MSZ zveřejnilo usnesení o zastavení stíhání Babiše, značná část je začerněná

Městské státní zastupitelství v Praze (MSZ) zveřejnilo anonymizované rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho spoluobviněných v kauze dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo. Žalobce Jaroslav Šaroch v dokumentu na 90 stranách vysvětluje, co ho vedlo k závěru o nevině předsedy vlády a ostatních. Podle něj se mimo jiné nepodařilo prokázat, že Babiš měl vliv na řízení a chod společnosti Farma Čapí hnízdo. Důkazy ale svědčí o jeho enormním zájmu na výstavbě areálu, dodal Šaroch.

„Nepodařilo se opatřit takové důkazy, které by svědčily o tom, že byl skutečným vlastníkem akcií společnosti, ani o jeho působení na řízení a chod společnosti v době, kdy mělo dojít k páchání trestné činnosti. Takovýto zásah obviněného popírají všechny osoby podílející se na vedení a fungování společnosti,“ stojí v usnesení.

Jména obviněných jsou sice v dokumentu začerněná, z kontextu je ovšem patrné, že státní zástupce zde píše o premiérovi. Dodává, že lze „s téměř stoprocentní jistotou“ dovozovat vliv Babiše na jeho spoluobviněné děti, tedy Adrianu Bobekovou a odděleně stíhaného Andreje Babiše mladšího.

Podle státního zástupce je patrný enormní zájem Babiše na výstavbě areálu Čapího hnízda. Důkazy údajně svědčí o jeho osobní angažovanosti při projektování stavby, zajišťování vybavení areálu či při prezentaci areálu. Babiš dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného.

MSZ již dříve uvedlo, že společnost Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku, pro které byla určena padesátimilionová evropská dotace, jež farma v létě 2008 získala. Obvinění tedy podle rozhodnutí, které v úterý nabylo právní moci, nespáchali dotační podvod.

Šaroch se nicméně v usnesení pozastavuje nad tím, že poskytovatel dotace – tedy Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy – uznal Farmě Čapí hnízdo splnění některých zadaných podmínek. Poskytovatel totiž vyžadoval, aby žadatelé podnikali minimálně dva roky a navíc v oblasti cestovního ruchu, což podle Šarocha společnost nesplňovala. „V tomto usnesení však není postup poskytovatele dotace posuzován,“ poznamenal k tomu.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert.

Propojení Čapího hnízda s Agrofertem podle dřívějšího vyjádření MSZ nehrálo roli, protože si oba podniky nekonkurovaly, ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. Podle Šarocha je nicméně zcela evidentní, že mezi Farmou Čapí hnízdo a společnostmi ze skupiny Agrofert panovaly „zcela nadstandardní vztahy“, a to jak po dobu výstavby areálu, tak po dobu jeho provozování až do okamžiku fúze. Tyto vztahy vyplývají například z dohod o budoucí spolupráci a o vedení účetní agendy nebo ze smluv o půjčkách a o poskytování reklamních služeb, doplnil Šaroch.

Značná část zveřejněného usnesení je začerněná. Podle šéfa MSZ Martina Erazíma jde o citace výpovědí obviněných, svědků a shromážděných listinných důkazů. Žalobci je zatím nemohou zveřejnit, protože spis posílají nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který může verdikt zrušit. „V případě jejich zveřejnění by mohlo dojít k ohrožení výsledku tohoto řízení,“ uvedl v tiskové zprávě zaslané ČTK. Sdělil také, že v Šarochově textu udělal pouze drobné úpravy.


Výběr z usnesení o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a dalších obviněných v kauze kolem padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo

– Státní zástupce stíhání zastavil z důvodu, že skutek není trestným činem a zároveň není důvod pro postoupení věci například do přestupkového řízení.

– Podle žalobce Jaroslava Šarocha je stěžejní otázkou jednak to, zda Farma Čapí hnízdo byla v době podání žádosti o poskytnutí dotace malým a středním podnikem, a jednak to, zda obvinění Josef Nenadál a Jana Majerová v žádosti úmyslně uvedli nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje a jestli se ostatní obvinění tohoto jednání úmyslně účastnili.

– Mimo jiné se nepodařilo dokázat, že Babiš byl skutečným vlastníkem akcií společnosti Farma Čapí hnízdo, ani že působil na řízení a chod společnosti v době údajného páchání trestné činnosti.

– Kdo byl akcionářem Farmy Čapí hnízdo při předložení žádosti a při podpisu smlouvy o poskytnutí dotace, není podle Šarocha možné prokázat. Převod akcií na majitele lze totiž provést okamžitě, aniž by bylo doložitelné, kdo je akcionářem. Akcionářská struktura společnosti se podle státního zástupce mohla změnit, a to i vícekrát, ale nejsou pro to důkazy.

