ESLP: Finsko poslalo žadatele o azyl zpět do Bagdádu na smrt, zaplatí pokutu

Zavražděný muž na fotografii vlevo Reprofoto: yle.fi

Nejprve byl majorem v armádě Saddáma Husajna, po pádu režimu v Iráku pracoval pro logistickou firmu z USA, pak byl vyšetřovatelem zločinů proti lidským právům a korupce na iráckém ministerstvu vnitra. V roce 2015 po sporu se šíitskými muslimy na pracovišti požádal sunnitský Arab o mezinárodní ochranu ve Finsku. Žádost byla v roce 2016 zamítnuta a muslim byl donucen k návratu do Bagdádu, kde byl zastřelen třemi kulkami na ulici. Žadatele o azyl poslalo Finsko zpátky de facto na smrt, přestože uznalo fakta v žádosti o azyl, vyplývá z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.

Finsko teď za porušení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách zaplatí dceři Iráčana 20 000 euro a náklady řízení u Evropského soudu pro lidská práva.

Na porušení dvou článků Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod si u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) stěžovala dcera zastřeleného Iráčana N.A. Podle ní byly vynucením dobrovolného návratu otce do Iráku porušeny článek 2 Úmluvy – právo na život a článek 3 Úmluvy – zákaz mučení a nelidského zacházení. Senát sedmi soudců ESLP včetně soudce zvoleného za ČR Aleše Pejchala v případu N.A. v. Finsko zveřejněném 14. listopadu 2019 její argumenty uznal.

Od Saddáma, přes americkou firmu k tajným službám

Otec stěžovatelky byl sunnitský muslimský Arab z Bagdádu, začíná shrnutí faktů případu. Sloužil jako major v armádě za bývalého vůdce Iráku Saddáma Husejna a po pádu režimu pracoval pro logistickou společnost z USA. V letech 2007 – 2015 pracoval pro kancelář generálního inspektora na ministerstvu vnitra jako vyšetřovatel a poté jako vedoucí kanceláře vyšetřování zločinů proti lidským právům a korupce.  „Často musel vyšetřovat úředníky tajné služby a úředníky milicí. Jeho práce se stala ještě nebezpečnější poté, co si šíitská milice vydobyla prominentní postavení,“ uvádí se v základních faktech případu.

V roce 2015 se při vyšetřování případu dostal do přímého konfliktu s kolegy, kteří patřili k militantní skupině Badr. Napadli ho a uráželi, takže byl přesunut do tajné služby, kde se mu dostalo podpory. V únoru 2015 se ho pokusili zastřelit, ale událost nebyla vyšetřována. S pocitem, že v Iráku není chráněn a nedostává se mu spravedlnosti v březnu 2015 rezignoval. V dubnu 2015 explodovalo jeho auto, spolu s manželkou vystoupil  chvíli před výbuchem. Následoval pokus o únos. Celá rodina přicestovala do Finska v září roku 2015 a otec požádal o mezinárodní ochranu.

Zastřelen třemi kulkami, střelec nezjištěn

Žádost sunnitského muslima zamítli finské úřady v roce 2016 s tím, že uznávají předkládaná fakta, avšak rozhodly, že v Iráku per se nečelí Sunnité perzekuci. Odvolání zamítl v roce 2017 správní soud v Helsinkách. Konstatoval, že nečelí žádnému nebezpečí kvůli jeho minulé práci pro Saddáma Husejna a pro americkou logistickou společnost. „Neexistoval žádný důkaz, že útoky, kterým čelí, mají důvod v konfliktu s bývalými kolegy na ministerstvu vnitra, spíše šlo o obecně špatnou bezpečnostní situaci v Iráku, stojí v popisu případu. „Neexistovalo ani žádné riziko perzekuce vzhledem k jeho sunnitskému původu,“ cituje Soud ze spisu.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Foto: archiv

Muž se vrátil do Iráku v roce 2017 na základě dobrovolného asistovaného návratu. V prosinci 2017 se dcera dozvěděla, že na byt tety, kde se dříve s rodinou skrývali, bylo zaútočeno. O měsíc později obdržela informaci, že její otec byl zabit neidentifikovaným střelcem. Podle dokumentů, které předložila soudu, byl střelen třikrát na ulici v Bagdádu. Stížnost proti Finsku podala dcera N.A. v květnu roku 2018.

Návrat byl vynucený kvůli iráckým úřadům a schengenskému vízu

Soud se zabýval poznámkou finské vlády, že vláda neměla v tomto případě žádnou jurisdikci, protože Iráčan se vrátil do země původu dobrovolně. Dcera – stěžovatelka však argumentovala, že nešlo o dobrovolný návrat, nýbrž o návrat, ke kterému byl otec donucen rozhodnutím finských úřadů. „Otec nechtěl přitáhnout pozornost iráckých úřadů tím, že by byl násilně vrácen do země a nechtěl dostat dvouletý zákaz schengenského víza,“ stojí v popisu jednání soudu.

„Soud shledal, že otec stěžovatelky by se do Iráku nevrátil, pokud by proti němu nebylo vydáno vynucovací rozhodnutí o vyhoštění, takže jeho rozhodnutí nebylo dobrovolné ve smyslu svobodného výběru,“ uvádí Soud. Stát mohl být zodpovědný podle článku 1 Úmluvy.

Finsko výčet násilných událostí potvrdilo jako fakta

Soud rovněž shledal, že finské úřady uznaly výčet popisovaných událostí, jak je Iráčan předložil v žádost o azyl věrohodný a koherentní včetně možnosti, že se stal terčem zájmu iráckých úřadů a nestátních hráčů. „Domácí úřady rovněž široce referovaly o relevantních informacích o situaci v Iráku, která kromě dalších věcí ukazovala na napětí mezi skupinami šíitských milic a sunnitskými muslimskými Araby, že se odehrávaly incidenty, ve kterých Iráčané pracující pro americké společnosti byli zabíjeni a že bezpečnostní situace v Bagdádu vyžadovala, aby ti, co činí rozhodnutí, se podívali na rizika, kterým čelí jednotlivci, kterým byla nařízena deportace,“ uvádí Soud.

Ještě mnohem důležitější je podle Soudu fakt, že domácí soudy nevzaly v úvahu násilné útoky na život, kterým Iráčan čelil, než opustil Irák, ačkoli finské úřady potvrdily střelbu a bombu v autě jako fakt. Namísto toho shledaly tyto události součástí obecné bezpečnostní situace, aniž by se dále soustředily na otce stěžovatelky. „Soud nevidí věrohodné vysvětlení, proč finské úřady nevzaly incidenty vážně nebo proč na ně nehleděly pohledem rizika, kterému je otec osobně vystaven,“ uvádí ESLP.

Náboženská linie nebyla zkoumána, úřady selhaly

„Navíc konflikt mezi otcem a jeho kolegy byl přehlížen jako osobní spor, nebyla nijak zkoumána vazba na náboženskou příslušnost a napětí mezi Šíty a Sunnity,“ konstatoval Soud.

Z těchto důvodů Evropský soud pro lidská práva uzavřel, že finské úřady selhaly v naplnění závazků podle Článku 2 a Článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách při vyřizování otcovy žádosti o azyl  a Finsko porušilo obě ustanovení Úmluvy. Soud rozhodl, že Finsko stěžovatelce vyplatí 20 000 euro za nemajetkovou újmu a uhradí náklady řízení ve výši 4 500 euro.

Irena Válová