Řecko odsoudilo českého řidiče k úhradě celního dluhu 25 milionů, je v bezvýchodné situaci

Řidič zásilku vezl už v roce 2000 Foto: Flickr

Řecko odsoudilo českého řidiče kamionu k úhradě celního dluhu 25 milionů korun. Řekové mu doměřili celní dluh za firmu deset let poté, co vezl zboží pro zaměstnavatele z Makedonie do Řecka, přičemž v Řecku už vykonal jeden trest. Dnes otec tří dětí dluží 44 milionů korun a ocitl se v bezvýchodné situaci.

Česká Celní správa začala peníze pro Řecko na základě mezinárodní pomoci vymáhat srážkami z platu, ale jednat se soudy v Řecku může jen tamní místně příslušný advokát. Česká advokátní komora nemá s Řeckem dohodu, konkurs ani oddlužení nejsou možné.

Bizarní případ se nestal v zemi třetího světa na druhé straně planety, nýbrž v členské zemi Evropské unie. Je jedním z posledních, které vyřizoval Stanislav Křeček ve funkci zástupce ombudsmanky
Advokátovi českého řidiče odepsal, že pravomoci úřadu ombudsmana nesahají do zahraničí: „Nemohu tedy hodnotit například včasnost doručení odvolání řeckému soudu ani to, jakým způsobem tento soud doručuje svá rozhodnutí. Rovněž nemohu hodnotit postup řeckého velvyslance,“ uvedl Stanislav Křeček s doporučením obrátit se na Národní komisi pro lidská práva v Řecku.

O tom, že jde o případ brutální, svědčí vyjádření Stanislava Křečka k postupu Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, který podle zákona o mezinárodní pomoci vymáhá na řidiči pohledávku řeckého státu podle „jednotného dokladu“ z roku 2013, přičemž jako exekutor nemůže hodnotit zákonnost nebo správnost dokladu: „V návaznosti na to vyzval Vašeho klienta k úhradě nedoplatku. Protože nedoplatek nebyl uhrazen, zahájil celní úřad exekuci příkazy k provedení srážek ze mzdy a přikázání pohledávky z účtu Vašeho klienta dne 10. dubna 2014. Kromě nedoplatku ve výši více než 25 mil. Kč zahrnovaly příkazy rovněž úrok z prodlení ve výši přes 4 mil. Kč a náklady nařízení exekuce ve výši 500 000 Kč. Výše náhrady nákladů exekučního řízení činí 2 % z vymáhané částky, maximálně však 500 000 Kč. Z doložených dokladů nesprávnému postupu celního úřadu při zahájení exekuce nic nenasvědčuje,“ uvádí v dopisu advokátovi českého řidiče, který se obrátil i na veřejného ochránce práv.

Náklad paprik z Makedonie, firma již neexistuje

Český řidič ovšem dnes nedluží 30 milionů korun, jak tomu bylo loni na konci listopadu, kdy Stanislav Křeček odpovídal jeho advokátovi, ale už jde o 44 milionů. Tato částka se měsíčně zvyšuje o sto tisíc korun. České justici to sdělil advokát řidiče Vilém Fránek z Blanska.
Ten popsal, jak k situaci došlo: Řidič vezl v roce 2000 pro firmu náklad paprik z Makedonie do Řecka. Mezi nákladem mu celníci našli kartony cigaret. Podle advokáta to zřejmě souvisí s předmětnou firmou, kdy si s ní někdo vyřizoval účty, řidiče zřejmě někdo udal. „Majitele firmy zastřelili snad Ukrajinci, firma zanikla a dnes neexistuje,“ vyložil na dotaz České justice, jak se něco takového může stát.

Jediným potrestaným tak zůstal český řidič, kterého v Řecku odsoudili na tři roky do vězení, z trestu vykonal 14 měsíců a po jedné třetině byl propuštěn. Jenže v roce 2010, když začala Evropská unie tlačit na Řecko, aby si udělalo pořádek v účtech, byl českému řidiči doručen přípis oznamující, že má celní dluh. „Můj klient se stal jediným odpovědným za celní dluh. Tehdy to byl jeden a půl milionu euro, které nezaplatil,“ vysvětluje advokát Vilém Fránek.

Řecká advokátní teritorialita: Advokáta z Athén si nenajmete

Podle slov advokáta Fránka následovalo v Řecku trestní řízení a trestní soud ho za nezaplacení povinného poplatku a daně odsoudil. „Rozsudek nebyl dodnes klientovi doručen,“ říká k tomu advokát řidiče. „Když se klient dozvěděl, že mu byl doměřen celní dluh, napsali jsme  ve třech jazycích na soud, na celní úřad a na ambasádu, spojili jsem se s řeckým velvyslancem. Celní výměr se opíral o neplatnou legislativu, kromě toho nelze celní dluh přenést na zaměstnance,“ říká advokát Vilém Fránek. Jedna stránka v cizím jazyce stojí podle jeho slov 900 korun. Pomoc řeckého advokáta 2000 euro.

„Podali jsme odvolání, které bylo zamítnuto z důvodu, že u řeckého soudu nelze odvolání podávat písemně, musí ho podat řecký advokát a doručit na podatelnu. Jinak není odvolání účinné. Tím pádem je pro Řeky případ skončen,“ uzavírá advokát Fránek.

Poté advokát popisuje složitost jednání s řeckou justicí, kde je přístup k soudu striktně regulován. Obžalovaný si musí najmout řeckého advokáta, ale podle místní příslušnosti. „Advokát musí mít nejen řeckou licenci, ale musí být územně příslušný k místu soudu. Nemůžeme si najmout advokáta z Athén. Naše Komora nemá uzavřenou dohodu s řeckou advokátní komorou,“ vyjmenovává advokát.

Řidič nebyl zastoupen, nerozuměl jazyku řízení

Podle slov Viléma Fránka se přechodně podařilo pozastavit vymáhání, to ale začne nanovo. „Klient má tři děti, je nemajetný, není možné oddlužení ani konkurs,“ uzavírá advokát českého řidiče. Ocitl se v životně bezvýchodné situaci říká advokát s tím, že zkouší v tomto případě úplně všechno a dopis veřejné ochránkyní práv byl je jednou věcí v řadě mnoha dalších.

Klíč k přezkumu nebo nápravě se však zřejmě nenachází v České republice: „Vážený pane doktore, rozumím Vaší snaze pomoci člověku, kterého tíží dluhy na základě rozhodnutí soudu cizího státu, které považujete za nezákonné, neboť Váš klient neměl být řádně zastoupen a nerozuměl jazyku řízení. K přezkumu toho rozhodnutí Vám však nemohu z titulu své funkce pomoci jinak než obecnou radou,“ napsal už loni v listopadu k případu zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekSoud: Vedoucí žalobkyně Andělová systematicky ničila autoritu Kornasové, přesto nešlo o šikanu
Další článekPiráti se shodli s Babišem na některých změnách v exekucích
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.