Paní Strand Lobbenová a její právní zástupce před Velkým senátem ESLP. Za nimi sedí rodiče Strand Lobbenové

ESLP k případu Strand Lobben: Norsko porušilo právo matky i syna, když dítě odebralo

Norsko porušilo článek 8 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách o právu na soukromý a rodinný život každého, když odebralo Strand Lobbenové jejího syna a odmítá ho důvodů vrátit. Rozsudek v případu Strand Lobbenová a spol. proti Norsku vyhlásil v úterý 10. září 2019 veřejně Velký senát Soudu. Norsko musí zaplatit matce a synovi 25 tisíc euro a náklady řízení ve výši 9 350 euro.

Ze sedmnácti soudců Velkého senátu hlasovalo třináct pro a čtyři proti rozhodnutí, které staví tento případ odebrání dítěte do rozporu s Úmluvou. Případ se týká zbavení matky rodičovských práv a předání dítěte z pěstounské péče k adopci, shrnuje k vyhlášení rozsudku Soud.

Rozsudek už byl vydán v písemné podobě.

O případu Strand Lobbenové Česká justice podrobně informovala včetně argumentů při veřejném slyšení, kdy zástupce norské vlády prohlásil, že odebírání dětí matkám a rodinám je politické rozhodnutí norské vlády podpořené vědou a demokratickou debatou.

Norsko: dítě nemůže být vráceno, protože bylo odebráno

Lobbenové byl v roce 2008 tři týdny po narození odebrán syn, nyní vystupující v případu jako X. Dítě bylo po třech letech jednání v Norsku předáno definitivně k adopci. A to i přesto, že Lobbenová v roce 2011 porodila dceru a žije ve stabilním manželském svazku. Zatímco o dceru je matka podle norských úřadů schopna se starat, není schopna se starat o syna, který má údajně zvláštní potřeby na „klid, bezpečí a podporu“.

Zástupce Norska při veřejném slyšení  pokračoval v obskurní argumentaci typické pro tyto případy: Matka nemohla získat k dítěti správný vztah, protože jí bylo odebráno, tím došlo k odcizení, a proto jí nemůže být v nejlepším zájmu dítěte vráceno.

Soud: Bez důkazů, bez vysvětlení

K tomu Soud v úterý uvedl: „Důvody odebrání jsou založeny na minimálních důkazech, když kontaktních setkání matky a dítěte po umístění dítěte do pěstounské péče bylo jen málo a zpráva psychologa neaktuální. Dále prohlášení zranitelnosti dítěte neobsahovalo žádnou analýzu ani žádné vysvětlení, v čem spočívala a jak mohla pokračovat jeho zranitelnost, přestože byl v pěstounské péči od tří týdnů věku.“

„Domácí úřady se nepokusily vyvážit rozhodování mezi zájmem dítěte a jeho biologické rodiny ani nevzaly v úvahu vývoj matky a jejího rodinného života, konkrétně fakt, že se provdala a má druhé dítě,“ stojí v komentáři k rozhodnutí.

Veřejného slyšení ve Štrasburku se loni v říjnu zúčastnila osobně Strand Lobbenová a její příbuzní. Česká republika měla v tomto případě postavení třetí strany a právo na písemnou intervenci stejně jako Dánsko, Belgie, Slovensko, Itálie a Velká Británie.

Irena Válová