuje i kvalitu tuzemské legislativy.

Tématem současných dní jsou demonstrace proto střetu zájmů premiéra v souvislosti s čerpáním evropských dotací. Jaký na to máte názor?
Každý má ústavně garantované právo se shromažďovat. Přijde mi však úsměvné, že na demonstrace chodí politici, kteří s Andrejem Babišem ještě minulé volební období pobíhali po Sněmovně jako jeho věrní koaliční partneři a v minulosti mu dokonce schválili daňové zvýhodnění biopaliv. Bylo by skvělé, kdyby lidé demonstrovali s naší (a ne unijní či ukrajinskou) vlajkou v ruce proti dotacím obecně a proti dalšímu zadlužování naší země v době hospodářského růstu. O tom však po mém soudu aktuální demonstrace nejspíše nejsou. Nevěřím tomu, že se těmto demonstrantům povede shodit vládu.

Mělo by se změnit nějak současné postavení státního zastupitelství? Jste pro nový zákon? Co by měl obsahovat?
Státní zastupitelství je z Ústavy řazeno mezi moc výkonnou. Na to je potřeba pamatovat při jakýchkoliv změnách zákona o státním zastupitelství. Byl jsem kritikem nového zákona o státním zastupitelství z dílny exministra Pelikána, zejména pokud šlo o snahu o centralizaci státního zastupitelství a o vytvoření tzv. Speciálního státního zastupitelství, které u nás naposledy existovalo v dobách tvrdé totality v 50. letech minulého století. Nový zákon o státním zastupitelství by měl podle našeho názoru jednoznačně posílit odpovědnost státních zástupců. Není kupříkladu možné vydávat našeho státního občana proti jeho vůli k trestnímu stíhání do Íránu, když to náš ústavní řád jasně zakazuje. Domnívám se, že by měl být rovněž zaveden institut tzv. vyšetřujícího soudce, který by dozoroval vyšetřování nad trestnými činy státních zástupců. Dnes i tyto věci dozorují státní zástupci. To je podle mého názoru chyba.

Jak by měla být zabezpečena nezávislost soudní moci? Jste pro posílení soudcovské nezávislosti posílením prvků stavovské samostatnosti?
Jsem v mnoha věcech poměrně velký skeptik, ale nemám osobně pocit, že by nebyla zajištěna nezávislost soudní moci v tom slova smyslu, že by soudci dostávali pokyny, jak mají v konkrétní věci rozhodovat. Před přílišným posílením prvků stavovské samostatnosti bych u soudců spíše varoval. Může to v extrémním případě způsobit vážný demokratický deficit.

Představení politického hnutí Trikolóra Foto: archiv

Jak vnímáte situaci okolo exekucí a insolvencí. Měl by se stát ještě více vycházet dlužníkům, nebo už se jejich ochrana zvýšila natolik, že ohrožuje vymahatelnost práva?
V minulosti bylo pro věřitele skoro nemožné vymoci své plnění, na které měli podle exekučního titulu nárok. Dlužník se věřiteli takřka vysmíval. Postupem času se situace otočila do opačného extrému. Celkové náklady exekuce jsou u nás v mezinárodním srovnání nadprůměrné vysoké. Za legislativní problém současného exekučního práva pokládám i dvoukolejnost současné právní úpravy exekucí a výkonu rozhodnutí. Tato právní úprava je velmi komplikovaná a dvoukolejnost právní úpravy je kritizována snad všemi odborníky, kteří se této oblasti věnují.
Insolvenční zákon byl v době svého přijetí oproti tehdejšímu zákonu o konkurzu a vyrovnání doslova spásou. Postupně však byl ničen některými ne zcela promyšlenými novelizacemi. Insolvenční právo je totiž velmi specifická oblast, ve které dvojnásob platí slova emeritního soudce Nejvyšší soudu USA L. D. Brandeise, že právník, který není obeznámen s ekonomií je na nejlepší cestě stát se veřejným škůdcem.

