Pondělí, 26. července, 2021

Zákon o státním zastupitelství: Legislativní rada vlády se postavila Benešové

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Legislativní rada vlády (LRV) se postavila ve sporu mezi ministryní spravedlnosti Marií Benešovou a nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem na jeho stranu. Připomínky k novele zákona o státním zastupitelství, které má LRV projednat tento týden, prosazují například desetiletý mandát nejvyššího státního zástupce či většinu členů výběrových komisí z řad státních zástupců. Česká justice má návrh stanoviska LRV k dispozici.

Novela zákona o státním zastupitelství počítá se zavedením funkčních období pro vedoucí státní zástupce, které má být u všech sedmileté. S tím ovšem nesouhlasí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či zájmový spolek státních zástupců Unie státních zástupců (USZ). Délka mandátu šéfa soustavy má být podle jejich názoru stejná, jako předsedů obou nejvyšších soudů.

S tím souhlasí i LRV, respektive její pracovní komise pro trestní právo. „Délka funkčního období nejvyššího státního zástupce se stala do značné míry otázkou politickou. Nicméně pokud má délka funkčního období vrchních, krajských a okresních státních zástupců podle návrhu činit 7 let, stejně jako délka funkčního období předsedů vrchních, krajských a okresních soudů, a pouze délka funkčního období nejvyššího státního zástupce, která má podle návrhu činit rovněž 7 let, se má lišit od délky funkčního období předsedy nejvyššího soudu, která činí 10 let, je třeba, aby předkladatel tento rozdíl týkající se jediné úrovně soustavy přesvědčivě zdůvodnil, což se zatím nestalo,“ stojí v podrobném zdůvodnění komise, pod nímž je podepsán advokát Tomáš Gřivna.

Podle této komise je ovšem také nedůvodné, aby byla možnost zájemců z řad soudců ucházet se o vedoucí funkce ve státním zastupitelství omezena pouze na funkci nejvyššího státního zástupce. „Jde o to, nakolik má být soustava státního zastupitelství prostupná ve vztahu k jiným právnickým profesím, a předkladatel by měl k této otázce zaujmout koncepčnější přístup,“ stojí ve stanovisku komise. Ta se také domnívá, že není důvod, aby kárnou žalobu na nejvyššího státního zástupce nemohl podávat i ministr spravedlnosti. Návrh totiž počítá s tím, aby tak mohla učinit pouze vláda.

Stejná komise nesouhlasí ani s tím, aby ve výběrových komisích na vedoucí státní zástupce neměli většinu státní zástupci. Má tomu tak být i podle novely zákona o soudech a soudcích, navíc má ministr možnost vybraného kandidáta nejmenovat. „Návrh, aby jedním z členů výběrové komise na vedoucího státního zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství byl soudce, je nesystémový, neboť soudce není tím, kdo by se měl podílet na správě státního zastupitelství,“ domnívá se dále komise. Komise LRV pro správní právo zase nevidí důvod, aby i nejvyšší státní zástupce nebyl vybírán ve výběrovém řízení. Návrh totiž s „klasickým“ výběrovým řízením u nejvyššího státního zástupce…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit