Trestní stíhání firem za klasické korupční trestné činy je spíše výjimečné. Obvinění největší české stavební společnosti Metrostav a dalších sedmi právnických osob v takzvané druhé větvi úplatkářské kauzy bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha v roce 2013 bylo prvním výrazným a mediálním případem. Ve stejném roce stíhala policie kromě nich za podplácení ještě jednu společnost. O rok dříve, kdy začala trestní odpovědnost právnických osob platit, neobvinila za úplatky žádnou firmu, kvůli machinacím se zakázkami dvě. Ani v posledních letech nejsou čísla vysoká, vyplývá z výročních zpráv Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zveřejněných na jejich webu.
Metrostav obvinila policie v říjnu 2013 z podplacení a pletich při zadání veřejné zakázky. Trestná činnost se podle kriminalistů týkala tendrů na rekonstrukci pavilonu v nemocnici v Kolíně a opravy části kolínské nemocnice. Podplácet měly podle policistů také společnosti Hospimed, Jipe, Konstruktiva Branko, Tenton a Puro-Klima. Firma Aveza pak měla být spolu s Rathem, bývalou ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Kottovou a jejím manželem Petrem Kottem na straně uplácených. Kormě zakázek na rekonstrukce středočeských nemocnic se korupce dotýkala zámku Buštěhrad či hostivického gymnázia.
V roce 2013 bylo podle výroční zprávy NSZ zahájeno stíhání 48 firem, z podplácení byla ještě obviněna společnost spadající do působnosti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem. O rok dříve bylo obviněno 18 právnických osob. Přestože v posledních letech počet stíhaných společností výrazně stoupl a od roku 2015 se pohybuje nad hranicí 200, klasických případů korupce je stále v řádu jednotek. Výjimkou byl rok 2016, kdy policie obvinila například 12 společností z podplácení a 17 ze zjednání výhody při zadávání veřejných zakázek. Firmy se jinak spíše dopouštějí daňových trestných činů.
V Rathově kauze navrhl státní zástupce pro Metrostav peněžitý trest 25 milionů korun a desetiletý zákaz účasti na veřejných zakázkách. Potrestat žádá žalobce i ostatní firmy – nebyla v nich podle něj zdravá firemní kultura a podplácení se dopouštěli zejména lidé v jejich statutárních orgánech.
Právník stavební firmy označil návrh za likvidační. Podle něj se skutky uvedené v obžalobě nestaly a i kdyby ano, společnost za ně nemůže nést odpovědnost, protože měla funkční program k zabránění trestné činnosti svých zaměstnanců. „Compliance program společnosti Metrostav je ukázkový, vzorový a na české poměry zcela nadstandardní,“ uvedl právník firmy v závěrečné řeči.
Možnost zprostit firmu odpovědnosti, pokud se prokáže to, že vynaložila spravedlivě očekávatelné úsilí, aby spáchání protiprávního jednání zabránila, zavedla novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob od prosince 2016. Podle loňské zprávy NSZ však tohoto společnosti někdy zneužívají. „V aplikační praxi byl zjištěn trend, že si velké prosperující obchodní společnosti s cílem domoci se zproštění své trestní odpovědnosti nechávají od advokátních kanceláří zpracovávat velmi obsáhlé dokumenty, které však do každodenní praxe nepřevedou,“ uvedlo státní zastupitelství. V rámci své obhajoby firmy podle něj soudu předkládají listiny vydávané za své vnitřní předpisy. „Nalézací soud poté zpravidla rezignuje na jejich bližší zkoumání či obsahovou analýzu a raději rozhodne o splnění exkulpační podmínky, než aby přiléhavě odůvodnil opačný závěr,“ dodalo NSZ.
Mohlo by vás zajímat
Metrostav od počátku tvrdí, že jeho stíhání je účelové. Firma podle dřívějšího vyjádření jejího právníka přišla kvůli trestnímu stíhání v Rathově kauze a dalších případech o zakázky za miliardy korun.
Královéhradecký soud před rokem společnost nepravomocně zprostil obžaloby. Bylo to v případu údajných machinací při modernizaci Hotelu Bohemia Chrudim. Loni byla nepravomocně zproštěna i v kauze údajně zmanipulovaných zakázek na rekonstrukci Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem na Pardubicku. Metrostav vystupuje mezi obžalovanými také v korupční kauze hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj).
