Soudkyně Kasíková: Odborná erudice exekutorů je limitována tím, jaké zaměstnance si mohou dovolit

Soudkyně Martina Kasíková na akci Pražského právnického podzimu Foto: PPP

Na diskusním fóru Exekutorské komory ČR na téma 30 let svobodných právnických profesí z úst vystupujících zazněla kritika neuvážených a nesystematických novel exekučního řádu. S ohledem na to, že tento procesní předpis se dočkal již téměř padesáti novel, jen stěží lze aplikovat zásadu „neznalost zákona neomlouvá“. Soudkyně Krajského soudu v Praze Martina Kasíková uvedla, že po snížení exekutorského tarifu sleduje zpomalení práce úřadů.

Podle předsedy Exekutorské komory ČR Vladimíra Plášila by měl zákonodárce zvážit legislativní prázdniny. „Zaplevelování právního řádu neustálými novelami a novými zákony je jednou z nejchroničtějších pojmenovaných nemocí českého právního pořádku,“ podotkl. Ve složitém exekučním řízení se těžko orientují právníci, natož účastníci řízení bez právnického vzdělání. Vyzval zákonodárce k uvážlivosti při navrhování dalších novel exekučního řádu. „Co se týká dalšího řešení mnou naznačených problémů, vnucuje se otázka, zda by nejlepším řešením nebyly legislativní prázdniny,“ řekl Plášil. V zájmu právní stability by mělo být umožněno praxi, aby si s problémy poradila, a soudům, aby mezery v právu vyložily.

Hlavní řečník, předseda Nejvyššího soudu profesor Pavel Šámal, se ve svém příspěvku věnoval vývoji právního řádu a soudnictví v polistopadové době. Provedené změny zhodnotil jako pozitivní, když se České republice podařilo ustálit se na pevně zakotvených demokratických hodnotách se zrychlující se a zefektivňující se činností justice. Nedostatky však spatřuje jednak ve státní správě soudů, jednak v tzv. hypertrofii české legislativy. České právní předpisy jsou neustále novelizovány a k tomu jsou vytvářeny předpisy nové, čímž dochází k oslabování pozice psaného práva. Podle Šámala se musíme vyvarovat toho, aby nadměrné množství právních předpisů a následné dotváření práva praxí nepříznivě ovlivňovalo důvěru veřejnosti v právo.

Rozsudky musí být přesvědčivé a srozumitelné

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová upozornila, že je na soudcích, aby přesvědčili účastníky řízení o tom, že se po sametové revoluci mnohé změnilo. Aby právo bylo doopravdy vymahatelné, musí se příslušníci právnických profesí řídit nejen textem zákona, ale také zásadami společenské morálky a etiky.
Podle Zemanové nesmí být vymáhání práva ponecháno pouze na soudních exekutorech. „Rozsudky musí být více přesvědčivé, a hlavně více srozumitelné,“ uvedla Zemanová. V opačném případě by se mohla soudní rozhodnutí stát zátěží pro ostatní právnické profese, především pak soudní exekutory.

Michal Žižlavský, Vladimír Plášil, Jeroným Tejc a Karel Havlíček Foto: PPP

Také soudkyně Krajského soudu v Praze Martina Kasíková hodnotí legislativní změny negativně. V exekucích vedou ke komplikacím a mnohdy sami soudci neví, jakou úpravu na starší spisy aplikovat. Přiléhavě prostředí Velkého sálu Paláce Žofín uvádí, že pro obdobné situace lze použít vyjádření „To je spis, kdy nevíme, kdo s kým tančí.“ V exekucích to přitom neví velmi často. A nejenom kdo s kým tančí, ale ani na jakou hudbu. „Jen doufám, že netančíme na Titaniku.“

Kasíková upozorňuje, že jedním z cílů řady novel bylo odbřemenění soudů, a tak byla po částech část soudní agenda přenášena na exekutory, avšak bez jakékoliv finanční kompenzace. Soudkyně kritizuje současnou právní úpravu vztahu insolvenčního a exekučního řízení, přičemž považuje za nešťastné oddělení procesů exekučního a insolvenčního u povinných, kteří do úpadku vstupují s probíhajícími exekučními řízení. Bylo by totiž možné využít informace, které v exekučním řízení exekutor o povinném zjistil. Namísto toho se exekutor „velmi nešťastně“ odstřihne. To vytváří bariéry mezi profesemi.

Snížení exekutorského tarifu považuje Kasíková za překvapivé, když plíživě docházelo k rozšiřování pravomocí exekutorů bez navýšení odměny. Sama nyní registruje pomalejší práci exekutorských úřadů s tím, že jejich „odborná erudice je limitována tím, jaké zaměstnance a za jaké peníze“ si mohou dovolit zaměstnat.

Soudce Krajského soudu v Brně Jaroslav Mádr se ve svém příspěvku věnoval významu procesního prostředí pro vymahatelnost práva. Upozornil na to, že do exekuce by nemělo patřit přezkoumávání věcné správnosti exekučních titulů. Ústavní soud však svou judikaturou odboural jednu ze základních zásad exekučního práva, a to že v exekuci není možné věcnou správnost přezkoumávat.
Podle Mádra se v tomto ohledu jedná o vypuštění džina z láhve, přičemž lze očekávat, že by mohlo následně docházet přezkumům exekučních titulů z dalších a dalších důvodů. Přitom zachování právní jistoty je jedním ze základních kamenů demokratického právního státu. „Exekuce by se podle mého měly vrátit ke kořenům, tedy k procesnímu právu. Měly by opustit nebezpečnou cestu hmotněprávního zkoumání otázek již dříve posouzených.“ Mádr upozorňuje, že v opačném případě bychom se mohli dostat do situace, z níž jsme před třiceti lety vycházeli, tedy k velmi obtížné vymahatelnosti práva.

Povinná záloha nákladů exekuce

S plány ministerstva spravedlnosti seznámil účastníky konference náměstek ministryně Jeroným Tejc. Základním záměrem resortu je omezit náklady exekuce a zajistit zákonný přístup exekutora.
K tomu by mělo dojít navrhovaným zavedením koncentrace. Osobně se však nebrání zavedení teritoriality, neboť to považuje pouze za jiný způsob přerozdělení exekučního trhu. Zásadní má být do budoucna zavést pravidlo jeden dlužník – jeden exekutor, které by vyřešilo problémy související s vícečetnými exekucemi. Dále by mělo dojít k zavedení povinné zálohy na náklady exekuce, aby si musel věřitel řádně rozmyslet, zda se mu zahájení řízení vyplatí. Tato záloha by se pak netýkala vymáhání pohledávek výživného. V otázce nutnosti zavedení povinného zastavování bezvýsledných exekucí se zástupce resortu shodne s Exekutorskou komorou.

Podle poslance Marka Výborného, předsedy podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí, je naprosto skandální a neakceptovatelné vymáhání dluhů, u nichž související náklady převyšují jistinu. To již nemá nic společného s finanční gramotností dlužníků. Proto by mělo být i v zájmu exekutorů, aby došlo k dalším změnám souvisejících procesních předpisů.
Diskuse ohledně vládního návrhu (sněmovní tisk č. 545) bude podle Výborného ještě dlouhá a je možné, že se ve zbývajících dvou letech funkčního období současné Poslanecké sněmovny novela projednat nestihne. Nicméně ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti a Exekutorskou komorou avizuje připravenost pro to udělat maximum. Obdobnou zkušenost ostatně má i s poslední novelou insolvenčního zákona, která též musela doznat řadu velmi zásadních koncepčních změn, než byla přijata.

Veronika Hejná