Případ Postoloprty: Soudkyně dostala od Benešové výtku, s jejím udělením nesouhlasí

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Foto: MSP

Soudkyně Okresního soudu v Chomutově (OS) Kateřina Vltavská dostala od ministryně spravedlnosti Marie Benešové výtku, a to za její postup v případu deseti zastupitelů města Postoloprty. „S výtkou nesouhlasím, zvažuji další postup,“ sdělila České justici soudkyně Vltavská.

Vltavská, která zároveň vykonává předsedkyni OS v Chomutově, rozhodovala v případu postoloprtských zastupitelů dvakrát: nejprve rozhodla trestním příkazem, kdy uložila peněžité tresty, aby pak v hlavním líčení na návrh státní zástupkyně všechny obžalované zprostila.

Právě její prvotní rozhodnutí trestním příkazem je důvodem, proč jí byla uložena výtka. Podle názoru ministryně Benešové byla totiž zpravena o tom, že klíčový znalecký posudek předložený žalobkyní je zatížen zásadní vadou. Benešová již v kárné žalobě, kterou podala v říjnu na dozorovou státní zástupkyni Radku Pavlišovou, uvedla, že přijme vůči soudkyni kroky „v rámci svých pravomocí“.

„Tím krokem ve vztahu k soudkyni Kateřině Vltavské z OS Chomutov bylo uložení výtky. Jen doplňuji, že se jedná o nejmírnější disciplinární opatření, které ukládá MSp samo; motivace podobná jako v případě SZ – nechceme primárně trestat, ale upozornit na to, že je třeba se vyvarovat podobným pochybením,“ sdělil České justici mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Státní zástupkyně po výpovědi znalce, který na žádost soudu provedl revizní znalecký posudek, navrhla zproštění obžaloby všech obžalovaných Foto: ČJ

Výtku může udělit podle §88a orgán státní správy soudů, oprávněný podat kárnou žalobu, a to za „drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování“. Povětšinou jsou však výtky soudcům udělovány předsedy jednotlivých soudů, kteří ji využívají jako manažerský prostředek mezi „zmizením obvyklého úsměvu z tváře“ a podáním kárné žaloby, a to v souvislosti s průtahy či nedodržováním zákonných lhůt. Otázkou je, zda lze za „drobný nedostatek v práci“ považovat rozhodnutí soudkyně o vydání trestního příkazu, jakkoliv lze mít o tomto rozhodnutí důvodné pochybnosti, a nejedná se naopak o tolik kritizovaný zásah moci výkonné do výlučné rozhodovací pravomoci soudce.

Ohledně výtek existuje také poměrně rozsáhlá judikatura kárných senátů, přičemž i pro jejich udělení platí mantinely a pravidla. „K tomu kárný senát dodává, že v řadě případů není třeba ze strany vedení příslušného soudu přistupovat ani k uložení výtky, pakliže se jedná o nikoliv zásadní a neúmyslné pochybení soudce a toto pochybení pramení např. z jeho nezkušenosti, aktuální osobní situace či jedná se o zcela ojedinělý exces jinak po všech stránkách výborného soudce.
V těchto případech se totiž – v závislosti na okolnostech konkrétní situace – může jevit nepřiměřeným dokonce i uložení výtky,“ konstatuje se například v rozhodnutí kárného senátu 16 Kss 8/2013 ze dne 3. 10. 2013. Proti rozhodnutí o uložení výtky je možné se bránit podáním správní žaloby, přičemž právě tento postup Vltavská podle informací České justice zvažuje.

Podle sdělení Lucie Machálkové z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti ministerstvo uložilo soudcům za pochybení v souvislosti s výkonem funkce soudce od roku 2014 celkem 5 výtek

Se soudním znalcem Jiřím Vaňkem, na jehož znaleckém posudku stála v případu Postoloprty celá konstrukce obžaloby, bylo již zahájeno správní řízení o přestupku podle zákona o znalcích a tlumočnících. Na předsedu Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS) Luboše Dörfla se v této věci obrátil vedoucí Krajského státního zastupitelství (KSZ) Radim Kadlček.

Jak Česká justice informovala, Kadlček došel k závěru, že vinu na „důkazně nepodloženém trestním stíhání“ v případu Postoloprty měli právě znalci, včetně Jiřího Vaňka. „25. října jsme zahájili na základě podnětu státního zastupitelství řízení o přestupku a běží lhůta pro vyjádření znalce,“ sdělil České justici předseda KS Dörfl. „K vašemu dotazu vám mohu sdělit pouze to, že dokud celá věc nebude uzavřena KS Ústí nad Labem nebudu k danému tématu poskytovat žádné další informace,“ reagoval pro Českou justici znalec Jiří Vaněk.

Kárné žalobě ministryně čelí vedle dozorové státní zástupkyně Pavlišové, která v rámci přípravného řízení zcela pominula námitky obhajoby ohledně způsobu a kvality provedeného posudku i návrhy na opatření důkazů, také státní zástupkyně KSZ Iveta Bollová, která vykonávala ve věci dohled.

Proti podání kárné žaloby na státní zástupkyni Pavlišovou ostře vystoupil zájmový spolek Unie státních zástupců (USZ), podání kárné žaloby postupně vyloučila jak vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová, tak již zmínění vedoucí KSZ v Ústí nad Labem Kadlček.

Petr Dimun