Za účast při ozbrojeném konfliktu v cizí zemi má hrozit až pět let vězení

Válka v Sýrii - Ilustrační foto: pixabay

Musí jít o občana České republiky nebo cizince s trvalým pobytem, taková je podmínka nové skutkové podstaty trestného činu. Účastní-li se taková osoba konfliktu přímo, informacemi, dovednostmi nebo prostě cestuje do jiného státu za účelem zapojení se do nestátní ozbrojené skupiny v ozbrojeném konfliktu, bude potrestána až pěti lety vězení. Po návratu jsou tyto osoby hrozbou, neboť si osvojily vojenské praktiky. Podle návrhu má být vyloučeno použití nového paragrafu proti humanitárním pracovníkům nebo lovcům či sportovcům.

Uvádí se to v návrhu novely trestního zákona, který má Česká justice k dispozici. Ještě letos v lednu shledával stát současnou protiteroristickou legislativu včetně ustanovení o účasti v zahraničních ozbrojených konfliktech za dostačující. Vládní analýza nedoporučovala zákony měnit nebo doplňovat. Problém byl podle analýzy v neexistující definici terorismu, v charakteru současných konfliktů i v politice: „Český stát považuje některé nestátní ozbrojené skupiny za ,spřátelené s ohledem na zájmy, hodnoty a postoje republiky´. Odlišit povstání, likvidaci opozice, obranu islámu proti nevěřícím a separatismus či domácí konflikt podpořený z jiné země, je takřka nemožné. Analýzu do meziresortního připomínkového řízení zaslalo v lednu Ministerstvo spravedlnosti,“ uvedla k tomu dříve Česká justice. Rozsáhlý a mimořádně zajímavý materiál se rovněž zabýval otázkou dokazování. Upozornil mimo jiné na fakt, že před soudem by z mnoha důvodů nemohly obstát důkazy od Bezpečnostní informační služby.

Za hrátky v cizích válkách trest

Lednová analýza rovněž popisovala složitost ve vztahu k mezinárodnímu právu: Důkazem o změně současného světa je pak charakter nynějších konfliktů. Většina domácích konfliktů má mezinárodní prvek: „Na tomto místě je vhodné poznamenat, že velká většina současných konfliktů nemá čistě mezinárodní či čistě vnitrostátní charakter. Jde o tzv. smíšené ozbrojené konflikty, kdy se z počátku vnitrostátní konflikty internacionalizují zapojením cizích států a kde se tak současně angažují státní i nestátní, domácí i zahraniční aktéři. Na aktivity zahraničních (teroristických) bojovníků, kteří se připojili k ozbrojené skupině tvořící některou ze stran v takovém konfliktu, tak budou ve většině případů dopadat právní režimy mezinárodního a vnitrostátního konfliktu paralelně,“ uvádělo se v Analýze. Jenže teď stát zcela změnil názor.

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová