Advokátní komora protestuje proti tvrzení o zapojení advokátů do daňové trestné činnosti

Předseda ČAK Vladimír Jirousek Foto: ČAK

Za hanebnost paušalizace označuje v otevřeném dopise policejnímu prezidentovi Janu Švejdarovi předseda České advokátní komory (ČAK) Vladimír Jirousek tvrzení Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) ve zprávě za loňský rok, že u daňové trestné činnosti je patrné časté zapojení advokátů jako řídících článků organizovaných skupin. Dopis byl zaslán na vědomí i ministru vnitra Janu Hamáčkovi a řediteli NCOZ SKPV Jiřímu Mazánkovi. Česká justice jej má k dispozici a publikuje ho v plném znění.


Vážený pane policejní prezidente!

Jako každý rok, zveřejnil ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV (NCOZ SKPV) plk. JUDr. Jiří Mazánek Výroční zprávu za r. 2018 (Zpráva 2018), která se obsáhle zabývá organizovaným zločinem, přitom výsledky šetření různorodé kriminality povětšinou dokládá odkazem na konkrétní případy (viz např. kauzy „moderního otrokářství“, tzv. „případ soudce“ nebo oblast trestné činnosti osob původem z Ruska nebo Vietnamu). Totéž však rozhodně nelze říci o sice stručném, ale hrubě dehonestujícím konstatování, které se týká advokátů a daňových poradců. Pod bodem 3.4.1. Zprávy 2018 (Problematika daňové kriminality) spadající do Sekce finanční kriminality se bez dalšího uvádí: „U daňové trestné činnosti, spadající do příslušnosti NCOZ SKPV, je patrné časté zapojení advokátů a daňových poradců jako řídících článků organizovaných skupin“. Stejné „sdělení“ pak odeznělo na tiskové konferenci prezentované zprávou ČTK. Takto pojatou veřejnou „informaci“ nelze označit jinak než jako lživou a vůči drtivé většině advokátního stavu, který svou činnost vykonává v souladu s Etickým kodexem, za urážlivou. Odborník si snad položí otázku, jak časté ono zapojení advokátů (daňových poradců) v r. 2018 bylo, resp. kolik advokátů zmíněné zločinecké organizované skupiny řídilo. Laická veřejnost (vyjma t. č. našich klientů) však na podobně formulovaný „údaj“, navíc prezentovaný policejní autoritou, reaguje jednoduše: advokáti jsou kriminálníci a lumpové.

Jelikož Vás, pane prezidente, tímto dopisem mj. žádám, abyste se zasadil o vynětí zmíněné urážlivé a paušalizující pasáže ze Zprávy 2018, včetně prezentace této úpravy prostřednictvím ČTK, nezbývá, než abych byl v rámci dané problematiky konkrétní. V současné době tvoří advokátní stav 13 501 advokátů a 2 905 koncipientů. Představenstvo ČAK, jako vrcholný orgán, pravidelně na svých měsíčních zasedáních rozhoduje jednak o pozastavení advokátní činnosti trestně stíhaných advokátů (dle ust. § 9 odst. 2 písm. a/ zákona o advokacii), jednak o vyškrtnutí ze seznamu advokátů těch členů stavu, kteří byli za trestnou činnost pravomocně odsouzeni (ust. § 8 zákona o advokacii). Dovoluji si připomenout, že zahájení trestního stíhání jsou advokáti povinni nahlásit v zákonem stanovené lhůtě, přitom porušení této povinnosti je kárným deliktem. V r. 2018 bylo ohledně daňové trestné činnosti zahájeno stíhání tří advokátů a jednoho koncipienta a pouze v jedné věci (sic!) byla součástí kvalifikace uvedena účast na organizované zločinecké skupině! Nad rámec uvedeného a pro úplnost jsme rozhodovali o pozastavení činnosti ještě v dalších třech obdobných případech, avšak zdůrazňuji, že šlo vesměs o trestní stíhání zahájené v r. 2015 (mj. z důvodu zprošťujících rozsudků byla některá řízení zastavena, což zdůrazňuji v návaznosti na institut presumpce neviny). O vyškrtnutí ze seznamu advokátů jsme v r. 2018 rozhodovali (a rozhodli) v jednom případě daňové trestné činnosti. Jinak řečeno, pod Zprávu 2018 za uvedený rok spadá pouze cca 0,03 % (slovy: tři setiny procenta) advokátního stavu (!), což, jak jistě uznáte, rozhodně není „časté zapojení advokátů jako řídících článků organizovaných skupin“. (Pozn.: Na daném rozsahu určitě nic podstatného nezmění případně dodatečně nahlášená trestní stíhání, s nimiž se v intencích zákona nepochybně vypořádáme).

V návaznosti na výše uvedené si dovoluji připomenout, že advokacie je v civilizované společnosti neodmyslitelnou součástí justice, zajišťující naplnění podmínek spravedlivého procesu, dále pak poskytující ochranu a prosazování zákonných práv klientů při nedělitelném důrazu na plnění zákonem předepsaných povinností. Paušální dehonestace, jíž se nám dostalo jednou obecnou větou zařazenou do veřejné Zprávy 2018, je vůči našemu stavu jednoduše hanebná, navíc, což je snad ještě důležitější, podrývá kredit advokátů u občanů a ve společnosti vůbec, v souhrnu pak podrývá důvěru v právní charakter státu.

Dovoluji si ještě připomenout, že členové policejního sboru jsou častými klienty advokátů. Rozvádí se, vedou majetkové spory, řeší převody nemovitostí atd., a mimo jiné je nemálo jedinců, které hájíme v trestních procesech. Ale nikdy bych si nedovolil z pozice své funkce oznámit veřejnosti, že: „U trestné činnosti, kterou se v rámci obhajob zabývají advokáti, je patrné časté zapojení členů Policie ČR“. Už proto ne, že nepochybuji, že drtivá většina policistů zaslouží respekt, a totéž by mělo platit o vztahu policie k advokacii.

Vážený pane prezidente, není to poprvé, kdy se ve Výroční zprávě NCOZ objevilo podobné obecné „sdělení veřejnosti“ týkající se advokátů. Tím spíše je nutné danou problematiku označit za závažnou. Mám za to, že bychom věc měli řešit v rámci společné schůzky, a to za Vaší účasti a účasti ředitele NCOZ plk. Mazánka s tím, že za ČAK bych jednal já a místopředseda představenstva pro věci trestní JUDr. Tomáš Sokol.
Očekávám Vaši odpověď s návrhem termínu schůzky v průběhu září 2019.

S úctou, JUDr. Vladimír Jirousek, předseda České advokátní komory


(red)