– Shromážděné důkazy nicméně svědčí o Babišově enormním zájmu na výstavbě areálu, stojí v usnesení.

– Podle státního zástupce je evidentní, že mezi Farmou Čapí hnízdo a společnostmi ze skupiny Agrofert panovaly „zcela nadstandardní vztahy“, a to jak po dobu výstavby areálu, tak po dobu jeho provozování až do okamžiku fúze. Tyto vztahy vyplývají například z dohod o budoucí spolupráci a o vedení účetní agendy nebo ze smluv o půjčkách a o poskytování reklamních služeb, uvedl státní zástupce.

– Šaroch se v usnesení pozastavuje nad tím, že poskytovatel dotace – tedy Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy – uznal Farmě Čapí hnízdo splnění některých zadaných podmínek. Poskytovatel totiž vyžadoval, aby žadatelé podnikali minimálně dva roky a navíc v oblasti cestovního ruchu, což podle Šarocha společnost nesplňovala.

– Podle žalobce nelze společnosti Farma Čapí hnízdo a Agrofert považovat za propojené ani partnerské, odkazuje při tom na předpisy Evropské unie. Farmu Čapí hnízdo tudíž bylo možné v době žádání o dotaci považovat za malý a střední podnik, pro které byla dotace určena.

– Aby byly zkoumány vztahy mezi podniky prostřednictvím fyzických osob, musí podniky podle předpisů EU působit na „stejném relevantním trhu“ nebo na sousedních trzích. Společnost Farma Čapí hnízdo ale v rozhodné době neprodukovala žádné výrobky ani služby, které by mohly sloužit k posouzení toho, jestli firma působila na relevantním trhu s dalšími společnostmi. Relevantní ani sousední trhy proto nebylo podle státního zástupce možné pro předmětné období určit.

– Evropský úřad pro boj s podvody OLAF sice podle usnesení dovodil činnost společností na sousedních trzích, ale až na základě skutečné hospodářské činnosti Čapího hnízda v období od roku 2009. Touto analýzou ale nelze argumentovat pro činnost obviněných z konce roku 2007 a první poloviny roku 2008, konstatoval Šaroch. Jinou ekonomickou analýzu podle něj nelze s ohledem podnikatelskou nečinnost společnosti provést.

– Podle Šarocha také z předpisů EU vyplývá, že činnosti na stejných nebo sousedních trzích musí společnosti vykonávat fakticky, nestačí tedy pouhá teoretická možnost výkonu činnosti na takovýchto trzích, která by mohla vyplývat například ze živnostenských oprávnění, jež se promítnou v zápisu v obchodním rejstříku.

– Z kontextu usnesení vyplývá, že činnost Babiše a členky společnosti Farma Čapí hnízdo Jany Mayerové jednoznačně směřovala k získání dotace. Podle žalobce je evidentní, že výstavba areálu a jeho následný provoz byly natolik finančně náročné, že příspěvek 50 milionů korun byl dostatečnou motivací pro získání dotace i pro tak finančně silnou skupinu, jako je Agrofert.

– Anonymní akcie společnosti Farma Čapí hnízdo byly prodány Babišovým dětem Adrianě Bobekové, Andreji Babišovi mladšímu a také premiérově partnerce Monice Babišové (dříve Herodesové). Podle státního zástupce je zřejmé, že si tímto krokem chtěl Babiš nad společností udržet vliv. Tvrzení Babiše, že akcie svým dětem koupil proto, aby mohly zkusit podnikat, považuje Šaroch za účelové.

– Účelový byl podle žalobce i následný přeprodej akcií Babišovu švagrovi, Martinu Herodesovi, který byl v případu také obviněn. Herodes podle obvinění koupil 60 procent akcií společnosti, a snížil tak podíl, který vlastnili Babišovi rodinní příslušníci. Za toho ale Herodes právně považován nebyl. V případě potřeby by tak podle usnesení mohlo být deklarováno, že Babiš nemá vliv na většinu ve společnosti, což by mohlo zkomplikovat postavení firmy jako malého a středního podniku.

– Mayerová podle usnesení o Babišových účelových krocích věděla, podle žalobce s největší pravděpodobností Babiše informovala o podmínkách, které bylo nutné k získání dotace splnit. Naopak u Babišových příbuzných a Herodese nelze prokázat, že převody akcií uskutečnili s úmyslem zajistit společnosti dotaci.


(čtk)