Advokáti obžalovaných označovali odposlechy za nezákonně nařízené Foto: Flickr.com

Použití odposlechů tajných služeb v trestním řízení odmítli i vládní legislativci

Legislativní rada vlády (LRV) se postavila proti návrhu novely zákona o policii, který by umožnil využití odposlechů a výsledků sledování pořízených tajnými službami jako důkazu v trestním řízení. Vyplývá to ze stanovisek jednotlivých pracovních komisí i závěrečného stanoviska LRV z října tohoto roku, které má Česká justice k dispozici.

Novelu zákona o policii navrhlo ministerstvo vnitra a vedle zmíněné možnosti využití operativních poznatků tajných služeb v trestním řízení se v ní navrhuje například také zrušit povinnost orgánů činných v trestním řízení vyžádat si souhlas ministra spravedlnosti s nasazením operativní techniky ve věznicích.
Novela dále rozšiřuje beztrestnost policejních agentů a také by policii umožnila bez konkrétního podezření sbírat osobní údaje o osobách jen na základě možnosti jejich budoucího páchání trestných činů spojených s terorismem.

Jak již Česká justice uvedla, ministerstvo vnitra však v materiálu novinky odůvodnilo bez bližšího upřesnění, často pouze tak, že to české policii zákon dosud neumožňuje a v okolních zemích to již přitom možné je. To se ovšem stalo terčem kritiky LRV. „K podpoře indikace důležitosti výše uvedených problémů předkladatel odkazuje v obecné dikci na poznatky a zkušenosti z praxe, neuvádí však žádné kvantitativní údaje, ani alespoň indikativní kvalitativní popis vybraných případů, kdy výše uvedené skutečnosti představovaly problém,“ uvedla ve svém stanovisku pracovní komise LRV pro hodnocení dopadů regulace RIA.

K tomu se pak přiklonilo i závěrečné stanovisko LRV, které ministerstvu vnitra doporučilo, aby „popis problémů byl opřen alespoň o ilustrativní charakteristiku problémů, které současná právní úprava způsobuje, byly doplněny náklady a přínosy navrhované regulace včetně možných problematických dopadů“. LRV také navrhla výrazně omezit využití výsledků sledování a odposlechů tajných služeb v trestním řízení s tím, že ministerstvem uvedené argumenty pro tuto změnu jsou sporné. Vnitro v návrhu rozsáhle vyložilo, že dosavadní judikatura Ústavního soudu, která využití operativních poznatků tajných služeb v trestním řízení zapovídala, je překonána a lze ji úpravou trestního řádu „bypassovat“.  „Ústavní soud tak mimo jiné vytkl i skutečnost, že trestní řád…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

(pd)