Vězeňská služba testuje setkání obhájců s obviněnými prostřednictvím videokonferencí

Videokonference u soudu Foto: vscr.vz

Vězeňská služba plánuje otestovat videonávštěvy obviněných s jejich obhájci v rámci pilotního projektu. Pokud by byl návrh schválen, bude realizace během jednoho měsíce odstartována ve vazebních věznicích v Brně a v Liberci. V pracovní skupině jsou kromě zástupců Vězeňské služby také advokáti Tomáš Sokol a Jiří Novák za Českou advokátní komoru (ČAK).

Podle § 47 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, má ke styku obviněného s obhájcem docházet ve věznici, a to v místnosti k tomu určené. „Videonávštěvy, jakožto moderní evropský trend v komunikaci by mohly usnadnit a zefektivnit proces zajišťování práva obviněných na kontakt s obhájci, přičemž nespornou přidanou hodnotou této technologie je především eliminace bezpečnostních incidentů spojených se vstupem a pohybem osob ve věznici,“ stojí v návrhu pilotního projektu.

Videokonference s využitím technologie ministerstva spravedlnosti se ostatně vězeňské službě již v praxi osvědčily při soudních líčeních s vězněnými osobami. Zavedením videonávštěv by také došlo k naplnění jednoho z úkolů Koncepce vězeňství do roku 2025. Tím je modernizace systému vězeňství, který má odpovídat výzvám 21. století.

Podle analýzy, jež je součástí pilotního projektu, povedou videonávštěvy k posílení bezpečnosti a úspoře času zaměstnanců Vězeňské služby ČR. Mimo to by umožnily častější kontakt obviněných s obhájci. Za problémové body byly v rámci analýzy identifikovány skutečnost, že pro videonávštěvy neexistuje legislativní opora, může dojít ke zneužití videopřenosu anebo porušování pravidel ze strany vězněných osob. Pro případ porušení pravidel advokátem bude spadat postih ze strany kontrolních a kárných orgánů do kompetence ČAK. Bude-li obviněný preferovat osobní setkání, může komunikaci prostřednictvím videonávštěv odmítnout.

Pilotní projekt plánuje vězeňská služba uskutečnit ve vazebních věznicích v Brně a Liberci. Videonávštěvy budou umožněny osobám ve vazbě, proti nimž je vedeno trestní stíhání, avšak pouze s vazebními důvody dle ustanovení § 67 a) a c) trestního řádu. Vyloučeny jsou u obviněných v koluzní vazbě, tedy těch, u nichž je obava, že budou působit na dosud nevyslechnuté svědky či spoluobviněné anebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání.

Pravidla videonávštěv

První, úvodní návštěva obhájce by měla proběhnout osobně za účelem ověření jeho totožnosti a předložení dalších dokumentů. Následná setkání již mohou být uskutečněna prostřednictvím videonávštěv, pokud s tím budou obviněný i obhájce souhlasit.

Návrh pravidel pilotního projektu počítá s tím, že obhájce naváže s věznicí videokonferenční spojení jako první. Za účelem ověření totožnosti se prokáže příslušným dokladem pracovníkovi vězeňské služby. Videonávštěvu si bude muset obviněný zarezervovat alespoň 3 pracovní dny předem v rezervačním systému vězeňské služby, který má být za tímto účelem vytvořen. Místnost, v níž se bude obviněný videonávštěvy účastnit, určí ředitel věznice – zřejmě půjde o místnost pro výslechy OČTŘ bez možnosti nahrávání. Maximální délku videonávštěvy návrh projektu omezuje na jednu hodinu. Zaměstnancům vězeňské služby bude umožněno videonávštěvu kontrolovat toliko vizuálně.

Do dvou měsíců od ukončení realizace pilotního projektu má proběhnout následné vyhodnocení efektivity zavedení videonávštěv, bezpečnostních aspektů a případné potřeby návrhu souvisejících legislativních změn. Pokud se videonávštěvy osvědčí, zvažuje vězeňská služba také rozšíření na komunikaci obhájců s odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody.

Pilotní projekt je výsledkem jednání zástupců Vězeňské služby ČR a ČAK. Dobu realizace omezuje na maximálně tři měsíce a odhadované náklady na jeho realizaci se pohybují okolo dvaceti tisíc korun.

Veronika Hejná