Česká advokátní komora prosazuje advokátní proces, tedy posílení povinného zastoupení advokátem. Souhlasíte s tím?
Vím, že se značným posílením prvků advokátního procesu počítá věcný záměr civilního řádu soudního. Aby musel být účastník řízení povinně zastoupen advokátem u všech sporů s výjimkou řízení před okresními soudy ve věcech, v nichž hodnota předmětu sporu nepřesahuje částku 50 000 Kč, mi nepřijde rozumné. Naprosto nesmyslný je tento požadavek třeba u obchodních společností, které mají dokonce své vlastní firemní právníky. Proč by si tyto společnosti měly platit ještě advokáta? Kde je občanským zákoníkem tolik proklamovaná autonomie vůle a právo žít si život po svém? Rozšíření advokátního procesu by navíc nejspíše obnášelo i nutnost podstatného změkčení podmínek pro zajištění bezplatné právní pomoci advokátem.

Mělo by se v připravované rekodifikaci trestního řádu posílit postavení obviněného, respektive obžalovaného?
K posílení postavení osoby, proti níž se řízení vede by v určitých aspektech dojít mělo, a to ve jménu zásady rovnosti zbraní mezi touto osobou a státním zástupcem. Zásada tzv. rovnosti zbraní by měla být podle mého názoru výslovně uvedena mezi základními zásadami trestního procesu v novém trestním řádu. Vše by ale mělo jít ruku v ruce se zákonem o státním zastupitelství. Není vhodné psát tyto právní předpisy odděleně. Naprosto mě šokují úvahy některých, aby se zavedl institut tzv. trestního stíhání ve věci, který u nás platil do roku 1993. To by znamenalo zásadní faktické omezení práv těchto osob.

České daňové zákonodárství patří k nejsložitějším na světě. Co by se s tím mělo dělat?
Daně je potřeba snížit a daňový systém zásadním způsobem zjednodušit a zpřehlednit. Problémem je i četnost novelizací daňových předpisů – třeba zákon o daních z příjmů je novelizován v průměru 6x ročně. Některé daně, jako je kupříkladu daň z nabytí nemovitých věcí je podle mého názoru vhodné rovnou celé zrušit. Se zrušením těchto daní odpadne řada výjimek a daňových osvobození, které činí daňový systém ještě více nepřehledným. Nedávno jsem právě ve vztahu k daňovému osvobození nabytí vlastnického práva k bytovým jednotkám v rodinných domech napsal článek do recenzovaného časopisu a jako právník jsem strávil takřka celý víkend přemýšlením nad tím, jak se má dané ustanovení zákona vůbec interpretovat. A takto můžeme pokračovat dále. Zavedení kontrolního hlášení DPH v té podobě, jak bylo zavedeno, představuje protiústavní legislativní paskvil, což koneckonců potvrdil i Ústavní soud. Vláda se nám zde snažila vládnout dokonce už prostřednictvím formulářů, kterými bude stanoven rozsah požadovaných údajů. Některé právní předpisy ve mně vzbuzují pochybnosti o tom, zda jejich autoři mají alespoň elementární znalosti ústavního práva.

Má Trikolóra v současnosti nějaké návrhy z právní oblasti, které by chtěla předložit skrze své poslanec či senátory?
Konkrétní legislativní návrhy se připravují a podrobnosti budou představeny na podzim po programové konferenci. Nejprve je potřeba pro návrhy zajistit alespoň nějakou podporu ve Sněmovně, poté je možné s nimi vyjít ven. Velmi mě potěšilo, že jsem na tiskové konferenci k představení strany viděl řadu špičkových profesorů či docentů ekonomie a práva. I s nimi se budou návrhy konzultovat.


Tomáš Grygar je advokátní koncipient v AK Sokol, Brož, Novák, doktorand správního práva, pracoval jako asistent europoslance Petra Macha.Publikuje v recenzovaných vědeckých časopisech, zejména v oboru správní právo.


Dušan Šrámek