GIBS má mít práva jako policie, omezuje se parlamentní kontrola

Příslušník GIBS Ilustrační foto: GIBS

Vstupovat do obydlí, prostor a na pozemky, provádět kontrolu na použití návykových látek, používat zahraničního agenta pro zkoušku spolehlivosti nebo využívat informování veřejnosti  mají být nově oprávněni příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů. Nově musí rovněž výslovně spolupracovat se státním zastupitelstvím a soudy. Inspekce také dostává vlastní zákonné oprávnění předávat vyjmenovaným cizím orgánům utajované informace bez souhlasu Národního bezpečnostního úřadu a vysílat své příslušníky do zahraničí.

Vyplývá to z návrhu novely zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), který se nachází v procesu připomínkového řízení. Novela rozšiřuje stávající oprávnění z příslušníků GIBS i na zaměstnance GIBS a zavádí nové instituty.
Podle důvodové zprávy je stávající zákon o GIBS účinný sedm let a za celou tuto dobu nebyl komplexněji novelizován. „Některá jeho ustanovení se ukazují jako nedostatečná nebo v praxi problematicky využitelná, což v některých případech může vést ke ztížení plnění zákonných úkolů inspekce,“ uvádí se v úvodu důvodové zprávy.

Další policie v ČR? Nikoliv, takovou ambici GIBS nemá

Jak vyplývá z rozsáhlé novely, příslušníci GIBS získají nová silná oprávnění, přičemž některá ustanovení budou nově platit i pro zaměstnance Inspekce. Nejde o vytvoření další policie, uklidňuje Ministerstvo vnitra jako zpracovatel návrhu v důvodové zprávě: „Inspekce nemá ambice vykonávat jakoukoliv namátkovou kontrolní činnost a kopírovat tak práci Policie České republiky. Práce inspekce je založena na odlišném modu operandi; koná zejména na základě svých poznatků vůči konkrétní osobě nebo skupině osob,“ stojí doslova v důvodové zprávě.

S ohledem na aplikační praxi stávajícího zákona se některá ustanovení novely rozšíří i na zaměstnance GIBS. „V praxi však některé úkoly vykonávají i zaměstnanci inspekce. Jedná se zejména o plnění úkolu, které mají podpůrný charakter (administrativa, personalistika, správa majetku, atp.),“ uvádí k tomu důvodová zpráva.

Současně novela upravuje kontrolu činnosti Inspekce i kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle trestního řádu. „Praxe ukazuje, že platná úprava kontroly je velmi vágní a obecná. Nejčastějším způsobem výkonu ,kontroly´ jsou totiž případy, kdy si osoba stěžuje u Stále komise pro kontrolu GIBS, ačkoliv se jedná o stížnost, kterou už samotná inspekce (a zpravidla i státní zástupce, popř. ostatní bezpečnostní sbory) vyhodnotila jako neopodstatněnou. Smyslem kontrolního orgánu ovšem nebylo vytvoření jakéhosi quasi-odvolacího orgánu, ale zajistit nezávislou a objektivní kontrolu inspekce,“ odůvodňuje vnitro novelizaci způsobu kontroly GIBS.

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekZeman: Dohledové prověrky VSZ v Praze u kauzy Čapí hnízdo byly kvalitní
Další článekOSA má zaplatit pokutu přes 10 milionů za vynucování plateb v neobsazených pokojích
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.