V reakci na politickou situaci poslali lidé Nejvyššímu státnímu zastupitelství na dva tisíce podání

Pavel Zeman s Marií Benešovou Foto: MSP

Část obyvatel České republiky reaguje na politickou a společenskou situaci v zemi i v zahraničí zasíláním on-line podnětů a přípisů k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, a to i opakovaně. Lidé přeposílají státním zástupcům články z domova i ze světa. Kabinet nejvyššího státního zástupce přijal loni 2.888 různých forem takových aktů včetně přípisů bizarních. Za čtyři roky se jejich počet zvýšil takřka o 30%. Trestích oznámení je v počtu podání minimum. Vyplývá to z poslední výroční zprávy úřadu.

Přijímání podnětů je pouze část práce státních zástupců a úředníků kabinetu nejvyššího státního zástupce. Podle poslední výroční zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2018 jde o agendu největší a stále bobtná: „Největší podíl agendy kabinetu však tvoří vyřizování podání adresovaných státnímu zastupitelství (zejména trestní oznámení, stížnosti, podněty k výkonu dohledu, opravné prostředky). V této agendě bylo za rok 2018 přijato ve všech formách a druzích u NSZ celkem 2.888 (v roce 2017 2.258, v roce 2016 2.462, v roce 2015 2.280), tj. +630, +27,9 %,“ uvádí se v poslední výroční zprávě NSZ.

„S ohledem na stále dostupnější přístup podatelů k internetu lze spíše očekávat pokračování v tomto trendu i v příštích letech. Často také mnoho podatelů reaguje svým podáním na aktuální politickou a společenskou situaci v ČR, popřípadě reagují na vystoupení či publikovaný článek nejvyššího státního zástupce,“ stojí doslova v komentáři k počtu přijatých podání ve zprávě.

Bizarní a na stovky adres

Podle zprávy obsahuje drtivá většina těchto aktů pokračující podání a opakovaná podání: „Za sledované období (5 let) jde o nejvíce vyřízených věcí kabinetem. Podstatnou část z celkového počtu 2 888 věcí ovšem tvoří opakovaná podání nebo podání uvádějící nové skutečnosti, ale navazující na podání původní. Takových věcí bylo v roce 2018 celkem 1.842 (pro srovnání – 2017: 1 294, 2016: 1 337, 2015: 1 343, 2014: 1 324, 2013: 1 301, 2012: 1.207),“ vypočítává ve zprávě Nejvyšší státní zastupitelství.

Mnohé z přípisů a aktů jsou podle zprávy bizarní: „Mnohá z těchto podání jsou po obsahové stránce těžko uchopitelná, často bez uvedení jakýchkoliv spisových značek, tudíž i téměř nepřiřaditelná ke konkrétním věcem. V některých případech elektronických podání je připojeno NSZ do adresáře obsahující desítky či stovky jmen a institucí, a tudíž je následně vystaveno permanentnímu doručování všech možných písemností ze strany podatelů,“ popisuje situaci v kabinetu nejvyššího státního zástupce zpráva.

Použitelných oznámení je minimum

Jak dále vyplývá ze zprávy, nejméně podnětů vyřizuje kabinet nejvyššího státního zástupce telefonicky a osobně. Osobně se na NSZ s nějakým problémem dostavily 32 osoby, uvádí se v kapitole o struktuře podání v roce 2018: „Přijímání podatelů osobně na NSZ či vyřizování telefonických dotazů za rok 2018: 156 (srovnání s rokem 2017: 143, 2016: 194, 2015: 125, 2014: 111, 2013: 96, 2012: 106). Telefonická podání obvykle reagují na předchozí sdělení o vyřízení věci ze strany Nejvyššího státního zastupitelství. Telefonicky bylo vyřízeno celkem 124 (0) věcí, kdy podatelé jednak žádají o právní radu, případně reagují na předchozí vyrozumění týkající se jejich písemného podání, dožadují se vysvětlení ve snaze domoci se svých práv, eventuálně požadavků. Osobních návštěv bylo celkem 32 (+13oproti roku 2017).“

Naopak se snížil počet podání, která mají znaky trestního oznámení a jsou jako trestní oznámení použitelná:  „Celkový počet za rok 2018: 165 (srovnání s rokem 2017: 204, 2016: 249, 2015: 254). Podání se posuzují podle § 59 odst. 1 věty první a odst. 3 předposlední věty trestního řádu, stejně jako podle § 16a odst. 1 zákona o státním zastupitelství, podle svého obsahu a následně se postupují věcně a místně příslušným státním zastupitelstvím (§ 17 odst. 2 JŘSZ). Postupována jsou takto i anonymní podání, pokud obsahují dostatečné údaje pro to, aby jejich obsah bylo možno prověřit,“ stojí ve zprávě doslova.

Lidé posílají státním zástupcům komentáře z médií;

Další kategorií jsou podněty, které patří jinam nebo jiným institucím: „Podněty k postoupení věci jiným státním zastupitelstvím a jiným orgánům Celkový počet za rok 2018: 522 (srovnání s rokem 2017: 541, 2016: 561, 2015: 442, 2014: 482, 2013: 806, 2012: 602).

Nově učiněná podání pak za rok 2018 činila 890 kusů (srovnání s rokem 2017: 848, 2016: 931, 2015: 812) a obecná podání 203 kusů (srovnání s rokem 2017: 103, 2016: 121, 2015: 116).

Udání na NSZ se nevyhýbá ani „situace ve světě“: „Jedná se většinou o podání, v nichž podatel elektronickou poštou přeposílá komentáře z různých médií k současné politické a ekonomické situaci v ČR i ve světě, k aktuálním korupčním kauzám apod. Tato podání jsou adresována obvykle současně řadě dalších institucí a osob. Patří sem také podání chronických stěžovatelů,“ uzavírá téma podatelů podnětů k politické situaci NSZ ve své poslední zprávě.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekNový soudce Nejvyššího soudu Radek Doležel: Kariéru jsem si představoval spíše v soustavě státního zastupitelství
Další článekExministr spravedlnosti Pelikán míří do legislativní rady
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.