Česká advokátní komora dál odmítá zákon o hromadných žalobách. Chce počkat na evropskou směrnici

Zástupci ČAK informují o bezplatné právní pomoci - ilustrační foto: ČAK

Česká advokátní komora (ČAK) uplatnila vůči návrhu zákona o hromadných žalobách celou řadu připomínek, a to jak koncepčních, tak věcných. Přestože Ministerstvo spravedlnosti některé body návrhu přepracovalo, negativní hodnocení Komory zůstává. Vadí ji mimo jiné to, že Evropská unie připravuje směrnici o reprezentativních žalobách, která má co se týče spojování žalob vyjít více vstříc spotřebitelům. „Je otázka, proč vláda předkládá návrh zákona ještě před přijetím evropské legislativy; takovýto krok postrádá běžnou logiku transpozice právních předpisů EU,“ uvedla mluvčí ČAK Iva Chaloupková.

Podle stanoviska Legislativního odboru ČAK není důvod pro přijetí zcela nového procesního zákona, navíc tak obsáhlého a složitého, jaký vláda schválila. Nutné je také brát v potaz připravovanou legislativu EU, která v tomto směru představuje další výrazný zásah do stávající podoby civilního soudního procesu. „Rovněž je sporné, zda se má tento právní předpis stát součástí právního řádu ČR ještě před přijetím rekodifikace civilního práva procesního, na které se pracuje a která bude představovat lex generalis ve vztahu k zákonu o hromadných žalobách. Mělo by se tedy podle názoru ČAK postupovat obráceně – nejprve připravit obecnou právní úpravu a na ni následně „roubovat“ zvláštní procesní předpisy,“ tlumočila aktuální stanovisko Legislativního odboru ČAK České justici mluvčí Iva Chaloupková.

Ministerstvo návrh po meziresortních připomínkách „překopalo“ a v nové verzi upřednostnilo žaloby přihlašovací (opt-in). Nyní navrhuje řízení o zpřístupnění důkazního prostředku s pojistkami pod sankcí 10 milionů, připouští zvláštní roli nevládních organizací a stanovuje nově soudní poplatky. Příslušnost soudu, povinnost zastoupení advokátem a odměna žalobce v pozměněné formě zůstávají. Návrh by měl na vládu zamířit na podzim. „Očekáváme, že v srpnu a v září ho projednají komise Legislativní rady vlády a pak i samotná Legislativní rada vlády, ze zákona na to mají 60 dnů od předložení,“ uvedl zástupce ministerstva Martin Bačkovský.

Změny, které provedlo Ministerstvo spravedlnosti nejsou podle ČAK nijak zásadní a nemění koncepci, která advokátům vadí. „Týká se to i připomínek České advokátní komory – k mnohým sice bylo přihlédnuto a byly zohledněny při úpravách návrhu zákona, což lze kvitovat s povděkem (přičemž se jednalo zejména o připomínky, které se týkaly advokátní mlčenlivosti a částečně i o připomínky, které limitují dopad hromadných žalob na civilní proces v ČR, jako jsou početní limity pro uplatnění obou forem hromadných řízení apod.), nicméně k zásadním změnám v koncepci zákona pochopitelně s ohledem na zadání nedošlo, a tak lze vyjádřit určitou míru obav, že návrh zákona i nadále např. nezahrnuje dostatek opatření proti zneužití hromadných žalob,“ dodává Chaloupková.

ČAK dále varuje před dopadem zákona na hospodářské prostředí a obává se, že po jeho účinnosti bude nutné ho s ohledem na zkušenosti z praxe znovu upravovat tak, jak jsme svědky např. u insolvenčního zákona.

Zásadní připomínky k návrhu zákona o hromadných žalobách uplatnil v rámci justice také Nejvyšší soud. Vadil mu mimo jiné investorský přístup žalob. „Tímto způsobem se – za přispění státu – ovšem (hromadné) civilní řízení mění v tržní prostor, kde namísto ochrany práv půjde v první řadě o generování profitu,“ uvedli zástupci soudu a návrh označili za nezpůsobilý. Jeho výhrady ale resort spravedlnosti nereflektoval. Představitelé Nejvyššího soudu nyní odmítli upravenou verzi zákona komentovat. „Plně se (Nejvyšší soud pozn. red) přitom odkazuje na své připomínky, které zpracoval a zaslal v rámci meziresortního připomínkového řízení. Zpracování připomínek bylo ze strany Nejvyššího soudu poměrně podrobné, vzalo je na vědomí i občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu na jednom ze svých zasedání, a to poté, co se s nimi měli možnost seznámit všichni soudci civilního kolegia,“ sdělil České justici mluvčí Petr Tomíček. Soud na šesti stranách připomínek kriticky analyzoval nesprávné pojetí rozsudků a opravných prostředků, roztříštěnost, nejednoznačnost i komplikovanost, která klade enormní nároky na soudy nebo praktické dopady postavení člena skupiny, který je i není účastníkem řízení. Nesprávně je podle Soudu pojat předmět řízení a „pozoruhodně“ jsou v návrhu vyjádřeny účely řízení.

Eva Paseková