Soudce usnul při jednání. Od nadřízeného dostal „důraznou domluvu“

Soudní síň Městského soudu v Praze Foto: AIP architekti

Při projednávání případu odsouzeného Františka Korandy na Městském soudu v Praze usnul člen senátu Petr Braun. Vedení soudu jeho pochybení přiznalo s tím, že soudci nebylo dobře a byl zdravotně indisponován. Jeho malátnost tak mělo způsobit to, že si vzal léky snižující teplotu. „Jelikož pochybení jmenovaného bylo zjevně vedeno dobrou vůlí, vyřešil jsem jeho pochybení důraznou domluvou,“ reagoval místopředseda soudu Jaroslav Cihlář.

Vedení Městského soudu v Praze přitom pochybení soudce nechtělo původně přiznat. Odsouzený právník František Koranda, který za podvod dostal čtyři roky vězení, požadoval přehrání kamerových záznamů z hlavního líčení. Vedení soudu ale tvrdilo, že mezitím byly smazány. Koranda proto uvedl, že jednání si jeho přítelkyně natáčela na mobil. „Stížnost zněla, že předseda senátu musel několikrát kopat soudce Brauna do kolene, aby ho vzbudil,“ uvedl Koranda.

Vedení poté Braunovo pochybení uznalo a Korandovu stížnost na soudce vyhodnotilo jako důvodnou. Soudce uvedl, že spánek při jednání nepopírá a na jednací den si velmi dobře pamatuje, protože pociťoval slabost z počínající virózy a stoupající tělesnou teplotu. „Své pochybení spatřuje v tom, že namísto indispozičního volna s návštěvou lékaře věc řešil toliko léky snižujícími teplotu,“ uvedl Cihlář v přípise ze září loňského roku. Vytkl také předsedům senátu, aby v budoucnosti na jednání nepřipustili účast zdravotně handicapovaných soudců, „pokud by tím měla být snížena důstojnost jednání a zdárný průběh veřejného zasedání“. „Soudce Braun se v ten den necítil dobře, pravděpodobně se o něj pokoušela chřipka, a začal usínat. Místopředseda soudu toto soudci vytkl, zároveň předsedům senátů uložil, aby v takových případech jednání přerušili a učinili přiměřená opatření. Třeba vyvětrat jednací síň, občerstvit se, projít se,“ komentovala postoj soudu mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.

Tou dobou již Koranda vykonával trest ve vinařické věznici. Ve své kauze podal neúspěšně dovolání a stěžuje si i u Ústavního soudu. Od počátku případu trvá na své nevinně. Podle Korandy bylo jednáním Brauna porušeno jeho právo na spravedlivý proces, protože soudce nebyl způsobilý rozhodovat a o věci tak podle něj rozhodl pouze dvoučlenný senát. „Trestní řád má nepochybně na mysli přítomnost fyzickou i duševní,“ argumentuje odsouzený právník.

Petr Braun není zcela bezproblémovým soudcem V roce 2011 a 2014 stál před kárným senátem Nejvyššího správního soudu. V prvním případě, kdy kritizoval nadřízené odvolací soudce, byl zproštěn viny. V roce 2014 dostal důtku za osm let průtahů. Právě tak dlouho řešil kauzu náměstka ministra pro místní rozvoj Petra Formana a vytunelování evropských fondů. Jeho nadřízený původně požadoval snížení platu. Soudce je známý například odsuzujícím rozsudkem nad prokurátorkou Ludmilou Brožovou Polednovou, kterou poslal do vězení za justiční vraždu Milady Horákové. Soudil i kauzu gangu Davida Berdycha. O jeho jméně se také hovořilo při kauze tzv. „rychlostudentů“ plzeňských práv. Braun však tvrdil, že titul JUDr. získal řádně. 

Eva Paseková