Specializované senáty pro stavební řízení? Podle Mazance by to v praxi znamenalo průtahy

Stavební řízení mají urychlit také specializované senáty soudů Foto: Flickr

Nerovnoměrné zatížení soudců, nedostatek pomocného aparátu a financí a mnoho dalších překážek. Tak reagují zástupci justice na myšlenku ministryně pro místní rozvoj (MMR) Kláry Dostálové (ANO), že pro stavební řízení by mohly být u krajských soudů zřízeny specializované senáty. „Nejsme ideologicky v zásadě proti. Jen se domníváme, že nápad MMR nepůjde zrealizovat technicky,“ reagoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka s tím, že resort se s návrhem seznamuje.

Výraznému zrychlení stavebního řízení by podle Dostálové pomohlo zřízení specializovaných senátů u krajských soudů ve vytipovaných krajích. Zabývaly by se třeba velkými liniovými a veřejně prospěšnými stavbami, uvedla ministryně minulý týden. „To je opravdu velmi odvážný nápad. Na osmi krajských soudech v republice je celkem 108 soudců. U některých soudů jich je pouze 9 nebo dokonce 6. S ohledem na požadavek „zákonného soudce“ by něco takového přineslo v praxi spíše průtahy než zrychlení řízení,“ reagoval pro Českou justici předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec. Ten současné přetížení správního soudnictví řeší dlouhodobě. Problematika se na stole objevuje v souvislosti se schvalováním nového stavebního zákona.

Podle Dostálové už podobně funguje například správní soud v Ostravě, který se zabývá dopravními liniovými stavbami. Ministryně zřejmě měla na mysli dopad ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, kterým je ze zákona v rámci celé republiky založena příslušnost výlučně Krajského soudu v Ostravě ohledně rozhodování ve věcech umístění nebo povolení stavby dopravní infrastruktury, tj. stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související a stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související. V tomto případě jde však o speciální nastavení otázky příslušnosti konkrétního soudu k rozhodování ve věcech, které jsou nějak výjimečné. „Problematika „specializace“ určitých senátů v rámci jednoho soudu je ale otázkou jinou. Nerad bych se dočkal toho, že např. otázky DPH bude posuzovat ve správním soudnictví KS Brno, spotřební daně se budou soudit v Českých Budějovicích, atd…,“ varuje předseda soudu Petr Novák. Předně je podle něj nutné rozlišovat speciálně vymezenou působnost soudů na jedné straně a otázku specializací soudních oddělení na straně druhé.

K předestřenému návrhu se proto Novák staví negativně. „Možnost stanovení specializace pro určitá soudní oddělení by měla být možná, tedy nikoliv obligatorně daná, a to prostřednictvím rozvrhu práce soudu v rámci jakékoliv agendy na soudě (viz § 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy). Vznik specializovaných senátů pro stavební řízení (obligatorně) by jinak mohl způsobit nerovnoměrné rozvržení nápadu,“ vysvětlil s tím, že ve zcela specifických případech je možné speciální vymezení působnosti akceptovat, ale nikoliv v tak širokých agendách jako je např. stavební řízení obecně.

Řešením koncepční změna správních úseků?

Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra zase upozorňuje na to, že každá zákonem vynucená specializace vede k nerovnoměrnému zatížení nejen soudců, ale i odborného aparátu. „Pokud by vláda chtěla návrh paní ministryně realizovat, musela by přidat finanční prostředky justici,“ varuje.
S tím souhlasí šéf plzeňského krajského soudu podle kterého by byla při realizaci klíčová finanční injekce pro soudy. „Spíše by bylo problémem, pokud by se uskutečnily představy, o kterých jsem již slyšel, a podle kterých by měly soudy v těchto věcech i rozhodovat jaksi meritorně, ne jen přezkoumávat správní rozhodnutí. To by se povaze správního soudnictví zcela vymykalo,“ dodává Sedláček. Je však nepravděpodobné, že by resort spravedlnosti chtěl uvolňovat další finance pro soudy, když letos jim naopak v rozpočtech škrtal a vybídl ke škrtům zaměstnaneckých tabulkových míst.

Soudci také připomínají, že ve srovnání s ostatní agendou stavebních řízení ve správním soudnictví není zase takové množství, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pokud by k úpravě senátů došlo, nebylo by to možné na menších soudech a došlo by tak k jejich dalšímu oslabování. „Řešení vidím jen v koncepční změně působení správních úseků jen na některých správních soudech, případně v několika samostatných „krajských správních soudech“,“ míní soudce NSS Filip Dienstbier.

Nejdelší je v současné době správní řízení na Městském soudu v Praze. Statistiky ale upozorňují, že kritická je delší dobu i situace i na Krajském soudu v Brně. A to přes fakt, že oba soudy si oproti minulým statistikám o několik procent polepšily. Zatímco na Městském soudu v Praze trvá řízení průměrně 569 dní, v Brně je to 516 dní. Nejlépe je na tom Krajský soud v Českých Budějovicích, kde řízení trvá v průměru 207 dní. „Pouze KS České Budějovice nevykazuje na správním úseku výraznější problémy,“ uvádí resort spravedlnosti v poslední výroční statistické správě.

Nový stavební zákon by měl podle Dostálové vstoupit v platnost v roce 2021, účinnost pak bude nabíhat postupně podle jednotlivých paragrafů. „Určité prvky digitalizace už budou fungovat od roku 2021, nejvyšší stavební úřad od roku 2022,“ řekla. Vznikne 14 krajských stavebních správ.

(epa, pd)