Justice chybovala, když nezjistila názor sedmiletého chlapce na změnu příjmení, uvedl Ústavní soud v dnešním nálezu. O změnu pro syna požádala matka, která se sama vrátila k příjmení za svobodna. Krajský soud v Brně žádost pravomocně zamítl, nyní musí rozhodovat znovu.
„Krajský soud v dané věci tím, že nerespektoval ani názor orgánu sociálně-právní ochrany dětí, ani přání nezletilého, kterého ani nevyslechl, postupoval přespříliš paternalisticky,“ stojí v dnešním nálezu.
Paternalismus se podle slovníkové definice vyznačuje přesvědčením nadřazené osoby, že ona sama ví, co je pro podřízenou osobu nejlepší. „Z napadených soudních rozhodnutí a z obsahu vyžádaného soudního spisu však nelze vyvodit, že postup obecných soudů byl pro nezletilého v jeho nejlepším zájmu,“ uvedl ÚS. Připomněl, že v rozhovoru s opatrovníkem chlapec řekl, že si přeje změnu příjmení, aby se jmenoval stejně jako matka.
Právní věta: Nepřihlédne-li obecný soud k právu dítěte podle čl. 12 odst. 2 ve spojení s čl. 9 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte zúčastnit se řízení v jeho věci, sdělit své stanovisko a být slyšeno v soudním řízení, nedostojí požadavku posouzení jeho nejlepšího zájmu podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, čím rovněž poruší právo jednoho z rodičů na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Podle nálezu soud nemůže učinit závěr o neschopnosti nezletilého docenit dosah případné změny jeho vlastního příjmení bez toho, aby s nezletilým hovořil. Je zapotřebí dítě vyslechnout, a teprve pak hodnotit jeho duševní a rozumový vývoj.
Ústavní soud v minulosti opakovaně konstatoval, že i nezletilé dítě je plnohodnotným účastníkem řízení, které se jej bezprostředně dotýká. Loni například soud rozhodl, že soudy musí zjišťovat názor dítěte ve sporech rodičů ohledně výběru základní školy.
Mohlo by vás zajímat
