Unie státních zástupců: Zeman by měl mít možnost se znovu ucházet o funkci a mít desetiletý mandát

Pavel Zeman s Marií Benešovou Foto: MSP

Pavel Zeman, Lenka Bradáčová, Ivo Ištvan i další vedoucí státní zástupci by měli mít možnost se po účinnosti novely zákona o státním zastupitelství znovu hlásit na svá místa ve výběrových řízeních. Přechodná doba pro jejich setrvání ve funkci by se měla prodloužit a Pavel Zeman by měl mít desetileté funkční období. To jsou hlavní výtky, které k návrhu ministerstva spravedlnosti uvedla Unie státních zástupců. Spolku vadí i složení výběrových komisí.

Unie vítá to, že návrh ministryně Marie Benešové počítá s tím, že vedoucí státní zástupce může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím kárného soudu. Vedoucí státní zástupci by pak měli mít sedmileté funkční období. „Pokud předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu mají desetileté funkční období, měl by po stejnou dobu pobývat ve funkci i nejvyšší státní zástupce,“ kritizuje délku funkčního období Unie státních zástupců v prohlášení.

Chybou je podle Unie i to, že vedoucí státní zástupci už se nemohou přihlásit na „svá“ místa. Podle ministerstva je ustanovení v zákoně kvůli nálezu Ústavního soudu z roku 2008, který zakázal opakování mandátů soudním funkcionářům. „Novela by neměla vyloučit stávající vedoucí státní zástupce z okruhu lidí, kteří se mohou za rovných podmínek ve výběrovém řízení opět ucházet o svůj post. Šlo by o nedůvodnou diskriminaci jedné skupiny státních zástupců,“ stojí ve vyjádření. Benešová už dříve upřesnila, že na jiná místa se funkcionáři hlásit mohou. Vrchní státní zástupci Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan by tak podle ní ve funkcích pokračovat mohli, ovšem museli by si vyměnit státní zastupitelství, na kterých působí, tedy pražské a olomoucké.

Vedoucí státní zástupci by pak měli mít podle Unie zákonem danou delší jistotu ve funkci v rámci tzv. přechodného období. Nejvyšší státní zástupce má být dle návrhu vyměněn za dva roky a oba vrchní státní zástupci za tři léta od účinnosti novely. „Tato doba je nedůvodně výrazně kratší, než je tomu u ostatních vedoucích státních zástupců. Je příliš krátká, i pokud ji srovnáme s podmínkami pro předsedy soudů při zavádění obdobné změny zákona o soudech a soudcích v roce 2008. Tehdy stávající předsedové soudů „dostali“ znovu celé funkční období,“ uvedl spolek na webu.

Výkonný výbor Unie také konstatuje, že nelze akceptovat, aby ministr spravedlnosti jmenoval tři z pěti členů komisí vybírajících vedoucí státní zástupce. Benešová to již dříve odmítla, podle ní žádné ovlivnění ze strany ministerstva nehrozí, protože jeden ze tří členů komise, které úřad navrhne, bude muset být nezávislý soudce. „Je vhodné vrátit se k původnímu návrhu exministra Jana Kněžínka, podle kterého měl dva členy výběrové komise určit navrhující vedoucí státní zástupce, jednoho nejvyšší státní zástupce a zbývající dva ministr spravedlnosti. Právě navrhující nese za takto jmenovaného člověka personální odpovědnost, a musí proto disponovat potřebným vlivem ve výběrové komisi. Většina v rukou ministra by mohla vést k politizaci a postupnému ovládnutí státního zastupitelství dosazováním k tomu vhodných lidí do vedoucích pozic. Nedávný vývoj v Polsku a Maďarsku budiž dostatečně varovným příkladem,“ dodávají státní zástupci.

Eva Paseková