Le Penová obvinila EU, že v boji proti viru COVID-19 nic nedělá. Nemluví pravdu

Tisková konference v Římě. Zleva: Komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová, italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza, regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge, ředitelka ECDC Andrea Ammonová. Foto: @europainitalia

Když redaktor rozhlasové stanice France Inter požádal známou šéfku francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení Marine le Penovou o komentář k epidemii viru COVID-19 s ohledem na situaci v Itálii (ke dni 27.2. zde bylo hlášeno 400 případů nákazy a 12 úmrtí – pozn.red.), začala hlasitě kritizovat nečinnost Evropské unie a odsoudila ji za to, že brání členským zemím uzavírat své hranice. „Překvapilo mne, že Evropská unie neřekla v této záležitosti dosud ani slovo,“ prohlásila le Penová, „A my nevíme proč. Jediné, co doposud udělala je to, že odsoudila státy, které chtěly alespoň dočasně ovládnout své hranice. To ukazuje na sílu ideologie těch, co stojí v čele EU, na jejich až skoro náboženskou víru ve svět bez hranic,“ dodala bývalá prezidentská kandidátka.

Marine le Penová nemluví pravdu, jak se francouzské veřejnosti následně pokusil vysvětlit i respektovaný deník Le Monde. Ponechme stranou, že nevíme, koho má le Penová na mysli, když hovoří o „lídrech“ EU (Evropskou komisi? Členské státy? Evropský parlament?). Rozhodně však nelze říct, že by z Bruselu na toto téma nepadlo „ani slovo.“

Jakmile se letos v lednu objevily první případy nákazy v Evropě, začala se Evropská unie tomuto problému věnovat poměrně aktivně. 28. ledna aktivovalo současné chorvatské předsednictví v Radě EU krizový koordinační mechanismus, který zahrnuje předsednictví, Evropskou komisi, odborné agentury Komise, členské státy i mezinárodní organizace jako je Světová zdravotnická organizace (WHO). Ještě téhož dne Francie (!) požádala o pomoc z unijního mechanismu civilní ochrany, díky níž se zorganizovalo několik leteckých repatriací francouzských a dalších občanů EU z čínského Wu-chanu, včetně pětice Čechů, hrazených ze tří čtvrtin z unijních financí. Na konci ledna vyhradila Evropská komise z programu pro vědu a výzkum Horizont 2020 10 milionů eur na výzkum viru. 13. února se mimořádně sešli ministři zdravotnictví členských států EU a na základě jejich rozhodnutí Evropská komise aktuálně připravuje společný nákup osobních ochranných pomůcek. Několik desítek tun těchto pomůcek pak ve spolupráci s členskými státy vypravila do Číny.

V pondělí 24. února oznámil komisař pro řešení krizí a evropský koordinátor pro reakci na mimořádné události Janez Lenarčič, že na boj proti šíření viru bylo vyhrazeno dalších 232 milionů eur, které půjdou především na podporu globálních aktivit WHO (114 milionů), diagnostickou připravenost a epidemiologický dohled v Africe (15 milionů), medicínský výzkum (100 milionů) a také další repatriační lety pro občany EU z Číny (3 miliony). Některé z těchto peněz Evropská komise uvolnila s okamžitou platností, zbytek postupně v následujících měsících. Ve stejný den odcestovala do Itálie spolu s pracovníky WHO i mise Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), aby pomohla italským orgánům s analýzou situace.

Členské státy jsou spolu a s Evropskou komisí v pravidelném kontaktu v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost. Evropská komise ve spolupráci s ECDC, Evropskou lékovou agenturou (EMA) a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) zde předává pravidelně informace o hodnocení rizik, aktuální definici případu (case definition) pro správnou diagnostiku, vhodných preventivních a kontrolních opatřeních, léčbě nebo doporučeních v oblasti letecké dopravy. Diskusí se účastní i pracovníci ECDC, jež denně poskytují aktuální statistiky ohledně šíření nákazy (nejen) v Evropě.

