Případ Elischer: Jednání soudu provázejí procesní zmatky, přísedící pospával

Obžalovaní Elischer a Hung u soudu Foto: ČJ

Čtvrteční jednání soudu v trestní věci soudce Vrchního soudu v Praze (VS) Ivana Elischera provázely spory mezi státním zástupcem a obhajobou ohledně použitelnosti některých důkazů. Elischerova obhájkyně Lucie Kýčková také namítla podjatost soudní tlumočnice, zajišťující překlad výpovědí u soudu. Zpestřením byl pak pospávající přísedící.

Úvod soudního dne provázely zmatky, způsobené pochybností, zda mezi veřejností není přítomen někdo vietnamské národnosti, kdo může být volán soudem jako svědek. Předsedkyně senátu Veronika Cukerová (která na Městský soud v Praze přešla z Obvodního soudu pro Prahu 5, kde působila v pozici místopředsedkyně trestního úseku) měla totiž dojem, že jednoho z účastníků z řad veřejnosti poznala ve spisu. Po určitém váhání rozhodla, že věc vyřeší jeho výslechem. Jak se ukázalo, jednalo se o mladého soudního tlumočníka z vietnamštiny, který se ze zajímavosti přišel k soudu podívat.

Ještě před tímto úkonem však požádala obhájkyně Kýčková, aby soud rozhodl o její námitce proti tlumočnici. Důvodem námitky je, že tlumočnice v přípravném řízení policii nejen tlumočila, ale podávala i výklad překládaných pojmů. K tomu došlo i během jednání soudu, kdy tlumočnice přerušila překlad a podávala výklad k pojmu „pravá rýže“. To je přitom klíčový termín pro obžalobu, neboť se podle jejího názoru má jednat o označení, které obžalovaní používali v odposlechnutých hovorech pro úplatky.
Podle obhájkyně Kýčkové však tlumočnice nemůže takový výklad podávat, úkolem tlumočníka není podle ní vysvětlovat ani ho doplňovat vlastními úvahami. Tento návrh přitom vznesla hned první den hlavního líčení, kdy navrhla tlumočnici předvolat k soudu jako svědka. Tehdy ovšem předsedkyně senátu Cukerová rozhodnutí odložila.

K námitce se připojil i další z obhájců Marek Dolejš, který uvedl, že policii žádal o překlady jednotlivých hovorů z odposlechů, ta mu však sdělila, že nejsou k dispozici. Součástí spisu jsou pouze vyhodnocení hovorů a obžalovaní a jejich obhájci neví, co v hovorech, o které se opírá obžaloba, přesně je, čímž má být porušen princip rovnosti zbraní.

Státní zástupce kontroval a dal procesní návrh, aby byly u soudu přehrány i záznamy pořízené Vězeňskou službou ve věznicích. Proti tomu opět protestovali obhájci v čele s Markem Dolejšem, neboť i podle jím citovaných autorit trestního práva není tyto záznamy možné použít jako důkaz a neměly být založeny ani do spisu.

S tím ovšem nesouhlasil státní zástupce Pazourek, podle něhož se v citovaných komentářích hovoří o odposlechu, avšak v tomto případě se o odposlech nejedná. Souhlas soudu byl navíc nahrazen souhlasem uvězněné osoby, která podepisuje souhlas s monitoringem svých hovorů ve věznici.
Na to namítl advokát Dolejš, že jeho klientka mluvila s uvězněným ze svého mobilu, o monitoringu hovorů nevěděla, a tedy žádný souhlas nedávala. Odpovědí státního zástupce Pazourka bylo, že bude použita pouze jen ta část záznamu, kde hovoří uvězněný. A jako další argument pro použití těchto záznamů jako důkazu uvedl to, že Vězeňská služba má oznamovací povinnost, pokud tedy z hovorů získá podezření ze spáchání trestného činu, a proto je možné je jako důkazu použít.

Námitka proti odposlechům v kanceláři soudce

S další procesní námitkou vystoupil i Ivan Elischer. Ten se ohradil proti předchozímu předložení úředních záznamů s fotografiemi osob vietnamské národnosti, které jsou ve spisu, aniž měly být tyto záznamy získány podle zákona o policii. Domnívá se tudíž, že s nimi nelze nakládat jako s oficiální listinou a konfrontovat s tím svědky u soudu. Tyto dokumenty měl tudíž získat policejní orgán podle všeho neoficiálně, nezákonně a způsobem, za který je on stíhán. „Zatímco já za to stojím před soudem, pan kapitán za to dostane majora,“ povzdechl si Elischer.

Předsedkyně senátu Cukerová pak jednání přerušila a po poradě senátu oznámila, že v dalším jednání soudu může pokračovat i se stávající tlumočnicí, nicméně na další dny bude přizván další tlumočník. V rozpacích tak ponechala obhájce, neboť rozhodnutí nemělo charakter usnesení a nebylo zřejmé, zda tudíž senát námitce vyhověl či nikoliv.

Stále nerozhodnutá je pak námitka, kterou na samém začátku řízení vznesl Ivan Elischer vůči použití odposlechů a záznamů z jeho kanceláře. Důvody uvedl dva: část z nich zpochybňuje jako nezákonné a celkově pak proto, že nemělo být obhajobě umožněno se s nimi seznámit. Tři dny, které mu byly poskytnuty, při rozsahu spisu přes 7 tisíc stran znamenalo na každou stránku pouze několik sekund. A v případě odposlechů a záznamů v délce 80 hodin to bylo vyloučeno zcela.
Připomenul, že samo Vrchní státní zastupitelství v Praze v řízení o jeho stížnosti proti zahájení trestního stíhání potřebovalo přes půl roku a jako důvod pro mnohonásobné překročení obvyklé lhůty uvedlo právě rozsah spisu a složitost věci.

Soudkyně Cukerová nejdříve reagovala tak, že záznamy a odposlechy budou provedeny u soudu a obžalovaní tak budou mít možnost se s nimi seznámit. S tím ovšem nesouhlasila obhájkyně Kýčková, neboť obžalovaní mají mít podle ní možnost seznámit se s celým spisem před konáním hlavního líčení. Cukerová pak celou debatu uzavřela s tím, že věc vyřeší později.

Výsledkem nerozhodnutých námitek pak je, že u většiny předvolaných svědků avizoval státní zástupce Pazourek, že bude požadovat jejich opětovné předvolání. Přitom někteří ze svědků před soudem uvedli, že se nachází v režimu řízení o vyhoštění do Vietnamu.

V pátek budou před soudem slyšeni Elischerovi bývalí kolegové, soudci Vrchního soudu v Praze a jedna administrativní pracovnice soudu. Jeden ze tří předvolaných soudců, Bohumil Kalát, má však tzv. soudní den a je tudíž otázkou, zda k soudu dorazí.

Petr Dimun