Trestní stíhání firem za korupci je spíš výjimečné

V roce 2013 bylo podle výroční zprávy NSZ zahájeno stíhání 48 firem Foto: archiv

Trestní stíhání firem za klasické korupční trestné činy je spíše výjimečné. Obvinění největší české stavební společnosti Metrostav a dalších sedmi právnických osob v takzvané druhé větvi úplatkářské kauzy bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha v roce 2013 bylo prvním výrazným a mediálním případem. Ve stejném roce stíhala policie kromě nich za podplácení ještě jednu společnost. O rok dříve, kdy začala trestní odpovědnost právnických osob platit, neobvinila za úplatky žádnou firmu, kvůli machinacím se zakázkami dvě. Ani v posledních letech nejsou čísla vysoká, vyplývá z výročních zpráv Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zveřejněných na jejich webu.

Metrostav obvinila policie v říjnu 2013 z podplacení a pletich při zadání veřejné zakázky. Trestná činnost se podle kriminalistů týkala tendrů na rekonstrukci pavilonu v nemocnici v Kolíně a opravy části kolínské nemocnice. Podplácet měly podle policistů také společnosti Hospimed, Jipe, Konstruktiva Branko, Tenton a Puro-Klima. Firma Aveza pak měla být spolu s Rathem, bývalou ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Kottovou a jejím manželem Petrem Kottem na straně uplácených. Kormě zakázek na rekonstrukce středočeských nemocnic se korupce dotýkala zámku Buštěhrad či hostivického gymnázia.

V roce 2013 bylo podle výroční zprávy NSZ zahájeno stíhání 48 firem, z podplácení byla ještě obviněna společnost spadající do působnosti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem. O rok dříve bylo obviněno 18 právnických osob. Přestože v posledních letech počet stíhaných společností výrazně stoupl a od roku 2015 se pohybuje nad hranicí 200, klasických případů korupce je stále v řádu jednotek. Výjimkou byl rok 2016, kdy policie obvinila například 12 společností z podplácení a 17 ze zjednání výhody při zadávání veřejných zakázek. Firmy se jinak spíše dopouštějí daňových trestných činů.

V Rathově kauze navrhl státní zástupce pro Metrostav peněžitý trest 25 milionů korun a desetiletý zákaz účasti na veřejných zakázkách. Potrestat žádá žalobce i ostatní firmy – nebyla v nich podle něj zdravá firemní kultura a podplácení se dopouštěli zejména lidé v jejich statutárních orgánech.

Právník stavební firmy označil návrh za likvidační. Podle něj se skutky uvedené v obžalobě nestaly a i kdyby ano, společnost za ně nemůže nést odpovědnost, protože měla funkční program k zabránění trestné činnosti svých zaměstnanců. „Compliance program společnosti Metrostav je ukázkový, vzorový a na české poměry zcela nadstandardní,“ uvedl právník firmy v závěrečné řeči.

Možnost zprostit firmu odpovědnosti, pokud se prokáže to, že vynaložila spravedlivě očekávatelné úsilí, aby spáchání protiprávního jednání zabránila, zavedla novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob od prosince 2016. Podle loňské zprávy NSZ však tohoto společnosti někdy zneužívají. „V aplikační praxi byl zjištěn trend, že si velké prosperující obchodní společnosti s cílem domoci se zproštění své trestní odpovědnosti nechávají od advokátních kanceláří zpracovávat velmi obsáhlé dokumenty, které však do každodenní praxe nepřevedou,“ uvedlo státní zastupitelství. V rámci své obhajoby firmy podle něj soudu předkládají listiny vydávané za své vnitřní předpisy. „Nalézací soud poté zpravidla rezignuje na jejich bližší zkoumání či obsahovou analýzu a raději rozhodne o splnění exkulpační podmínky, než aby přiléhavě odůvodnil opačný závěr,“ dodalo NSZ.

Metrostav od počátku tvrdí, že jeho stíhání je účelové. Firma podle dřívějšího vyjádření jejího právníka přišla kvůli trestnímu stíhání v Rathově kauze a dalších případech o zakázky za miliardy korun.

Královéhradecký soud před rokem společnost nepravomocně zprostil obžaloby. Bylo to v případu údajných machinací při modernizaci Hotelu Bohemia Chrudim. Loni byla nepravomocně zproštěna i v kauze údajně zmanipulovaných zakázek na rekonstrukci Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem na Pardubicku. Metrostav vystupuje mezi obžalovanými také v korupční kauze hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj).

(čtk)