Právě v rámci tohoto výboru sdílí členské státy i informace o situaci u nich doma a krizových opatřeních, k nimž plánují přistoupit, a ostatní účastníci jednání se k tomu mohou vyjádřit. Jedná se však o oblast, která je čistě v kompetenci členských států a unijní orgány jim reálně nemohou nic nařídit ani zakázat. Ale i míra koordinace a spolupráce, která mezi členskými státy probíhá, není málo. Je pravda, že vnitrostátní krizové systémy jsou v souvislosti s šířením viru různorodé, ale celková úroveň připravenosti v Evropě je vysoká, jak se shodují ministři, Evropská komise i WHO.

Nechci zavírat hranice a dělat z Itálie lazaret

Le Penová nemá pravdu ani v tom, že Evropská unie (sic!) brání členským státům v uzavírání hranic. Ani nemůže. Připomeňme v této souvislosti, že vstupem do schengenského prostoru nikdo státní hranice nezrušil, jak se někdy mylně uvádí, ale „pouze“ došlo k odstranění pasových (nikoli celních) kontrol na tzv. vnitřních schengenských hranicích (tj. mezi členy schengenského prostoru), což je kompenzováno úzkou spoluprací policejních a justičních orgánů členských států a jejich přístupem do schengenské policejní databáze SIS. V souladu s pravidly Schengenského hraničního kodexu však může každý stát kdykoli tyto kontroly na půl roku znovu zavést, a to v případě výjimečných situací potencionálně ohrožujících vnitrostátní bezpečnost a veřejný pořádek. V minulosti k tomuto kroku přistoupilo například Polsko v roce 2012 v souvislosti s pořádáním fotbalového mistrovství Evropy, Francie po sérii teroristických útoků v Paříži v roce 2015, které si vyžádaly 130 mrtvých, nebo na konci loňského roku Španělsko v souvislosti s konáním mezinárodní klimatické konference OSN. Německo, Norsko, Dánsko, Švédsko a Rakousko zavedly částečné kontroly na svých hranicích v souvislosti s migrační krizí v roce 2015, které díky opakovanému prodlužování platí dokonce doposud.

Obnovení hraničních kontrol je však ošemetná věc. Zatím panuje spíše shoda, že by šíření viru zásadně nezabránily a naopak by negativně dopadly na národní ekonomiky s ohledem na omezení prostupnosti jednotného evropského vnitřního trhu. „Zatím žádný členský stát EU neoznámil záměr zavést hraniční kontroly na svých vnitřních schengenských hranicích,“ informovala včera Evropská komise na svém twitterovém účtu.  Nestojí o to ani samotná Itálie, jak nedávno potvrdil italský premiér Giuseppe Conte, když na dotaz novinářů trochu ironicky poznamenal, že nechce udělat z Itálie lazaret. Je však pravda, že státy včetně České republiky posilují kontroly na letištích a včera odpoledne po zasedání bezpečnostní rady státu oznámil také slovenský premiér Peter Pellegrini, že Slovensko plánuje zahájit silniční kontroly zdravotního stavu řidičů a jejich spolujezdců přijíždějících především z Rakouska. Platí tedy, že pokud by se některý stát nakonec rozhodl své hranice dočasně uzavřít z obav o ohrožení veřejného zdraví svých občanů, má na to právo a v Bruselu proti tomu mohou – slovy klasika – protestovat, ale to je tak všechno, co s tím mohou dělat.

Zatím však, jak ve shodě tvrdí český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, šéf WHO v Evropě Hans Kluge i eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová, není důvod k panice. Ale právě dezinformace a fake news, jak si postěžoval i ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, je to, co teď nejvíce ztěžuje jejich práci při snaze zabránit dalšímu šíření viru COVID-19.

Helena Sedláčková

Článek vyšel na portálu Zdravotnický deník, který patří do vydavatelství Media Network.